Němci se hádají o plynovod Nord Stream 2 a přízeň Kremlu

Rétorická přestřelka se na německé politické scéně vede o to, kdo má jaký zájem na rychlém zprovoznění plynovodu pod Baltem Nord Stream 2. Ten obchází Polsko a Ukrajinu a přímo spojuje Rusko s Německem.

Premiérku Meklenburska-Předního Pomořanska Manuelu Schwesigovou z SPD doslova podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vytočila slova šéfa vlády v Hamburku Christopha Ploße z konzervativní CDU.

Ten o kolegyni z východu země prohlásil, že tvrdila při obhajobě spuštění plynovodu, že ji nezajímá porušování mezinárodního práva na Ukrajině v případě ruské agrese. „Jde hlavně o to, aby byl plynovod uveden do provozu,“ měla podle Ploße říci.

Sociální demokratka taková slova popírá a chce se bránit i soudní cestou. Úřad vlády Meklenburska-Předního Pomořanska také požaduje, aby se politik z CDU podobných výroků do budoucna zdržel.

Plynovod Němce rozděluje

Tato komunální politická šarvátka ale ukazuje, jak moc Německo rozděluje nový ruský plynovod, který je dokončen a čeká se na jeho schválení německými regulačními úřady.

Na východě země a také v rámci strany SPD, která drží i spolkového premiéra Olafa Scholze, zaznívají hlasy o tom, že se jedná hlavně o ekonomický projekt a s politikou Ruska nemá nic společného.

Argumentace kopíruje postoj Kremlu, který o plynovodu tvrdí totéž a tlačí na co  nejrychlejší spuštění potrubí se zemním plynem.

Řada politiků z CDU to ale odmítá. Ploß tvrdí, že SPD ztratila svůj „morální kompas“. Nechce se nechat zastrašit a bude i nadále upozorňovat na problematické propojení sociální demokracie z Ruskem.

ILUSTRAĆNÍ MAPA: Trasa plynovodu Nord Stream 1 a 2

Zdroj: Wikimedia

Rudý Gerhard

Nejviditelnější je role bývalého kancléře Gerharda Schrödera, který je považovaný za Putinovu loutku a proruského lobbistu. Důvodem jsou jeho pozice šéfa představenstva Nord Stream 2 AG a předsedy dozorčí rady státní ropné společnosti Rosněfť.

Začátkem února ho navíc ruský plynárenský koncern Gazprom nominoval do své dozorčí rady. Podle agentury DPA Schröder nahradí Timura Kulibajeva, zetě bývalého prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, který byl sesazen v důsledku lednových nepokojů. O schválení rozhodne valná hromada Gazpromu, která je naplánovaná na 30. června.

Ukrajinská vláda jej dokonce považuje za Putinova mluvčího, jak uvedl další německý server Zeit.de. „Slouží jako fíkový list k ospravedlnění agresivního postupu ruské vlády vůči Ukrajině a Evropské unii,“ řekl listu Handelsblatt poslanec za vládní Zelené Dieter Janecek. Schöder je podle něj dobře placený lobbista v Putinových službách.

Pouze ekonomika?

Roční kapacita nového Nord Streamu je 55 miliard krychlových metrů plynu a končí v Lubminu právě v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Premiérka země Schwesigová projekt dlouhodobě hájí i proti americkým sankcím s tím, že se jedná o čistě ekonomický projekt.

Ve stejném duchu hovoří i „celoněmecký“ kancléř Scholz. Ten plynovod, který čeká na povolení k provozu od německých úřadů, v minulosti označoval za projekt čistě soukromého sektoru.

Berlín německo-ruský projekt prosadil i přes odpor mnohých spojenců. Jeho největšími kritiky jsou Spojené státy a Ukrajina.

VÍCE K TÉMATU:

Raději jádro než plyn „od Putina“. V Evropě sílí proatomové hlasy

Plyn z Ruska je lepší než z USA, tvrdí politici na východě Německa

Místo Ruska nabízejí Ukrajině plyn Američané. Chtějí rozšířit svůj vliv v Evropě

Obsáhlý průvodce rusko-ukrajinským konfliktem. Rozbuškou může být cokoli

Na Západ vedou i jiné plynovody

Část odborníků na energetický trh namítá, že teoreticky není spuštění nového plynovodu nezbytné. Nový Nord Stream 2 sice zvyšuje přepravní kapacitu plynu pod Baltem na 110 miliard kubíků ročně, ale na Západ vedou další plynovody, jež nejsou využívány na plnou kapacitu.

