Trumpova hrozící cla EU budou s těmi dalšími brzdou civilizačního pokroku

Americký prezident Donald Trump zopakoval svoji páteční hrozbu Evropské unii (EU), cla na unijní dovoz prý „určitě zavede“. Pokud se vezme Evropská unie jako celek, jde o vůbec největšího dovozce do USA. Dokonce většího, než je Mexiko, Čína či Kanada, na něž zavedl nová cla od února – vysoká zejména, co se týče Kanady a Mexika.

V roce 2023 činil dovoz EU do USA 502 miliard eur, zatímco druhé Mexiko vykázalo dovoz do USA v rozsahu zhruba 440 miliard eur. Je tedy zřejmé, že  EU je Trumpovi „trnem v oku“ podobně jako uvedený trojlístek zemí.

Masivní cla

Takto viděno se vskutku zdá být jen otázkou času, než americký prezident nová cla na EU zavede. A zřejmě to budou masivní cla. „EU se k nám chová hrozně,“ vysvětlil v pátek.  Spojené státy podle nej učiní vůči dovozu z EU „něco velmi zásadního“.

Česko by Trumpova cla poškodila jako málokterou jinou evropskou zemi. O práci kvůli nim v Česku přijde 55 tisíc lidí a v přepočtu na obyvatele přijde tuzemská ekonomika o takřka 23 tisíc korun ročně, spočetla již loni na podzim Konfederace dánského průmyslu.

Trump už v kampani dával jasně najevo, že transatlantický obchodní vztah považuje z hlediska USA za krajně nevyvážený, zvláště v oblasti automobilové a zemědělské produkce. Opakovaně hrozil plošným clem ve výši 10 až 20 procent a dorovnáním amerických cel na úroveň uplatňovanou ze strany EU.

Evropská cla vyšší těch amerických, ale…

Je vskutku pravdou, že EU stále uvaluje vyšší průměrné (nevážené) clo na dovoz z USA, než je tomu obráceně. Průměrná celní sazba EU na dovoz USA je 3,95 procenta. Průměrná celní sazba USA na dovoz z EU činí 3,5 procenta.

Jak tedy vidno, Trumpovi se v jeho prvním funkčním období, v letech 2017 až 2021, nepodařilo výši eurounijního cla ani dorovnat. Tehdy to však byl, zdá se, „jiný Trump“, oproti současnosti mnohem krotší.

Je vlastně s podivem, že stále i dnes přetrvává značná nevyváženost třeba v obchodování obou břehů Atlantiku s automobily. Zatímco EU uplatňuje na americká auta desetiprocentní clo, Spojené státy na vozy z EU clo čtyřikrát nižší, totiž 2,5 procenta.

V případě potravin a nápojů zase EU uplatňuje o zhruba 3,5 procentního bodu vyšší clo než USA. Chemikálie pak evropská strana zatěžuje clem o jeden procentní bod vyšším.

Ovšem ne vždy je to EU, která uplatňuje vyšší celní sazbu. Spojené státy zatěžují vyšším clem například některé suroviny (viz graf níže).

GRAF: Srovnání uplatňovaných cel mezi EU a USA ve vybraných oblastech zboží
Srovnatelná data za rok 2022, v procentech. 

Zdroj: WITS database for 2022, ING

Trumpova „velmi zásadní cla“, která přislíbil, by Evropskou unii mimořádně zabolela. EU se totiž nyní nachází v horší kondici, než když Trump vládl poprvé. Tehdy vůči EU uplatňoval selektivní, nikoli plošná cla, na ocel a hliník, takže o obchodní válce nemohla být vlastně řeč.

Jednoprocentní přebytek

Hlavně ale proto, že Spojené státy jsou stále největším odbytištěm exportu EU. Zhruba pětina vývozu EU míří do USA. V případě dovozu do EU jsou USA druhé, po Číně, a to se zhruba čtrnáctiprocentním podílem.

Přebytek EU z obchodu s USA se v uplynulém desetiletí pohybuje kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu Evropské unie, když kulminoval roku 2021 na hodnotě 1,1 procenta HDP.

Kolem úrovně jednoho procenta HDP se přes lehký pokles drží stále i po roce 2022, kdy země EU v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a odstřihávání od ruských energetických dodávek mohutně navýšily zejména dovoz amerického zkapalněného plynu (viz graf níže).

GRAF: Vývoj obchodní bilance EU s USA
Od roku 2014 do roku 2023, jako procento HDP.

Zdroj: Eurostat, propočty ING Research 

V roce 2023 přebytek EU z obchodu s USA činil 0,9 procenta HDP Evropské unie, tedy 156,7 miliardy eur (zhruba čtyři biliony korun dle dnešního kursu).

Různé země EU jsou ale v obchodu s USA angažovány různě (viz graf níže). Relativně silnou závislost na vývozu do USA vykazují země s výrazně rozvinutým chemickým či farmaceutickým průmyslem, jako je Irsko nebo Belgie.

A země s rozvinutým strojírenstvím a rozsáhlou výrobou dopravních prostředků včetně aut typu Německa nebo Slovenska – a zprostředkovaně tedy i Česka. Například vývoz Irska do USA představuje více než desetinu HDP „zeleného ostrova“. EU jako celek ale do USA exportuje v objemu jen přibližně tří procent svého HDP.

