ČEZ versus zbytek světa aneb jak si firma stojí v jaderné energetice

Česko je evropská jaderná velmoc. Alespoň tak by se dala interpretovat nedávno zveřejněná statistika o tom, že Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila rekordních 16,48 terawatthodiny (TWh) elektřiny.

Spolu s druhou českou „jaderkou“ v Dukovanech dodaly oba zdroje přes 28 TWh elektřiny, což bylo oproti roku 2016 o 15 procent více.

Tato zpráva přichází v době, kdy se stále častěji hovoří o rozdělení polostátní společnosti ČEZ na „čistou“ a „špinavou“ část. A také v době, kdy se uvažuje o výstavbě dalších bloků, byť stále není vyřešena finanční garance ze strany státu.

Jak jsou na tom tedy hlavní jaderné zdroje v Evropě včetně Česka?

Česká republika

Začněme doma. Jak už bylo řečeno, v Česku máme dvě jaderné elektrárny – JE Temelín a JE Dukovany.

Temelín vyrábí elektřinu ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Stavba byla dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. V prosinci 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Elektrárna pracuje na maximálním výkonu 1× 1 078 MWe + 1× 1 055 MWe.

První reaktorový blok Dukovan byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Maximálního projektového výkonu 1 760 MW dosáhla elektrárna v červenci 1987.

Od roku 1985 do prosince roku 2016 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno více než 407 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice. Tato elektrárna pokrývá přibližně 20 % spotřeby elektřiny v ČR.

GRAF: Vývoj produkce elektřiny JE Temelín a JE Dukovany
Od roku 2001 do roku 2017, v TWh

Pozn.: JE Temelín, která zahájila výrobu v říjnu 2001, v tomto roce vyrobila 0,002 TWh, což vzhledem k měřítku grafu není patrné.

Zdroj: ČEZ

Pod vlajkou ČEZ

Obě jaderné elektrárny v ČR vlastní a provozuje polostátní energetická společnost ČEZ. Ta je jedním z největších energetických uskupení v rámci celé střední a jihovýchodní Evropy.

Kromě výroby a prodeje elektřiny patří k jejím aktivitám i oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení, těžby surovin nebo zpracování vedlejších energetických produktů.

ČEZ v roce 2016 vyrobil celkem 56 944 GWh elektřiny, z toho 24 104 GWh (42,3 procenta) pocházelo právě z Temelína a Dukovan. Celkový instalovaný výkon ČEZ byl na konci 2016 15 620 MW.

Z pohledu finančních ukazatelů je ČEZ poměrně stabilní firma. Celková bilanční suma se od roku 2012 drží okolo 630 miliard korun, vlastní kapitál okolo 260 miliard. Zadluženost se tak pohybuje lehce pod hranicí 60 procent, což je možné dle obecné ekonomické teorie považovat za dobrou hodnotu.

Na druhou stranu ale společnosti znatelně klesl čistý zisk a s tím spojená ziskovost, která se tak ze zhruba 6,5 procenta v roce 2012 dostala na 2,3 procenta za rok 2016.

TABULKA: Vývoj finančních ukazatelů společnosti ČEZ
Za posledních pět let, finanční údaje jsou v milionech korun.

Zdroj: ČEZ

Až na nižší než doporučené hodnoty likvidity a klesající ziskovost lze ČEZ považovat za poměrně stabilní a zdravou společnost. Jak je na tom ale ve srovnání s jinými světovými společnostmi, které provozují jaderné elektrárny?

Pojďme si nejprve představit hlavní jaderné velmoci.

Německo

Až do roku 2011 získávalo Německo zhruba čtvrtinu elektřiny z jaderných elektráren z celkem 17 reaktorů. V současnosti tento podíl klesl na zhruba 14 procent z osmi reaktorů, což je důsledek „faktoru Fukušima“.

Havárie v japonské jaderné elektrárně totiž vyvolala obavy z jaderných zdrojů po celém světě, což u našich sousedů vedlo k odstavování těchto zdrojů. Snižování produkce energie z jaderných zdrojů se tak stala součástí dlouhodobé strategie Německa na přechod na obnovitelné zdroje energie.

Celkově vzato Německo od jaderné energetiky upouští a v nejbližších letech se jí chce zbavit úplně. Stávající jaderné elektrárny provozují v Německu společnosti RWE, E.ON a EnBW.

RWE provozuje elektrárny Gundremmingen a Emsland. Celkově tato společnost v roce 2016 vyrobila 46 411 MW elektřiny, z toho 4 054 pocházelo z jaderných elektráren.

Oproti českému ČEZ jsou tak pro RWE jaderné elektrárny mnohem méně významné. Mnohem významnějšími zdroji pro tuto společnost jsou zemní plyn a uhlí. V rámci strukturálních změn se společnost rozdělila. Z původní RWE byla oddělena společnost innogy, do které byly vyčleněny divize obnovitelných zdrojů, obchodu a sítí.

