Není třeba se ostýchat. Je načase začít s investicemi do obranných technologií

Je to pár týdnů, co na Ukrajinu vtrhly ruské vojenské letouny, tanky, obrněná vozidla a děla. A mnoha lidem v Evropě se otevřely oči. Začali pomáhat Ukrajincům, posílat peníze na nákup zbraní a dalšího vojenského vybavení.

Válka za humny by mohla probudit také investice venture kapitálu do technologií zbrojního či obranného charakteru. Dává to nyní větší smysl než pořizovat třeba další nemovitosti.

Střední Evropě vlastně nezbývá nic jiného než nasměrovat finanční prostředky do těchto technologií. Přestože většina zemí v regionu je součástí NATO, nedá se stoprocentně spolehnout, že Američané jim vždy a v každém případě přispěchají na pomoc. Rusko – a Čínu – sotva uzbrojíme konvenčními zbraněmi, s pomocí pokročilejších vojenských
technologií však máme šanci.

Jak se ubránit nepřátelům

Touto cestou jde už dávno Izrael. Země nemá na vybranou, musí se mít neustále na pozoru před svými sousedy. Ukrajinci se podle všeho už před válkou vydali podobným směrem.

Vědí, že si musejí pomoct hlavně sami, a věnují se třeba kyberbezpečnosti. Mají výhodu, o ukrajinských programátorech se říká, že patří ke světové špičce. Pochopili to i v pobaltských zemích, kde vnímají riziko ohrožení ze strany Ruska mnohem silněji než jinde v Evropě.

Například v Litvě loni na podzim spustili akcelerátor, inkubátor a fond venture kapitálu MILInvest, který bude financován z peněz tamního ministerstva obrany. Zaměří se na mladé a vznikající firmy v oblasti obrany a bezpečnosti.

NATO zase spouští inovační akcelerátor DIANA (po vzoru severoamerické agentury pro vývoj nových vojenských technologií DARPA). Má být plně funkční nejpozději v roce 2023, ale není na co čekat.

Přehodnotí Evropa investice?

A Evropská unie? Má svůj Evropský obranný fond, jehož cílem je podpora vojenského výzkumu a spolupráce mezi členskými zeměmi EU. Ještě loni se o něm mluvilo jako o kontroverzním. A místo původně plánovaných 13 miliard eur se jeho rozpočet na období 2021 až 2027 kvůli pandemii smrskl na 7,9 miliardy eur.

Podle pravidel NATO by měl každý stát směrovat do výdajů na obranu alespoň dvě procenta HDP, což plní jen malý počet členských států (vedle USA či Řecka jsou mezi nimi však všechny tři pobaltské země).

Určitý podíl z této částky má jít také na výzkum. Dává to smysl, vždyť i Silicon Valley vzniklo zčásti kolem armádních zakázek.

Česká republika by proto neměla ve financování výzkumu zůstat pozadu a pouze se spoléhat na jiné. Máme na čem stavět. Nejen ve zbraních či jiném „železe“, jako byly pasivní radiolokátory Tamara a Věra.

Vedle tradičního strojírenství tu máme skvělé podhoubí pro vznik zbrojních startupů také
díky silné orientaci na kyberbezpečnost, za což vděčíme vývojářům antivirů, jako jsou Avast či AVG.

VÍCE K TÉMATU:

Je Česko stále ještě bezpečnou zemí (nejen) k investování?

Nejmocnější ruská zbraň? Propaganda jede na plné obrátky

Navzdory sankcím. Proč ruská ekonomika tresty Západu zatím překvapivě zvládá?

Martin Haller (PATRON-IT): Čekal bych, že Rusové budou mít v kybersvětě připravené sofistikovanější útoky

Šance pro soukromý sektor

Aktuální konflikt nedaleko od našich hranic zřejmě prolomí nechuť mnohých investorů podpořit cokoli, co souvisí se zbraněmi či obranou. Je nesmysl si nalhávat, že zbraně už
nejsou potřeba, a považovat ta „NATOvská“ dvě procenta HDP za vyhozené peníze.

Navíc tato oblast nemusí zůstat jen na bedrech státu, který se o obranu primárně stará, může být zajímavá také pro soukromé andělské investory. Původně vojenské technologie často našly využití i v civilní sféře.

Obecně známý je příklad internetu, který původně začínal jako armádní síť. Podobně i systém GPS využívali zprvu výhradně vojáci. Podpora od státu i od soukromých investorů může přispět ke vzniku nových nápadů, vytvořit finanční zázemí, kde se podobným nápadům daří.

Pochopitelně, pokud vznikne něco využitelného pro obranný průmysl, stáhne si to stát pod svá křídla. Nebo to odkoupí se slušnou prémií pro investory velká firma a začne to vyrábět ve velkém.

Příležitostí je dost

Příležitostí, které by stálo za to podpořit v Česku, vznikne celá řada v mnoha oblastech. Od zmíněné kyberbezpečnosti, protože proti Rusku se dnes bojuje z velké části „počítačově“, přes vývoj nových materiálů, nanotechnologie, konstrukce výzvědných či útočných dronů až po chytré naváděné střely.

Mohou to být jen drobnosti, malá vylepšení, která se následně stanou součástí zbraňového
či obranného systému. Fantazii se meze nekladou a obzvlášť v Česku je na co navazovat.

Spojené státy jsou v této oblasti technologicky napřed. Evropa, obzvlášť střed a východ kontinentu, si nemůže dovolit zaostávat.