Největšími dovozci z USA jsou v EU Nizozemsko a Belgie, domovy jedněch z největších přístavů Atlantiku. Celkový dovoz EU z USA dosahuje zhruba dvou procent unijního HDP.

GRAF: Srovnání angažovanosti vybraných zemí ve vybraných odvětvích v obchodu EU s USA
Údaje o evropském exportu do USA a importu z USA za rok 2023, jako procento HDP dané země. 

Zdroj: Eurostat, propočty ING Research 

Evropský trumf

Evropská unie ovšem třímá v rukou jeden trumf. Disponuje převahou v oblasti obchodu se strategicky důležitými produkty. To jsou takové, které nemohou být kvůli své obecně omezené dostupnosti snadno nahrazeny dovozem z jiných částí světa. Nebo u nichž existuje vysoká závislost dovážející země; či které charakterizuje vysoce specializovaná úroveň výroby nebo přísné požadavky na kvalitu.

EU dováží 122 strategicky důležitých produktů, které představují zhruba pět procent jejího celkového importu. Jen osm z nich ale dováží z USA.

Jedním z nich je lehký kov beryllium, jenž má nezastupitelnou roli v obranném průmyslu. Hned 60 procent své celkové spotřeby beryllia si EU zajišťuje dovozem z USA, kde se kov těží v horách Utahu.

Naproti tomu Spojené státy dováží z EU čtyřikrát více strategicky důležitých produktů, totiž 32 (viz graf níže).

GRAF: Srovnání vzájemné strategické závislosti EU a USA 
Jde o data za rok 2022 ve vybraných odvětvích, v absolutních počtech.

Zdroj: Lefebvre and Wibaux

Převaha EU v oblasti strategických produktů ale Trumpa od navýšení cel zjevně neodrazuje.

Jak obměkčit Trumpa?

EU by se jej však mohla pokusit obměkčit. Třeba navýšením dovozu americké ropy a zkapalněného zemního plynu, který beztak potřebuje i kvůli letošnímu ukončení přepravy (ruského) plynu do EU ukrajinským tranzitem.

A především ty země EU, jež jsou současně členy NATO, se Trumpa mohou snažit si získat navýšením výdajů na zbrojení, až do pásma tří až pěti procent HDP. S tím, že by kladly důraz na to, aby zmohutnělé výdaje na zbrojení šly v dostatečné míře na nákup americké techniky.

Tím by se dále snižoval přebytek EU z obchodu s USA, přičemž EU by ve zvýšené míře dovážela věci, které stejně tak jako tak potřebuje. Kvůli „válce za humny“ a soustavnému podinvestovávání své obrany, jež je skutečností posledních minimálně 20 let.

Reálná hrozba evropské recese

Je vlastně s podivem, že unijní ani česká poltická reprezentace zatím ve věci předcházení si Trumpa za účelem předcházení hrozbě cel nic moc nekoná. Vždyť možné Trumpovo výrazné navýšení cel – a nejen těch na dovoz z EU – představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z jeho znovuzvolení.

Desetiprocentní plošné clo na dovoz z EU doprovázené 60procentním clem na dovoz z Číny by zapříčinilo snížení unijního HDP až o 2,5 procenta. K tomu by pak přinesl i pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst.

Letos má podle konsensu analytiků oslovených agenturou Bloomberg ekonomika EU růst o 1,3 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta. Trumpova cla tedy mají potenciál dostat ji do recese. Tedy zapříčinit pokles unijní ekonomiky například v příštím roce o zhruba jedno procento.

Rána pro Česko a Irsko?

Nejtíživěji mají cla dolehnout na ekonomiku Česka, kde by přišlo o práci takřka 55 tisíc lidí, a již zmiňovaného Irska. To vše plyne z loňské říjnové studie zmíněné Konfederace dánského průmyslu. Česko kvůli své silné závislosti na obchodu s Čínou, byť třeba i nepřímé, „přes Německo“.

Irsko zase kvůli uvedeným silným ekonomickým vazbám na USA. V Česku má tudíž roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta proti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun.

Konfederace tedy vychází z předpokladu, že Trump v souladu s předvolebními prohlášeními letos zavede desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné.

V prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin. Například solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní avizuje cla plošná, na veškerý dovoz.

Pokud je tedy letos zavede, v roce 2027 bude hrubý domácí produkt EU o 2,5 procenta nižší, než by byl bez nich. To ročně odpovídá ztrátě na HDP v rozsahu 391 miliard eur a ztrátě na HDP na hlavu v rozsahu 870 eur. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což odpovídá zmíněnému 1,7 milionu pracovních míst. EU by se ocitala v recesi.

Nejistota na obou stranách Atlantiku

Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že zejména americká centrální banka bude v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu.

Současně dojde v USA i v EU ke zvýšení obecné ekonomické nejistoty, propadu spotřebitelské důvěry a ochromení ochoty investovat, což dále sníží hrubý domácí produkt obou celků.

Do roku 2029 se zaměstnanost vrátí na úroveň, kde by byla bez cel, neboť propuštění lidé si postupně najdou novou práci. Avšak hrubý domácí produkt EU bude stále o 1,7 procenta nižší než bez cel. To proto, že Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale podvážou mezinárodní obchod.

Brzda civilizačního pokroku

Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, kde z globálního ekonomického hlediska není optimální.

Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec.