Mohlo by vás také zajímat
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
- ČLÁNEK
Biden poskytl Fordu obří finanční pomoc, aby dohnal čínské automobilky
Bezprecedentní finanční injekce ve výši 9,2 miliardy dolarů má pomoci výkladní skříni amerického automobilového sektoru udržet krok s čínskými výrobci elektromobilů.
Necelých deset miliard dolarů od vlády Joea Bidena znamená jednu z největších vládních půjček americkému automobilovému průmyslu za více než deset let. Také to dokládá, že plán demokratů přebudovat americkou ekonomiku a zbavit se závislosti na fosilních zdrojích směrem k udržitelnosti a podpoře zelených technologií v celkové výši 370 miliard dolarů, myslí Bílý dům vážně.
Obrovské dotace do nových projektů mají navíc pomoci americkým výrobcům, aby dohnali náskok Číny v oblasti udržitelných technologií, napsala agentura Bloomberg. Americký vládní program ve výši 9,2 miliardy dolarů (200 miliard korun) má posloužit společnosti Ford Motor Co., aby postavil tři továrny na výrobu akumulátorů do elektromobilů.
Půčka je největší vládní podporou americké automobilce od propuknutí finanční krize v roce 2009. Výroba baterií v Kentucky a Tennessee je plánována formou společného podniku s názvem BlueOval SK, který vlastní michiganská automobilka a jihokorejský gigant na baterie SK On Co.
To má umožnit tradičnímu americkému výrobci automobilů, aby přešel ve velkém na produkci elektromobilů. Cílem je už v roce 2026 vyrábět ročně dva miliony aut na elektrický pohon. Loni přitom Ford vyrobil 132 tisíc aut s bateriemi.
Americký daňový poplatník se prohne
Tři výrobní podniky, které už jsou ve výstavbě, mají celkově přijít podle Fordu na 11,4 miliardy dolarů. Projekt BlueOval už dříve získal dotace od obou států Kentucky a Tennessee. Fakticky to znamená, že daňoví poplatníci poskytnou nízkoúrokové financování téměř všech nákladů.
Navíc elektromobily včetně velkých elektrických SUV dosáhnou na další vládní pobídky při jejich prodeji, jak s tím počítá takzvaný zákon o snižování inflace (IRA) ve výši 370 miliard dolarů na financování čistých energií, který byl přijat už před rokem. Daňové slevy činí až 7500 dolarů (téměř 163 tisíc korun) na jeden elektromobil.
Nová legislativa způsobila výrobní boom v tomto sektoru a bylo už oznámeno nebo už začalo na sto projektů, jež počítají s produkcí akumulátorů nebo elektromobilů. Celkově se jedná o investice ve výši 200 miliard dolarů. „Od začátků rozvoje automobilového průmyslu před sto lety jsme neviděli podobnou investici,“ zdůraznil Gary Silberg z poradenské společnosti KPMG.
Také Tesla profitovala ze státní podpory
Stejnou půjčku jako Ford už v roce 2010 získala i automobilka Tesla, aby rozjela svou výrobu Modelu S v první továrně ve Fremontu v Kalifornii. Tenkrát to bylo 465 milionů dolarů (v současném kurzu přes deset miliard korun). Nově by měla také čerpat dotace v případě, že otevře své nabíjecí stanice i pro další značky elektromobilů.
Vládní podpora automobilce Elona Muska umožnila vstup na burzu a postupem let se stala nejhodnotnější automobilkou světa, nyní má hodnotu 870 miliard dolarů (pro srovnání, německý Volkswagen má tržní kapitalizaci 76 miliard dolarů, Toyota 220 miliard dolarů).
GRAF: Tržní kapitalizace deseti největších automobilek
K 10. 7. 2023 v mld. USD.
Zdroj: companiesmarketcap.com
Dalším projektem, který získal výhodné úvěry od vlády, je i vodíkový startup Monolith Materials, který plánuje štěpit metan na uhlík a vodík bez produkce oxidu uhličitého.