Například plynovod Jamal přes Bělorusko a Polsko, další projekty Sojuz a Bratrství přes
Ukrajinu, nebo produktovody Turk Stream a Blue Stream do Turecka.

MAPA: Hlavní plynové napojení Ruska do Evropy

Zdroj: Wikipedia

Podle zprávy Evropského parlamentu může stávající potrubí do Evropy dodávat teoreticky 300 miliard metrů krychlových plynu ročně.  V roce 2019 přitom přiteklo „jen“ 199 miliard kubíků.

Příznivci nového plynovodu zdůrazňují, že EU bude potřebovat (s odklonem od uhlí) stále více plynu. Do roku 2035 až o 120 miliard krychlových metrů více. Nord Stream 2 má být klíčový v pokrytí zvýšené poptávky.

Navíc evropská produkce plynu klesá – ve Velké Británii, Dánsku, Nizozemsku i Německu. Upozorňuje se také na špatný stav ukrajinské plynárenské infrastruktury a vysoké tranzitní poplatky.

Ukrajina bude zranitelnější

Na celé komplikované situaci se však také odráží geopolitické napětí, které se přenáší z rusko-ukrajinských hranic. V jejich blízkosti manévrují ruské vojenské jednotky a Západ Kreml podezírá, že svého souseda napadne.

Kyjev je přesvědčený, že v případě Nord Streamu 2 se jedná o čistě politický projekt Kremlu. Jeho cílem má být vyšachování Ukrajiny ze hry o tranzit plynu do Evropy a ekonomické oslabení.

Ukrajinští politici se obávají, že ztratí silnou vyjednávací pozici vůči Rusku, pokud plynovody vedoucí z východu na západ ztratí strategickou důležitost.

Jinými slovy, povede to k větší zranitelnosti země vůči většímu „slovanskému bratrovi.“ Ruský prezident by tuto situaci mohl zneužít, zaznívají obavy z Kyjeva. Dokládají to i tím, že současná krize na rusko-ukrajinské hranici zintenzivněla právě v době, kdy končily na Nord Streamu 2 dokončovací práce a čeká se pouze na jeho schválení Německem a posléze Evropskou komisí.

Problémy s dodávkami od loňského léta

Zneužití ruského plynu jako politické páky Moskvy na zbytek Evropy se skloňuje už od loňského léta, kdy se začaly výrazně snižovat dodávky ruského plynu do zásobníků v EU.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil na to, že výrazné omezení dodávek plynu do Unie od Gazpromu v době, kdy jsou ceny na rekordních úrovních, nedává z ekonomického hlediska smysl, pokud by se společnost pouze orientovala na zisk. Ukazuje to podle listu na politické pozadí chování ruské státní firmy.

Na druhou stranu je nepravděpodobné, že by Rusko dodávky plynu na Západ úplně zastavilo.

Tím by posílilo snahy evropských zemí posílit dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) odjinud. Ať už ze Spojených států, Kataru nebo Austrálie, jak o tom vyjednávala Bidenova americká administrativa v souvislosti s možným atakem Ukrajiny a zavedením protiruských sankcí.

Pro Rusko je i nadále Evropská unie a Turecko klíčovým obchodním partnerem pro zemní plyn. V roce 2020 směřovalo do těchto zemí 78 procent ruského exportu.

Rusko-čínské spojenectví

Nelze nicméně opomíjet sbližování ruského prezidenta Putina s čínským protějškem Si Ťin-pchingem v době zahájení olympijských her v Pekingu, když společně odsoudili rozšiřování Severoatlantické aliance.

Čína bude v následujících letech potřebovat pro ekonomický růst stále více fosilních zdrojů a vládce Kremlu už Pekingu slíbil větší objem dodávek plynu. Čína zatím odebírá od souseda jen zlomek ruské produkce, loni to bylo 16,5 miliardy metrů krychlových.

V Německu se tak stále častěji hovoří o geopolitickém rozměru rozšíření plynovodu pod Baltem. Jeho zprovoznění zvýší závislost největší evropské ekonomika na Rusku. Zejména Spojené státy již řádu měsíců protestují proti tomu, aby se plynovod v následujících měsících spouštěl, pokud by došlo k ruskému útoku na Ukrajinu.

Také Berlín hovoří o tom, že je třeba vybudovat terminály pro dovoz LNG. Dosud byl zkapalněný plyn dražší než trubkový, to už nemusí v následujících letech platit. Sílí hlasy, že osmdesátimilionová země nemá být závislá na tom, jak se „vyspí“ Vladimir Vladimirovič Putin.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr