Návrh rozpočtu na rok 2020: opravdu jde o projídání budoucnosti?

Návrh státního rozpočtu, který tento týden projednává Poslanecká sněmovna, vychází ze základního předpokladu růstu české ekonomiky v příštím roce reálně o 2,2 procenta.

Trh aktuálně počítá ve svém konsenzu s růstem ekonomiky v roce 2020 o 2,3 procenta, jak plyne ze zářijového šetření České národní banky (ČNB) mezi českými i zahraničními analytiky. V tomto ohledu je tedy výchozí předpoklad rozpočtu realistický.

Prezident Miloš Zeman při projevu v Poslanecké sněmovně:

Česká ekonomika má rezervy 318 miliard korun, které by byly využitelné pouze tehdy, kdyby se podařilo zrušit veškeré daňové výjimky. Za každou z nich ale stojí lobbistická skupina, která bude o tuto výhodu bojovat. Paní ministryně (financí Alena) Schillerová už veřejně oznámila, že chce zrušit některé daňové výjimky v rozsahu několika desítek miliard, a já to vřele vítám…

Otázka české odolnosti

Nicméně je třeba upozornit, že rozpočet nepočítá s výraznějším zhoršením ekonomických podmínek v zahraničí, které by v Česku vedlo k nižšímu růstu, než je předpokládaná úroveň 2,2 procenta.

Skutečnost, že Česko je zatím docela odolné vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek, neznamená, že tomu tak bude i příští rok. V tomto světle se tedy navrhovaný schodek jeví opravdu jako až příliš výrazný.

Při růstu české ekonomiky slabším než ona úroveň 2,2 procenta by totiž vážně hrozilo, že schodek bude hlubší než „jen“ čtyřicetimiliardový.

Finance utržené ze řetězu

Tuzemské veřejné finance by se pak mohly částečně „vymknout kontrole“. Slabinou rozpočtu jsou investice.

Položka kapitálových výdajů, která je zahrnuje, představuje v návrhu rozpočtu na rok 2020 pouze devět procent celkových výdajů. Přitom třeba v roce 2015 to bylo 13,5 procenta.

Běžné, provozní výdaje státu se mezi lety 2015 a 2020 tedy mají zvýšit z 86,5 procenta celkových výdajů na 91 procent. To představuje nežádoucí vývoj, jelikož investiční výdaje vytvářejí bohatství budoucnosti, nikoli výdaje běžné, které spíše pouze udržují chod státu ve stávajících mantinelech.

VÍCE K TÉMATU:

Ekonomický růst a plnění rozpočtu. Co říkají tyto dvě zprávy o stavu české ekonomiky?

Zéland zkouší nový přístup ke státním financím – wellbeing rozpočet. Jde o PR, nebo inovaci?

Nejen projídání budoucnosti

Mezi běžnými výdaji je však třeba rozlišovat. Ne všechny představují „projídání budoucnosti“.

Největší meziroční procentuální nárůst zaznamenávají v návrhu rozpočtu na rok 2020 položky výdajů na vzdělávání a školské služby, a to o 19,5 procenta. A pěknou porcí jsou i výdaje na dávky a podpory v sociálním zabezpečení, kde navýšení představuje dokonce 49,9 procenta.

GRAF: Navržené výdaje ministerstev ve státním rozpočtu na rok 2020

Pozn.: Čísla zahrnují prostředky z rozpočtu EU a dalších grantů.

Zdroj: MF ČR

Pro srovnání, celkové výdaje mají dle návrhu rozpočtu na příští rok vzrůst meziročně o 7,5 procenta. Je tedy zřetelný důrazný akcent na oblast sociální, kde vláda sleduje spíše politický zájem a snahu naklonit si voliče. Třeba navyšováním starobních důchodů a financí na oblast vzdělání.

Přidávání učitelům je žádoucí z hlediska celkového rozvoje ekonomiky a je svým způsobem „investicí“ do budoucích generací. Zato přidávání na starobní důchody bez provedení skutečné důchodové reformy a reformy systému veřejné zdravotní péče je do značné míry nekoncepčním házením peněz daňového poplatníka do černé díry.

Složená daňová kvóta roste

To vše při dalším poměrně dramatickém navýšení složené daňové kvóty. Tato kvóta má dle návrhu rozpočtu na rok 2020 činit 35,9 procenta, zatímco ještě v roce 2015 dosahovala jen 32,6 procenta.

Složená daňová kvóta zachycuje daňové příjmy veřejných rozpočtů a příjmy z povinného pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve vztahu k objemu hrubého domácího produktu.

Růst daňové kvóty značí nárůst přerozdělování, který sice tlumí možné sociální napětí, avšak zároveň podvazuje ekonomickou aktivitu a ekonomický růst. Zmíněný markantní vzestup složené daňové kvóty je tedy varovným znamením.

Shrneme-li to, daňový poplatník na chod státu přispívá v rostoucí míře. Jeho příspěvek v posledních pěti letech narostl citelně rychleji, než jak rostla ekonomika jako celek. Jak kvůli zvyšování některých daní, tak kvůli opatřením uváděným za účelem zlepšení daňového výběru, jako je EET nebo kontrolní hlášení.

Běžné výdaje převládají nad investičními

Vláda však z takto získávaných peněz disproporčně silně financuje běžné výdaje na úkor těch investičních. Navíc nadále hodlá hospodařit schodkově.

Část běžných výdajů, například na vyšší platy učitelů, je ekonomicky obhajitelná. Avšak část nikoli. Zejména pak ne, přihlédneme-li právě ke schodku rozpočtu i v ekonomicky stále poměrně příznivých časech a také k té skutečnosti, na niž upozorňují i mezinárodní instituce či ratingové agentury, že vláda není s to uspokojivě reformovat systém penzí a systém veřejné zdravotní péče.

TABULKA: Srovnání základních ukazatelů rozpočtů
Za rok 2019 jde o schválený návrh a u roku 2020 jde o návrh, údaje jsou v mld. Kč.

Zdroj: MF ČR

Vláda zkrátka žije z podstaty a prosperity druhé půle běžícího desetiletí. Než aby léta prosperity využila k reformám, jede v zajetých kolejích a klade až přílišný důraz na nekoncepční sociální výdaje.

Platí to pro rok letošní, a projde-li navrhovaný rozpočet, i pro rok 2020.