Ředitel amerického Úřadu pro úvěrové programy Jigar Shah vysvětlil, že oblast výroby baterií Bílý dům podporuje hlavně z toho důvodu, aby americká ekonomika nebyla závislá na Číně: „Cílem tohoto programu není inovace, ale dostat větší část dodavatelského řetězce k výrobě ve Spojených státech.“
Jak si zajistit globální převahu
Podle šéfa BlueOval Roberta Rheea prostředky pomohou vytvořit 7500 „dobře placených“ pracovních míst. Bidenova administrativa velkorysou podporu pro automobilku Ford zdůvodňuje tím, že americký výrobce se stane konkurenceschopným v celosvětovém měřítku, a navíc přispěje i na americkém trhu ke snižování skleníkových plynů.
Velkorysá podpora Trudeaua pro Volkswagen |
Země javorových listů se rovněž snaží podpořit automobilový průmysl. Kanadský premiér Justin Trudeau přiklepl finanční podporu ve výši 10 mld. USD koncernu Volkswagen AG na výstavbu továrny na baterie v St. Thomas v Ontariu, jen dvě hodiny jízdy od Detroitu. Většina objemu finanční podpory má být vyplacena přímo během následujících deseti let. V jednání je i finanční dotace pro automobilku Stellantis NV (bývalá skupina PSA a Fiat Chrysler). |
Automobilka z Michiganu, kterou založil Henry Ford v roce 1903, už oznámila, že do restrukturalizace a vývoje elektromobilů celkově nainvestuje 50 miliard dolarů během následujících čtyř let. Právě masová produkce akumulátorů je zásadní pro to, aby automobilka mohla trh „zaplavit“ dostupnými vozy na dobíjení.
Lithium-iontové baterie, které jsou zásadní pro uchování elektrické energie v elektromobilech, jsou spjaty s americkým výzkumem. Byl to paradoxně ropný gigant Exxon, který v 70. letech minulého století tento typ akumulátorů ve svém výzkumu podpořil, ale nedošlo k jejich většímu přijetí.
Amerika svůj technologický náskok promarnila
Komerčně se začaly lithium-iontové články využívat v elektronice v 90. letech a po roce 2000 se uplatnily i pro pohon elektromobilů. Americký technologický náskok ale Spojené státy nevyužily, když se většina výroby akumulátorů přesunula do Asie a dnes produkci dominuje komunistická Čína, kde se vyrábí až čtyři pětiny celosvětové produkce.
Je to dáno i tím, že Peking na produkci vyčlenil velkorysou vládní podporu. Podle amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia Peking podpořil od roku 2009 trh s elektromobily souhrnnou částkou přesahující 130 miliard dolarů.
Čínská společnost Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) se stala největším světovým výrobcem akumulátorů na světě. V sektoru produkce baterií pro elektromobily drží tržní podíl 37 procent a v poslední době expandovala i do Německa a Maďarska.
Geopolitický souboj o ekonomickou dominanci
Rostoucí ekonomické i geopolitické soupeření mezi Washingtonem a Pekingem vede k tomu, že Bílý dům chce zásadně zvýšit domácí produkci nových technologií a strategických projektů s cílem minimalizovat závislost na Číně.
Na tomto cíli se na politické úrovni shodují demokraté s republikány. Podporu má nicméně kromě elektromobility a ukládání energie z obnovitelných zdrojů i rozvoj jaderné energetiky a produkce zeleného vodíku.
Silberg z KPMG ale varoval před tím, že než se Spojeným státům podaří „přesunout“ kompletní výrobu elektromobilů včetně akumulátorů z Číny do Ameriky, bude to trvat ještě několik let. Jedná se také o dovoz surovin. Většinu těžby a produkce vzácných kovů opět ovládá asijská velmoc a začíná omezovat vývoz.
„Aby byly elektromobily dostupné, budou potřebovat určitou úroveň vládní podpory,“ hájí dotace Scott Kennedy z amerického think-tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS), který se specializuje na čínskou ekonomiku. Otázkou ale zůstává, jak vysoká míra přerozdělování prostředků od daňových poplatníků je nezbytná.