Sobotkův předvolební majstrštyk? Demise vlády půl roku před volbami

Necelý půlrok, tolik zbývá do doby, kdy Češi zamíří k volebním urnám, aby zvolili poslance sněmovny. Před pár týdny totiž prezident Miloš Zeman oznámil, že se rozhodl pro termín voleb 21. a 22. října.

Otázkou ale je, zda tomu tak bude poté, co se premiér Bohuslav Sobotka rozhodl podat demisi kvůli kauzám ministra financí Andreje Babiše. „Chci uvolnit ruce koaličním stranám k tomu, aby mohly jednat o řešení této situace,“ prohlásil mimo jiné Sobotka.

VIDEO: Bohuslav Sobotka oznamuje plán na podání demise vlády
Premiér svůj plán oznámil na tiskové konferenci 2. května.

Zdroj: IDNES.cz

I když to jako předvolební kampaň vypadá již nyní, můžeme každopádně předpokládat, že nás čeká perné léto i podzim.

Jak sám Miloš Zeman při svých vystoupeních říká, opakování je matka moudrosti. Pojďme si proto připomenout výsledky minulých voleb a poté se blíže podíváme i na ty letošní.

Tři vítězové 2013: socdem, ANO a komunisté

Poslední volby do Poslanecké sněmovny proběhly 25.–26. října 2013. Tehdy se jednalo o volby předčasné a vyhrála je strana ČSSD se ziskem téměř 21 procent hlasů. Na druhém místě se umístilo politické hnutí ANO 2011, které získalo něco málo přes 18 procent hlasů. Třetí místo obsadila KSČM s 15 procenty hlasů.

Politické strany předchozí koalice ztrácely – pro TOP 09 hlasovalo necelých 12 procent voličů a ODS získala dokonce jen sedm procent hlasů.

NOVINKA      –          Přihlaste se k odběru newsletteru       –          NOVINKA

V roce 2013 mírně překvapila strana Tomia Okamury, jež se do sněmovny dostala po získání skoro sedmi procent hlasů, a KDU-ČSL, jež se na scénu vrátila se ziskem šesti procent hlasů.

Znechucení z politiky se projevilo na volební účasti, která před čtyřmi roky klesla pod 60 procent, na rozdíl od voleb předcházejících, kdy se k urnám dostavilo 63 procent voličů.

GRAFIKA: Výsledky mimořádných sněmovních voleb v Česku 2013
V grafu výsledků jsou ty strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).

Zdroj dat: www.volby.cz

Jak to bude v roce 2017?

A jak to tedy bude s volbami letos, kdy k urnám půjdeme na konci října?

Předvolební kampaň bude zřejmě u některých stran levnější. Od 1. ledna 2017 totiž vešly v platnost hned dvě novely zákonů, které se týkají financování politických stran a volebních kampaní. Podle těchto novel budou výdaje na kampaně limitované.

Strany nově mohou před volbami do Poslanecké sněmovny utratit maximálně 90 milionů korun (před krajskými volbami to může být maximálně sedm milionů korun v jednom kraji; kandidáti na senátora budou smět při volební kampani utratit maximálně dva miliony korun, případně 2,5 milionu korun, pokud se zúčastní i druhého kola voleb, pozn. red.).

Výdaje politických stran za volební kampaň v roce 2013

Pozn.: U KSČM se údaje o výdajích na předvolební kampaň rozcházejí. Rozpočet pro kampaň činil 10,2 mil. Kč, po volbách vydala strana stanovisko, že kampaň stála cca 30 mil. Kč. Server Transparentnívolby.cz uvedl, že kampaň vyšla KSČM na 12,7 mil. Kč. Samotný web KSČM uvádí, že strana utratila pouze 3,8 mil. Kč. Zdroj: Politickymarketing.com

Pro volební kampaně také strany, hnutí či koalice musejí mít zřízeny transparentní volební účty. Pouze na ně pak mohou přijímat příspěvky ze státního rozpočtu, dary a jiná bezúplatná plnění.

Další omezení se týká darů od „jedné fyzické či právnické osoby“, jejichž částka nesmí přesáhnout tři miliony korun. Kvůli zvýšení transparentnosti si také strany budou smět brát úvěry jen od registrovaných, k tomu určených subjektů, zejména tedy od bank.