Obdobnou strategii použila i společnost E.ON. Ta správu jaderných elektráren přesunula na svoji dceřinou společnost PreussenElektra. Podobně jako u RWE, i pro E.ON je jaderná energetika v současnosti jen okrajovým byznysem, od kterého postupně upouští.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co se Česku vyplatí víc? Nové jaderné bloky, nebo obnovitelné zdroje?

Propřemýšlí se Česko k novému jadernému reaktoru? Těžko

Bezpečných 15 TWh v Temelíně. Mise Martina Romana splněna, 6 let po jeho odchodu

Francie

Francie, druhá největší ekonomika Evropy, je oproti Německu na jaderných elektrárnách naprosto závislá. Například v roce 2015 bylo ve Francii z celkových 568 TWh elektřiny vyrobeno 437 TWh v jaderných elektrárnách.

V současnosti ve Francii funguje celkem 58 jaderných reaktorů. Všechny tyto zdroje provozuje francouzská polostátní společnost Électricité de France (EdF).

Současná francouzská výroba elektřiny je výsledkem rozhodnutí francouzské vlády z roku 1974, hned po prvním ropném šoku, rychle rozvinout jadernou energetickou kapacitu země pomocí technologie Westinghouse.

Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s tím, že Francie má značné technické zkušenosti, ale málo známých domácích energetických zdrojů.

U jaderné energie jsou náklady na palivo relativně malou částí celkových nákladů, což Francii dávalo možnost minimalizovat dovážené suroviny a dosáhnout větší energetické bezpečnosti.

Rusko

Rusko má svoji energetickou koncepci postavenou především na tom, že má velké surovinové rezervy – především ropu, zemní plyn a také uhlí. Tyto zdroje tak tvoří dominantní podíl na tamním trhu.

V roce 2015 Rusové vyrobili celkem 1 068 TWh elektřiny, z toho 530 TWh ze zemního plynu, 159 TWh z uhlí a 195 TWh z jaderných elektráren. Jádro tedy tvoří zhruba pětinový podíl na celkové produkci elektřiny.

Ruská jaderná energetika částečně doplácí na špatnou pověst, kterou utrpěla po havárii v ukrajinském Černobylu (tehdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu, pozn. red.) v roce 1986. Na druhou stranu i díky jadernému zbrojnímu programu bylo Rusko na špici ve vývoji jaderných energetických zdrojů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Osmidílný seriál o jaderných zbraních z pera Radka Škody

A i přes dostatek surovin se Rusko snaží postupně zvyšovat podíl jaderných elektráren ve svých energetických zdrojích.

Je světovým lídrem v technologii rychlých neutronových reaktorů a konsoliduje je prostřednictvím projektu Proryv (průlom).

Vývoz jaderných technologií i navazujících služeb je navíc důležitým ruským ekonomickým (i politickým) cílem. Více než 20 jaderných reaktorů je potvrzeno nebo plánováno pro výstavbu v zahraničí.

Objem zahraničních „jaderných“ objednávek činil ke konci roku 2016 celkem 133 miliard dolarů. V samotném Rusku je aktuálně v provozu celkem 35 jaderných reaktorů a další jsou naplánovány k výstavbě.

Všechny jaderné elektrárny provozuje společnost Rosenergoatom, jež je zprostředkovaně vlastněná státem a poskytuje o sobě jen velmi málo konkrétních informací. Tuto společnost ale vlastní Rosatom, který je již v přímém vlastnictví státu a poskytuje podrobnější finanční informace.

USA

Spojené státy jsou v současnosti světovou jadernou velmocí číslo jedna. V současnosti je na jejich území v provozu téměř 100 reaktorů ve 30 státech.

Provozují je desítky různých energetických společností a další desítky společností jsou zapojeny do výrobního řetězce spojeného s touto energetikou. Jen roční výdaje na údržbu těchto elektráren jsou zhruba 7,5 miliardy dolarů.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Čeká USA odklon od jaderných zdrojů navzdory tomu, že je dotují Japonci?

Přestože má USA tak velký počet jaderných reaktorů, není jaderná energie tak dominantní jako například ve Francii. V roce 2016 bylo v USA vyrobeno celkem 4 079 TWh elektřiny, přičemž z jádra to byla zhruba pětina. Ze zemního plynu vyrobili Američané 1 380 TWh, z uhelných zdrojů 1 240 TWh, z jaderných elektráren 805 TWh a zbytek doplnily obnovitelné zdroje.

Největšími energetickými společnostmi provozujícími jaderné elektrárny v USA jsou Duke Energy, Exelon a Pacific Gas and Electric Company. Velikostně velmi podobná našemu ČEZ je pak společnost NRG Energy.

Čína

Do budování jaderných elektráren se v posledních letech pustili také Číňané. A to přes to, že většina elektřiny v Číně je produkována z fosilních paliv, především z uhlí. To se ještě v roce 2015 podílelo na celkové produkci elektřiny 73 procenty.

V roce 2016 bylo v Číně vyrobeno 5 990 TWh elektřiny, z toho 4 289 z fosilních paliv, 1 181 z vodních elektráren a jen 213 z jaderných.

