Bulharsko nedokáže integrovat uprchlíky z Ukrajiny. Chybí lékaři i sestry

Svitlana Deničenková pracovala řadu let jako zdravotní sestra na anesteziologickém oddělení na Ukrajině. Na chirurgickém sále pomáhala i během složitých operací, zachraňovala pacienty v ohrožení života při resuscitaci. Vysoká zdravotnická odbornost jí je ale v Bulharsku, kam utekla před válkou, prakticky k ničemu.

I když bulharskému zdravotnictví chybí lékaři a sestry, kteří odcházejí do bohatších zemí v rámci Evropské unie (EU), Deničenková hned práci nenašla. Neuspěla, když hledala ve Varně v nemocnicích práci jako běžná zdravotní sestra. „Ucházela jsem se o práci ve všech nemocnicích ve Varně, ale nikdy se mi neozvali,“ postěžovala si pro Radio Svobodná Evropa.

Usadila se nakonec ve městě na pobřeží Černého moře, protože tu přes známé získala ubytování. Po půl roce je ráda, že získala méně kvalifikovanou práci ve skladu.

Integrace nefunguje

Její příběh ukazuje, jak integrace Ukrajinců do bulharské ekonomiky a pracovního trhu (ne-)funguje. Většina lékařů a zdravotních sester, kteří do sedmimilionové země přišli z Ukrajiny, pracuje jako číšníci, uklízečky, pokojské nebo pomocné síly v gastronomii.

Do země na pobřeží Černého moře odešlo od začátku války přes půl milionu uprchlíků, zůstalo ale jen 87 tisíc. Jedné z nejchudších zemí v EU chybí strategie, jak migranty ve své ekonomice udržet.

Politické debaty se zaměřují především na jejich ubytování. Vládní program jim umožnil bydlet v turistických resortech a hotelích, výdaje platil stát. Na konci října ale ministr vnitra Ivan Demerdžiev oznámil, že stát přestane tento druh bydlení financovat. Dle jeho slov ti uprchlíci, kteří v Bulharsku chtějí zůstat a nemohou si platit ubytování z vlastních prostředků, půjdou do ubytoven, které patří státu.

Později byl bulharský kabinet nucen ubytování v hotelích prodloužit do 24. února 2023, protože musí dodržovat evropskou směrnici o dočasné ochraně. Uprchlíci z Ukrajiny mají nárok na práci, přístřeší, vzdělání, finanční podporu a přístup ke zdravotní péči po dobu tří let. Členské země ale tuto směrnici naplňují rozdílně.

Hlavně být v bezpečí

Deničenková z ukrajinského Černihivu má šestadvacetiletého syna, který slouží v ukrajinské armádě jako dobrovolník. Donutil ji, aby odešla do zahraničí do bezpečí, než válka skončí. Od května žije u známého ve Varně. Nic ji nechybí, pouze ji vadí, že nemůže pracovat ve své profesi.

„Celý život jsem pracovala na operačním sále. Nehledala jsem zde práci jako zdravotní sestra anesteziolog, hledala jsem práci pouze jako zdravotní sestra nebo jakýkoli zdravotnický pracovník,“ vysvětlila. Vystřídala několik nekvalifikovaných profesí a od konce října pracuje jako skladnice ve farmaceutické firmě.

V bulharském zdravotnictví přitom klesá počet sester. Loni jich bylo méně o 1730 než v roce 2019, uvedl bulharský statistický úřad. Znamená to pokles o šest procent. V roce 2019 pracovalo ve zdravotnictví 30 546 zdravotních sester, o dva roky později 28 816. To je při přepočtu na obyvatele výrazně méně, než je běžné v ostatních zemích EU.

GRAF: Počet zdravotních sester na tisíc obyvatel (ve vybraných zemích)
Data za rok 2019.

Zdroj Statista/Světová banka

V zemi panuje vážný nedostatek zdravotníků, jen pět procent lékařů je mladších 30 let. Většina mladých lékařů totiž odchází do jiných zemí EU, kde mají vyšší platy a lepší podmínky pro kariérní růst. Třetina aktivních lékařů je naopak už v důchodovém věku.

Permanentní politická krize

Bulharsko se v posledních letech potýká s permanentní politickou krizí. Politici nemají motivaci řešit aktuální problémy země. Poslední roky je tamní politická scéna paralyzována. Protesty veřejnosti vyvolal rozsah korupce na vládní úrovni.

Veřejnost demonstrovala proti působení dlouholetého premiéra z konzervativní strany Občané pro evropský rozvoj Bulharska (GERB) Bojko Borisova. Ten byl v minulosti mj. také šéfem ochranky bulharského generálního tajemníka komunistické strany Todora Živkova.

Borisov byl v roce 2021 nucen odstoupit. Původně se hovořilo o zpronevěře a machinacích s dotacemi EU, později bulharská prokuratura upřesnila, že byl obviněn z vydírání.

Potvrzením bulharské „politické paralýzy jsou letošní trojí parlamentní volby – v dubnu, červenci a říjnu. Nedaří se sestavit stabilní vládu s důvěrou v parlamentu. Naposledy vyhrál volby právě Borisov a strana GERB. Těsně na druhém místě ale skončilo protikorupční hnutí Pokračujeme ve změně. S Borisovem ale nechtějí ostatní strany kvůli rozsáhlé korupci spolupracovat a vládne úřednický kabinet.

Země nemá fungující uprchlickou politiku

Opoziční poslankyně Kremena Kunevová z protikorupční a proevropské strany Demokratické Bulharsko tvrdí, že v zemi nefunguje žádná uprchlická politika. Podle ní pracovalo ve zdravotnictví 1500 uprchlíků z Ukrajiny, udržet se jich podařilo pouze desetinu, 150. „Naše země neudělala absolutně nic pro udržení těchto lidí,“ zlobí se politička.

Bombarduje dopisy úřednickou vládu, premiéra Galaba Doneva, ministra zdravotnictví i práce. Odpověď ohledně plánu na integraci kvalifikovaných Ukrajinců na trhu práce nedostala. Bulharsko odmítá uznávat ukrajinské vzdělání ve zdravotnictví a školství, jak to doporučila Evropská komise.

Ředitelka Programu právní ochrany uprchlíků a migrantů Bulharského helsinského výboru Iliana Savovová souhlasí s tím, že politici nepřistupují k uprchlické krizi konstruktivně a efektivně. Nedali lidem z Ukrajiny perspektivu v zemi dlouhodobě žít.

„Jde o to, dát těmto lidem příležitost se uživit a vést normální život, včetně práva na práci,“ vysvětlila. Bulharské ekonomice přitom chybí hlavně lidé, kteří mají za sebou vzdělání a pracovní kariéru. „Nemůžeme si dovolit lékaře nebo inženýry zaměstnávat jako číšníky,“ dodala.

Problémy s integrací na pracovním trhu Ukrajinců ale nemá pouze chudé Bulharsko. I Německo v červnu hlásilo, že si práci našla jen polovina ukrajinských uprchlíků. Problémem je hlavně jazyková bariéra, která je v Bulharsku mnohem menší. Navíc se zde používá cyrilice, jež je hodně podobná ruské nebo ukrajinské azbuce.