Mohlo by vás také zajímat
Většina Čechů prý žije v krizi; tloustnoucí Číňané hrozbou pro ekonomiku a půl miliardy pro ovocnáře za mráz aneb souhrn ekonomických událostí 36. týdne 2024
Libor Akrman 6. září 2024Nový šéf českého Googlu; průměrná mzda v Česku zase stoupla; ČEZ od nového roku zlevní plyn i elektřinu; vodíkové BMW…
Ruským firmám se v Česku líbí. Máme jich nejvíc v celé unii
Robert Břešťan 6. září 2024Téměř třetina všech firem v Evropské unii, v nichž mají nejméně 40procentní podíl lidé s ruským občanstvím či jiné ruské…
Bilionový Buffett; stížnosti na jaderný tendr a zaostřeno na NVidii aneb souhrn ekonomických událostí 35. týdne 2024
Libor Akrman 30. srpna 2024Na jaderný tendr si stěžuje u ÚOHS Westinghouse i EDF; Berkshire Hathaway překonala bilionovou valuaci; americká ekonomika zrychluje; Balíkovna se…
- KOMENTÁŘ
O co jde ve střetu odborů s vládou ohledně navýšení platů?
Odboráři se s vládou se po dalším z jednání nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o 15 procent, potom o deset procent. Návrh ministrů, že by se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí o pět a tři procenta, odmítli. To odbory označili za vyděračské. O co ve sporu jde?
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula při jednání s vládou. Zdroj: Vláda ČR
Odboráři se s vládou nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Pojďme se podívat na problém více ze široka.
Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou?
Veřejná správa zaostává za průmyslem
Necelých 850 tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru se řídí pěti různými tabulkami a v průměru jejich platy oproti roku 2019 vzrostly zhruba o 20 procent. Skutečně tak zaostávají za hlavními byznysovými odvětvími v čele s průmyslem, kde mzdy v průměru vzrostly od roku 2019 zhruba o 30 procent.
Mezi jednotlivými kategoriemi státních zaměstnanců jsou však velké rozdíly. Ve zdravotnictví platy kopírovaly nebo dokonce překonávaly soukromý sektor. V případě pracovníků v kultuře, úředníků, technických pracovníků, ale i pedagogů naopak viditelně zaostávaly.
I odtud pramení neochota vlády přidávat v tuto chvíli “všem stejně”.
Problémová valorizace
Druhý problém je s načasováním valorizace platů. Ministerstvo financí má podle dostupných zpráv k dispozici peníze na valorizaci pro příští rok, ale nikoliv pro ten stávající (kdy ostatně výkon ekonomiky spíše zaostává za očekáváním).
Ve hře tak pravděpodobně bude pouze navýšení tarifů u zaměstnanců, kterým reálný plat od roku 2019 poklesl nejvíce. To řádově může stát český rozpočet okolo 5 miliard korun a nemusí to “vážně” ohrozit plnění rozpočtového cíle pro tento rok (252 miliard korun).
Česko svými fiskálními cíli pro tento a příští rok ostatně rozhodně patří k ambicióznějším zemím v EU – již letos předpokládáme deficit viditelně pod 3 procenta HDP a příští rok se teoreticky můžeme dostat pod 2 procenta HDP.