Schizofrenní Německo: Stop pomoci Ukrajině chce nahradit ruskými rezervami, což ale dříve odmítalo

Německo nebude financovat další pomoc Ukrajině, místo toho chce využít zmražené ruské zdroje. Němci tvrdí, že snížení jejich vlastní pomoci Ukrajině mohou kompenzovat prostředky ze zmrazených ruských devizových rezerv.

Jenže tyto peníze nejsou o nic více německé než třeba české. O jejich využití, resp. pouze výnosu z nich, letos na jaře rozhodly země skupiny G7 a Evropská unie.

Zmrazené ruské rezervy jsou z drtivé většiny uloženy v Belgii, takže pokud lze vůbec konkretizovat poskytovatele pomoci, je to čistě technicky právě Belgie. Nikoli Německo.

Němci ještě donedávna v čele blokády

Navíc, Německo stálo v rámci zmíněných jednání G7 a EU v čele šiku států, které zablokovaly využití ruských rezerv v celé šíři, tedy včetně jistiny. To znamená, že kvůli Německu a některým dalším spadl ze stolu návrh USA, jejž podporovala třeba Británie, volající po využití i zhruba 300 miliard dolarů právě jistiny oněch rezerv.

Takhle se využijí pouze výnosy (úroky) z nich, což ale představuje jen nižší jednotky miliard dolarů ročně. Tedy o dva řády méně.

Jestliže tedy Německo příští rok plánuje redukovat pomoc Ukrajině z letošních osmi na čtyři miliardy eur, jak praví agenturní zprávy, nelze říkat, že tento úbytek bude kompenzován z výnosů z ruských rezerv.

Pokud by takto postupovala a argumentovala každá západní země, pomoc Západu Ukrajině by z roku na rok scvrkla v podstatě na polovinu.

Hledá se řešení

Samozřejmě, od jara země G7 a EU usilují vytvořit schéma, které by umožnilo vzít si půjčku na pomoc Ukrajině, v objemu 50 miliard dolarů. Ta by se pak postupně splácena právě z výnosů z ruských devizových rezerv.

Aby takové schéma ale bylo funkční, musí být dlouhodobě zaručena jednomyslnost. Tedy že třeba Maďarsko do takového řešení nebude „házet vidle“. Ale i pokud by se dařilo Maďarsko neustále přesvědčovat k podpoře, i tak je nutné, aby ruské rezervy zůstaly zmražené 10 až 20 let.

Protože tak dlouho bude z výnosů z rezerv nutné splácet onu padesátimiliardovou půjčku, kterou by si na pomoc Ukrajině vzala EU. Zmrazení na 10 až 20 let ale fakticky znamená konfiskaci ruských rezerv, byť jaksi nepřiznanou.

Přitom Němci, jak už víme, se na jaře proti – přiznané – konfiskaci postavili, když ji navrhovaly Spojené státy. Konfiskace jako konfiskace.

Německá schizofrenie

Německo tak vykazuje schizofrenní postoj: jako na východisko se odvolává na řešení, které samo odmítá.

Ukrajinští představitelé i proto nápadně hbitě označili agenturní zprávy o redukci německé pomoci za dezinformaci. Kyjev však v rámci tohoto vyvracení údajné dezinformace neargumentuje tím, nač se odvolávají Němci. Tedy kompenzací úbytku německých financí výnosy ruských rezerv.

Sama Ukrajina totiž nejlépe ví, že pouhé výnosy z rezerv jako kompenzace posloužit nemohou. Hlavně pokud by se i ostatní její západní spojenci zachovali jako Německo.

A padesátimiliardová pobočka je nejistá a znamenala by faktickou konfiskaci ruských rezerv.

A co nato Francie? Bojí se Saúdů

Konfiskaci navíc ale odmítá nejen Německo, leč třeba i Francie. Ta odmítá konfiskaci zřejmě i proto, že se chce vyhnout střetu se Saúdskou Arábií.

Saúdové se podle červencového zjištění agentury Bloomberg měli na jaře, při jednání skupiny G7, postavit za Rusko. Tím měli pomoci právě tak zabránit konfiskaci jeho devizových rezerv zeměmi Západu.

Rijád údajně zemím skupiny G7, tedy nejvýznamnějším západním ekonomikám, pohrozil, že se masivně zbaví jejich dluhopisů, které drží, pokud by na zabavení ruských rezerv došlo.

Saúdská Arábie přitom pohrozila zvláště Francii, resp. tím, že se zbaví velké porce zejména francouzských státních dluhopisů. Pokud by Rijád následovaly další země typu Číny, pak Francie a další předlužené země Západu, jako je Itálie, by se mohly dostat do dluhové krize. Proto prý pod hrozbou Rijádu „cukly“.

Takže ruské rezervy za oněch zhruba 300 miliard dolarů zůstávají netknuté. Západní země tedy takto na pomoc Ukrajině využijí jen výnosy z nich.

Dostane Ukrajina Němce pod tlak?

Sečteno, podtrženo, proto Kyjev údajnou dezinformaci o redukci německé pomoci Ukrajině vyvrací jinak než argumentací kompenzací úbytku německých financí výnosy ruských rezerv. Kyjev argumentuje tím, že se německý rozpočet na příští rok ještě neschválil – stane se tak nejspíše v listopadu. Všechny úvahy o výši německé pomoci tak jsou předčasné.

Tím se Ukrajina ovšem hlavně snaží vyvinout na Německo tlak, aby od možné redukce pomoci do listopadu ještě ustoupilo. Čímž vlastně současně potvrzuje, že zjevně o žádnou dezinformaci nejde…