Otázka je, nakolik byly tyto novely inspirovány vstupem ANO na volební scénu. Mít skoro neomezené finanční prostředky díky gigantu Agrofert se zdá být výhodou, které jiná politická strana nemůže jen tak konkurovat.

Volební preference

Podle průzkumů volebních preferencí agentury STEM z dubna 2017 by se do sněmovny dostalo šest stran. „Pozice hlavních stran zůstává v poslední době poměrně stabilní, nezaznamenáváme žádné výrazné zvraty. ANO vede nad ČSSD ve volebním modelu
o necelých 12 procentních bodů,“ vplývá z průzkumu.

Stávající vládní koalice by podle současného modelu STEM, jehož se zúčastnilo 1 033 respondentů, měla silnou ústavní většinu 140 mandátů.

GRAF: Volební preference v dubnu 2017
Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – duben 2017 (v %), model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 54 procent.

Pozn.: V modelu 1,8 % dotázaných uvedlo kombinaci TOP 09 + STAN. Tento podíl jsme mezi oba subjekty rozdělili rovným dílem a označili jako TOP 09+ a STAN+.

Zdroj: STEM

Rozhodovat budou peníze

Před minulými volbami některé strany neváhaly vydat nemalé peníze na kampaň, přičemž v jejich čele bylo hnutí ANO se zhruba 120 miliony korun a ČSSD s více než 80 miliony Kč. Jak již bylo zmíněno, letos jsou strany v otázce výdajů svázané novou legislativou.

Pojďme si nejprve shrnout, odkud se tyto peníze vůbec berou. Strany celkové příjmy opírají hlavně o příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu volebních nákladů a příspěvek ze státního rozpočtu na svou činnost. Dalšími zdroji pak jsou členské příspěvky, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, půjčky a úvěry.

Příspěvek na činnost je dvojího typu – stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Stálý příspěvek činí ročně šest milionů korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny tři procenta hlasů. Za každé další i započaté 0,1 procenta hlasů strana a hnutí obdrží ročně 200 000 Kč.

Dostane-li strana více než pět procent hlasů, což jí zaručuje přítomnost ve sněmovně, obdrží deset milionů korun. A získává také příspěvek na mandát – u poslance či senátora činí 855 tisíc korun a 237,5 tisíce Kč na mandát člena zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy.

GRAF: Finance vybraných politických stran

Zdroj: Comsense, www.politickefinance.cz

Vzhledem k tomu, že všechny strany zatím nezveřejnily data o svých financích, jsme se podívali na rok 2015, přičemž jsme ho v některých aspektech porovnávali s volebním rokem 2013.

Jedno mají strany společné, a to výsledek hospodaření. Všechny hlavní strany, jak je vidět v grafu, hospodaří se ziskem okolo 25 milionů korun, i když výše výnosů a nákladů je různá. Nutno podotknout, že trochu hůře se dařilo v roce 2015 TOP 09, která za tento rok vykázala zisk ve výši 15 milionů korun.

Nejzadluženější je ČSSD

Kromě výše uvedených dat  v grafu je zajímavé podívat se i na míru zadlužení některých stran.

Co se týče úvěrů a půjček, je na tom nejhůře ČSSD, jež ve své výroční zprávě z roku 2015 uvádí objem půjček okolo 200 milionů korun. ODS je zadlužená těsně pod 100 milionů korun, ANO pak přijalo úvěry ve výši 16,5 milionu korun. Ve výkazech stran TOP 09 a KSČM se neobjevují za rok 2015 žádné úvěry.

Dluh ČSSD loni ještě výrazně narostl kvůli prohranému sporu s advokátem Zdeňkem Altnerem ve výši 337 milionů korun.

Co se týče majetku, jednoznačné prvenství patří straně ČSSD s majetkem nad 600 milionů korun, což je třikrát více, než má KDU-ČSL, která vlastní majetek v hodnotě okolo 200 milionů korun.

Jak je tedy vidět, financování politických stran se hemží miliony korun, ale to ještě nezaručuje přízeň voličů. Tématem finanční kondice hlavních politických stran se budeme na Peak.cz v brzké budoucnosti ještě zabývat.