Česko premiantem EU? Prognózy celoročního výkonu ekonomiky rostou

Dle předběžných výsledků Českého statistického úřadu vzrostl HDP meziročně o 4,5 procenta.

Analytický konsenzus předpovídal celkem robustní růst o 2,9 procenta. Mezičtvrtletně byl vykázán růst o 2,3 procenta a jedná se tak o nejrychlejší růst od roku 1996, odkdy jsou dostupné statistické údaje.

Česká republika tak vykazuje jeden z nejvyšších růstů mezi státy Evropské unie po Rumunsku a Polsku. Data o skladbě HDP zveřejní statistický úřad 1. září.

Již nyní lze ale říci, že růst táhla především spotřeba domácností a investiční činnost.

GRAF: Čtvrtletní růst HDP
Od roku 2013 do současnosti, meziročně v procentech

Zdroj: ČSÚ

Horečka kolem růstu HDP stoupá

Díky zrychlenému růstu HDP řada institucí a ekonomů přehodnotila výhledy celoročního růstu HDP.

V průběhu července odhady vzrostly na hodnoty okolo tří procent, nyní se přibližují ke čtyřem procentům. Svou prognózu zatím nezměnilo Ministerstvo financí a Česká národní banka zatím stále počítá s růstem přes tři procenta.

TABULKA: Makroekonomické ukazatele Česka
Od roku 2012, údaje pro roky 2017 a 2018 jsou odhady MF ČR.

Zdroj: ČSÚ, MPSV, MF ČR

Kromě Česka vydávali odhady vývoje HDP také statistici na Slovensku a v Maďarsku.
Zatímco slovenská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 3,3 procenta a odhady trhu
překonala o 0,2 procentního bodu, maďarský HDP naopak za očekáváními zaostal. Stoupl o 3,2 procenta, čekalo se však ještě o 0,5 procentního bodu více.

Autotahoun české ekonomiky

Automobilový průmysl zůstává v Česku silný a dále táhne českou ekonomiku. V prvním pololetí letošního roku se v Česku vyrobil rekordní počet 756 468 osobních vozů. Jedná se o meziroční nárůst o 5,1 procenta.

Tempo růstu se sice oproti loňsku mírně snížilo, přesto se ale jedná o poměrně silný růst. Jen v červnu se výroba osobních vozů proti loňsku zvýšila o 4,7 procenta. Poměrně výrazně rostla produkce největšího tuzemského producenta Škody Auto, a to o 13,5 procenta na 459 526 osobních vozů za první pololetí.

Korejská automobilka Hyundai ve své továrně v Nošovicích zvýšila výrobu jen nepatrně, zhruba o 0,5 procenta na 188 800 vozů. Naproti tomu kolínské automobilce TPCA produkce klesla téměř o 15 % na 108 142 aut.

Hlavní brzdou dalšího růstu automobilového průmyslu je nedostatek pracovních sil. Nezaměstnanost v Česku je v současnosti na nejnižší úrovni z celé EU.

Čerpejme, čerpejme

Pozitivní efekt na růst české ekonomiky může mít efektivnější čerpání zdrojů z Evropské unie, ale také jednorázové faktory jako třeba zvýšená akviziční činnost na trhu nemovitostí.

Naopak růst ekonomiky do jisté míry limituje nedostatek pracovních sil, díky tomu se česká ekonomika blíží hranici produkčních možností.

Česká republika v prvním pololetí letošního roku získala z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj pouze 22,8 miliardy. Tím pádem je Česko i nadále čistým příjemcem z rozpočtů EU, a to o 16,7 miliardy korun.

Na druhou stranu se ale jedná o jeden z nejnižších pololetních výsledků od roku 2007. Méně Česko získalo z EU jen v letech 2007, 2012 a 2013. Naopak rekordní byl rok 2015, kdy v prvním pololetí získala Česká republika z EU o 126,8 miliardy korun více.

GRAF: Vývoj čisté pozice ČR za první pololetí
Od roku 2007 do roku 2017, v mld. Kč

Zdroj: MF ČR

Tento výsledek byl způsoben především operačními programy za období 2007–2013. Hlavní část příjmů tvořily prostředky z těchto programů, které se nejvíce dočerpávaly ve třech letech následujících po ukončení období, tedy právě v letech 2014, 2015 a 2016.

Letošní snížení čisté pozice pak souvisí se zahajováním operačních programů pro období 2014 až 2020. V Česku bylo zatím proplaceno pouze 1,5 procenta částky přidělené v rámci programového období 2014 až 2020.

Na příjmu dalších deset let

Oproti tomu například v Polsku to bylo již 4,1 procenta, v Maďarsku 4,2 procenta a na
Slovensku 3,5 procenta.

Hlavní část čerpání zdrojů Česko teprve čeká. Zejména v letech 2021 a 2022 a částečně v roce 2023 by se opět mělo citelně projevit dočerpávání peněz. Celkově tak Česko od vstupu do EU v květnu 2004 do konce letošního června zaplatilo do rozpočtu EU 496 miliard
korun a získalo z něj 1 152 miliard.

Česko tedy získalo z eurofondů 656 miliard korun. To by stačilo na zaplacení zhruba třetiny jeho veřejného dluhu.

Čistým příjemcem by Česká republika měla navíc zůstat ještě minimálně deset let.

Politické otazníky

Pozitivní je, že na ekonomiku nemá výraznější vliv chvílemi bouřlivý politický vývoj v České republice. To je patrné i na kurzu koruny, který se zpočátku po zrušení intervencí „zdráhal“, nyní již koruna nasadila posilující trend (a pohybuje se kolem úrovně 26 korun za euro, přičemž testuje průlom této hranice).

Předběžné výsledky růstu HDP byly mimořádně vysoké. Nízká míra nezaměstnanosti však ukazuje problém v tom, že podniky obtížně hledají pracovní síly, což bude pro ještě větší růst HDP brzdou. Otázkou je, zda se podaří zlepšit import pracovníků z východní Evropy.

Pozornost nyní směřuje k podzimním parlamentním volbám, kde je největším favoritem hnutí ANO Andreje Babiše. Zatím se objevují spekulace o možné koalici ANO a KSČM nebo koalici ČSSD s KSČM.

Reálně tak hrozí, že představitelé komunistické strany budou poprvé od sametové revoluce součástí české vlády, což je doslova noční můra významného podílu nejen podnikatelské části země.

A pár strašáků může přinést i Evropa – jen namátkou řešení brexitu nebo italský bankovní sektor.