Pohrobci Arevy usilují o renesanci výstavby francouzských jaderných elektráren

Francie byla a je na poli jaderné energetiky velkým světovým hráčem. Nicméně její vlajková loď, společnost Areva, výrobce reaktorů EPR a ATMEA (u toho druhého společně s japonským Mitsubishi), si prošla v minulých letech finanční smrtí.

Zachránil ji francouzský stát, který ji rozdělil na reaktorový a palivový podnik. Reaktorová část získala od roku 2018 staronové jméno Framatome, zbytek zůstává pod Arevou.

Nově tak Framatome patří z 75,5 procenta elektrárenské společnosti EdF, z 19,5 procenta japonské společnosti Mitsubishi Heavy Industries a z pěti procent pak inženýrské skupině Assystem.

V současné době zaměstnává 14 000 lidí, navrhuje a staví jaderné elektrárny a zajišťuje údržbu více než 250 z celkového počtu 440 jaderných reaktorů po celém světě.

Zbytek Arevy převzala pod kontrolu vláda a společnost se zaměří na těžbu uranu a výrobu jaderného paliva. Pojďme ale zpět k projektům společnosti Framatome.

Vlajková loď: čínský Taišan

V Číně francouzská skupina EdF letos na konci června oznámila, že blok 1 jaderné elektrárny Taišan byl připojen k rozvodné síti a stal se prvním EPR reaktorem na světě, který dosáhl připojení k síti a výroby elektrické energie. Další reaktory EPR budou následovat.

Ještě koncem letošního roku by měl být připojen reaktor EPR, jehož výstavba se dokončuje ve francouzském Flamanville, momentálně překontrolovávají svary primárního okruhu, aby byly provedeny dle předpisů.

Ne vše jde ale jako na drátkách. Výstavba úplně prvního reaktoru EPR v Olkiluoto ve Finsku začala v roce 2005 a měla být dokončena do roku 2009. Nicméně realita je o dost jiná než plány, a tak nejnovější odhad připojení je květen 2019. Zde byl největší svízel koordinace mezi vlastníkem projektu, finským regulátorem STUK a bývalou Arevou.

Skupina EdF, respektive Framatome, také zahájila práci na dvou EPR v Hinkley Point v Británii, přičemž první jednotka má vyrábět energii do roku 2025.

Unikátní řešení

Pojďme se podívat na samotný reaktor EPR, který je evolučním tlakovodním reaktorem, který má nejvíce společných prvků s německým reaktorem KONVOI a s prvky francouzského reaktoru N4.

GRAFIKA: Schematické zobrazení reaktoru EPR

Reaktor EPR tvoří: 1 – tlaková nádoba reaktoru, 2 – motor hlavního cirkulačního čerpadla, 3 – kompenzátor objemu, 4–8 – parogenerátory, 9 – víko reaktorové nádoby, 10 – hlavní cirkulační čerpadlo

Výhodou oproti jiným projektům jsou čtyři nezávislé, fyzicky oddělené bezpečnostní systémy.

Každý navíc disponuje schopností samostatně zajistit všechny bezpečnostní funkce; pokročilý systém záchytu aktivní zóny v případě, že dojde k jejímu tavení v důsledku totální ztráty chlazení reaktoru (tzv. lapač aktivní zóny), a způsobilost k využívání MOX paliva.

Varianta pro Temelín?

O EPR reaktoru se uvažovalo i v případě zrušeného projektu Temelín 3, 4 a například blízká rozvodna Kočín byla už upravena tak, aby umožňovala připojení tak velkého elektrického zdroje (1 650 MWe je přibližně o 50 procent více než jiné současné reaktory).

Velké reaktory potřebují mnoho vody na chlazení, což může zkomplikovat (nikoliv vyloučit) použití tohoto typu v Dukovanech, kde neteče tak velká řeka jako Vltava u Temelína.

Z tohoto důvodu není od věci uvažovat pro Česko o menším francouzském reaktoru ATMEA.

Schematický pohled do útrob reaktoru ATMEA. Zdroj: archiv autora

Prvý reaktor tohoto typu by měl být dostavěn v Turecku v lokalitě Sinop do roku 2023.