Mohlo by vás také zajímat
Stav veřejných rozpočtů se znovu zhoršuje a výhled na další roky je obdobně tristní
Kryštof Míšek 14. ledna 2026Státní rozpočet skončil se schodkem 290,7 miliardy korun, což je nejen nad původním plánem, ale hlavně je to na poměry…
Babiš „zařízl“ gigafactory na Karvinsku; Strnad chce na burzu a námluvy Glencore a Rio Tinto pokračují aneb souhrn ekonomických událostí 1. a 2. týdne 2026
Libor Akrman 10. ledna 2026EU schválila dohodu s Mercosurem; Glencore jedná s Rio Tinto o možné fúzi; měď na cenovém rekordu; státní rozpočet loni…
Hádky kolem výše rozpočtového schodku? Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji
Lukáš Kovanda 9. ledna 2026Ekonom Lukáš Kovanda se zamýšlí nad tím, jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledků státního rozpočtu.
- Komentář
Jak moc je státní rozpočtový plán na rok 2019 splnitelný?
Pravidelný podzimní kolotoč kolem schvalování státního rozpočtu na další rok se v těchto dnech rozeběhl ve sněmovně. Proč z krátkodobého hlediska vypadá stav státní pokladny i rozpočtu v pořádku, vysvětluje ve svém komentáři analytik Petr Dufek.
Vládní návrh rozpočtu na příští rok, byť s některými výhradami, podpořil při zahájení schůze poslanců i prezident Miloš Zeman. Zdroj: psp.cz
Česká republika se v polovině roku zařadila mezi nejlépe hospodařící země Evropské unie. S přebytkem veřejných rozpočtů odpovídajícím 1,5 procenta HDP a s šestým nejnižším dluhem v unii tak opět patří mezi premianty.
Jde samozřejmě o výsledky bez dalších podrobností, avšak lze předpokládat, že se na nich podílel solidní ekonomický růst podporující výběr daní (tedy především těch příjmových). A také nepříliš silná investiční aktivita veřejného sektoru.
GRAF: Úroveň veřejného dluhu k HDP u jednotlivých států EU
Ve druhém čtvrtletí 2018, v procentech
Zdroj: Eurostat
Ostatně leccos už napovídá vývoj státního rozpočtu, kde stále zaostává čerpání přidělených peněz na výstavbu dopravní infrastruktury.
A právě tyto „úspory“ pak mohou spolu s penězi z EU letos zafungovat jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpočet dopadne výrazně lépe, než naznačoval původně schválený plán.
Výsledek státního rozpočtu se bude pravděpodobně blížit nule místo původně schváleného padesátimiliardového deficitu. Celé veřejné finance pak díky tomu mohou znovu vykázat v evropském měřítku nepříliš obvyklé kladné saldo.
2019: „jen“ minus 40 miliard
S deficitem počítá i návrh rozpočtu na příští rok. Tentokrát má jít „jen“ o čtyřicet miliard, k nimž přispěje především výrazný nárůst výdajů na penze a další navyšování platů ve veřejném sektoru.
Menší část z navýšených výdajů má jít rovněž na investice, nicméně je otázka, zda se je podaří realizovat. Investiční aktivita veřejného sektoru se na jedné straně sice už odrazila ode dna, avšak na straně druhé, poté co narážela na bariéry v podobě nepřipravenosti staveb, může narazit na nedostatek zaměstnanců ve stavebnictví.
Problémem pak nemusí být ani peníze, ani projekty, ale možnosti jejich vlastní realizace. I proto může být výsledek rozpočtů (i výše dluhů) v příštím roce opět nižší, než se původně očekávalo.
Rozpočtové provizorium nehrozí
Diskuse kolem státních financí na příští rok nejspíše nechají finanční trhy chladnými. Zvlášť když rozpočet s největší pravděpodobností časem projde parlamentem a Česko nebude čelit riziku rozpočtového provizoria.
Krátkodobě může vše nakonec vypadat docela dobře. I když na druhý pohled se toho moc nezmění ve skrytých negativních trendech českých veřejných financí, které vyplývají především z problému stárnutí populace.
A nejde jen o důchody, na které už od roku 2000 stát vynaložil o 390 miliard více, než vybral na sociálním pojištění. Jde totiž také o budoucí financování systému zdravotnictví.