Německá recese už má oběti. Stále více firem krachuje, roste objem fúzí a akvizic

Německé hospodářství, kdysi výkladní skříň evropského blahobytu, je drceno vysokými cenami energií a stále agresivnější konkurencí z Číny nebo Spojených států. Ministr hospodářství a energetiky – zelený politik Robert Habeck – už byl nucen oznámit, že se letošní německý HDP propadne o 0,2 procenta.

Ještě na jaře očekával, že ekonomika o několik desetin procenta poroste. To znamená, že největší evropská ekonomika zůstává druhý rok po sobě uvězněná v recesi.

Boj o přežití byznysu

Pro německý byznys a firmy to znamená doslova boj o přežití. Počet firemních bankrotů je nejvyšší od roku 2010, kdy se Evropou prohnala finanční krize, uvedl Leibnizův institut pro ekonomický výzkum v Halle (IWH). Zlepšení situace se ale neočekává ani v dalších měsících.

Vysoký počet bankrotů je způsoben také ukončením státní podpory řadě podniků po pandemii covidu-19. Jen ve třetím čtvrtletí roku 2024 bylo zaznamenáno 3 991 insolvencí. Největší meziroční nárůst bankrotů zaznamenaly tradiční průmyslové regiony na jihu Německa, Bavorsko (+56 procent) a Bádensko-Württembersko (+42 procent), napsal deník Die Welt.

Silný růst chybí od roku 2018

Ekonomové navíc připomínají, že silnější ekonomický růst zažila německá ekonomika naposledy v roce 2018. Mnichovský ekonomický institut ifo oznámil, že index důvěry podnikatelů v ekonomiku dlouhodobě klesá. Většina manažerů německých společností je nespokojená se současným ekonomickým vývojem země a jsou pesimističtí i do budoucna.

Část firem musí složitou ekonomickou situaci řešit fúzemi a akvizicemi. Silnější partneři mají zajistit jejich přežití. V případě německého železničního přepravce Deutsche Bahn například dochází k prodeji ziskové dceřiné společnosti Schenker dánskému konkurentovi DSV za 14 miliard eur. Peníze mají zajistit zbytku státní firmy projít složitou finanční situací.

Nepřátelské převzetí Commerzbank?

Rovněž případ banky Commerzbank ukazuje problémy německé ekonomiky. Druhý největší soukromý poskytovatel úvěrů v osmdesátimilionové zemi byl zachráněn německou vládou už po finanční krizi v letech 2008 až 2009. Stát v bance stále drží dvanáct procent akcií.

Banku chce nyní plně ovládnout italská UniCredit. Nepřátelskému převzetí ale chce zabránit vláda Olafa Scholze. Podle opoziční strany CDU tomu těžko může zabránit, napsal německý Handelsblatt. Italská banka mezitím zvýšila svůj podíl v Commerzbank na 21 procent.

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se přitom přeshraničním bankovním fúzím nebrání. Podle ní je žádoucí, aby se banky v rámci EU spojovaly, protože tak budou lépe konkurovat mimoevropským finančním domům v globální ekonomice.

Německá ekonomika se navíc musí vyrovnávat s odchodem významných koncernů. Chemický gigant BASF například staví v Číně továrnu v hodnotě deseti miliard eur (253 miliard korun).

Stagnace vede ke strukturálním změnám v ekonomice

Hlavní ekonom banky ING Carsten Brzeski tvrdí, že ekonomická stagnace vede přirozeně ke strukturálním změnám v německé ekonomice. Některé firmy zaniknou, jiné se spojí se finančně silnějšími subjekty, část firem přesune své podnikání do třetích zemí.

Šéf Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu Stefan Kooths k tomu dodal, že prosperita jednotlivých zemí nezávisí na národnosti majitelů firem, ale spíše na celkové kvalitě podnikatelského prostředí.

Brzda růstu: Byrokracie a Green Deal

Podnikatelé v Německu si ale stěžují kromě vysokých cen energií i na přebujelou byrokracii a přílišnou regulaci. I kvůli tomu klesají v zemi přímé zahraniční investice. Přitom o snižování byrokracie se v Německu mluví už od 80. let minulého století a všechny německé vlády slibují, že ji omezí a podpoří investice. V praxi se ale děje spíše opak.

Podle Koothse za to může nejen Berlín, ale také Brusel. Brzeski a Kooths připomínají i bruselskou politiku Green Deal, která až příliš upřednostňuje politické zadání ochrany klimatu před ekonomickými potřebami.