Kvůli rychlému ekonomickému růstu Číny ale vzrůstá hlad po elektrické energii. Nedostatečný výkon stávajících zdrojů, výpadky proudu a v neposlední řadě také velmi rychle rostoucí znečištění vzduchu z fosilních paliv vedou k tlaku na změnu skladby zdrojů.

Čína se snaží soustředit se na ostatní zdroje, jako jsou ty obnovitelné nebo právě jádro. V současnosti má 37 jaderných reaktorů vyrábějících elektřinu a dalších zhruba 20 ve výstavbě.

V čínské jaderné energetice se angažují především dvě velké společnosti – China General Nuclear Power Group (CGN) a China National Nuclear Corporation (CNNC). Hlavní byznys CGN tvoří právě jaderné elektrárny.

CNNC je státem vlastněná společnost, která je důležitou součástí čínského národního jaderného průmyslu, národních strategických jaderných sil a rozvoje jaderné energie. CGN o sobě bohužel nezveřejňuje téměř žádné informace. Další společností, jež je velikostně podobná ČEZ, je CLP Holdings. Ta provozuje, stejně jako ČEZ, dvě jaderné elektrárny.

Japonsko

Japonsko bylo řadu let také jadernou velmocí. Celou oblast této energetiky však postihlo neštěstí po havárii tamní jaderné elektrárny Fukušima 1 v roce 2011.

Před havárií měli Japonci 54 reaktorů, jejichž podíl na výrobě elektřiny v zemi byl bezmála 30 procent, přičemž Japonsko plánovalo tento výkon navýšit až na 50 procent. Havárie však znamenala pro tamní jádro těžkou ránu, neboť došlo k hromadnému odstavení těchto zdrojů. Jejich provoz nyní Japonci velmi pomalu a opatrně obnovují.

V roce 2015 činila celková produkce elektřiny v Japonsku 1 041 TWh elektřiny, z toho 409 TWh ze zemního plynu, 343 TWh z uhlí, zhruba 170 TWh z obnovitelných zdrojů a pouze 9 TWh z jaderných elektráren. Zcela bez jádra se Japonci museli obejít zhruba dva roky (2013 až 2015).

Během tohoto období nový japonský úřad pro jadernou bezpečnost (NRA) vypracoval nová, velmi přísná bezpečnostní pravidla, aby nedošlo k něčemu podobnému jako ve Fukušimě. Velmi pečlivě se třeba rozhoduje, zda v blízkosti jaderné elektrárny není aktivní geologický zlom. Elektrárny navíc musí být dostatečně odolné proti největšímu předpokládanému zemětřesení a tsunami. Varné reaktory, které byly i ve Fukušimě, musí mít speciální filtry, jež zadrží radioaktivní látky při případné havárii.

Nicméně jádra se Japonci vzdát nechtějí a postupně chtějí uvést do provozu alespoň část odstavených zdrojů, které budou zmíněným kritériím odpovídat.

Japonské jaderné elektrárny provozuje celá řada energetických společností. Největší z nich jsou Tokyo Electric Power Company, Kansai Electric Power a Chubu Electric Power. Tokyo Electric je největší japonská energetická společnost a provozuje nejvyšší počet jaderných elektráren včetně elektrárny Kašiwazaki, která je se svým výkonem přes 8 000 MW největší na světě.

Čísla nelžou, zejména ta o financích

A nyní již ke konkurentům ČEZ z výše zmíněných, ale i dalších zemí.

Ve srovnání s jinými společnostmi z celého světa, které se také angažují v provozu jaderných elektráren, je na tom ČEZ poměrně dobře.

TABULKA: Srovnání finanční situace společností provozujících jaderné elektrárny
Finanční údaje za rok 2016 jsou přepočteny na mld. Kč.

Zdroj: Thomson Reuters

Jak je patrné z tabulky, některé jsou svojí velikostí srovnatelné s ČEZ, některé jsou však mnohem větší.

Zadluženost ale mají z těch nejvýznamnějších nižší pouze dvě z nich, a to čínský CLP Holding a ruský Atomenergoprom. Ostatní dosahují vyšších hodnot, v některých případech i přes 90 procent.

GRAF: Srovnání zadluženosti sledovaných společností
Za rok 2016, v procentech

Zdroj: Thomson Reuters, Comsense

Ani v ziskovosti na tom není ČEZ špatně, a to i přes citelný pokles čistého zisku od roku 2012.

Lepší ziskovosti aktiv dosahují opět jen dvě společnosti, a to opět CLP Holding a Atomenergoprom. Výjimkou zde nejsou ani velmi ztrátové společnosti.

GRAF: Srovnání ziskovosti sledovaných společností
Za rok 2016, v procentech

Zdroj: Thomson Reuters, Comsense

Přestože ČEZ samozřejmě není největší ani dokonale bezchybnou společností, ve světovém srovnání si po finanční stránce stojí velice dobře