Trumpovo varování Putinovi: 100procentní clo na dovoz pro země, které se odkloní od dolaru

Ještě není v Bílém domě a již rozjíždí svoji „celní politiku.“ Nově zvolený americký prezident, oznámil, že hodlá zavést stoprocentní clo na všechny země, které by chtěly snižovat své využívání dolaru. To je mimochodem klíčový cíl ruského prezidenta Vladimir Putina.

 Trump tak fakticky hodlá znemožnit vstup na americký trh firmám těch zemí, které by snad chtěly buď rozvíjet nějakou novou měnu jako alternativu dolaru. Nebo učinit takovou alternativu z některé ze stávajících měn, například té čínské.

Expandující BRICS

Ostatně Čína ani Rusko se netají tím, že by mohly vypořádávat své transakce použitím měn zemí BRICS. Tato skupina sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku. A od letoška i další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. (Poprvé použil akronym BRIC – označující první čtyři země – použil jako první před 23 lety Jim O’Neill, někdejší ekonom investiční banky Goldman Sachs, pozn. red.).

Letos se vrcholný summit BRICS konal v ruské Kazani, zhruba dva týdny před zvolením Trumpa prezidentem USA. Ruský prezident Vladimir Putin na největším mezinárodním setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítal více než třicet hlav států a také třeba šéfa OSN Antónia Guterrese. Účastnil se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.

Všechny země spojuje jak relativně ranější fáze rozvoje tržní ekonomiky, tak poměrně silná růstová dynamika. Pojí je tedy též určitý vyzývatelský status ve vztahu k tradičním tržním ekonomikám Západu, který lze ovšem vztáhnout nejen k hospodářské oblasti, nýbrž – jak se později ukázalo – i k samotné oblasti geopolitické. Podle některých názorů by do roku 2050 mohly získat až dominantní podíl na světové ekonomice.

Od října a schůzky v Kazani bylo přizváno dalších 13 zemí, které jsou zatím v roli partnerů, nikoliv členů.

Geopolitický protipól

Od ruské invaze na Ukrajinu roku 2022 se někteří – včetně ruské propagandy – snaží BRICS vykreslit jako geopolitickou protiváhu Západu, ba až jako spojence Ruska.

Ve skutečnosti je skupina značně zájmově roztříštěná. Jak poznamenává sám duchovní otec jejího označení, zmíněný O’Neill, není jasné, čím jiným je vlastně skupina zač než jen klubem, jehož členem nejsou Spojené státy.

Zájmová rozpolcenost zemí skupiny BRICS byla ostatně patrná i v souvislosti se zmíněným summitem v Kazani. Rusko chtělo diskutovat možné omezování závislosti zúčastněných zemí na dolaru a západním finančním systému.

Kreml by rád, aby dolar v mezinárodním platebním styku výrazněji nahrazovala třeba čínská měna, jüan. Sama Čína se ale k úvahám o dedolarizaci již staví zdrženlivěji.

Pro Indii je zase obtížně představitelné, že by se role náhrady dolaru měla zhostit právě měna čínská. Spojené arabské emiráty, další účastník summitu, pak už skupinu BRICS vůbec nemíní chápat jako protiváhu nebo vyzyvatele Západu, neboť se Západem, včetně USA, chtějí udržovat velmi dobré vztahy.

Trumpův varovný prst

Po Trumpově pohrůžce stoprocentním clem coby odplatou za snahu o dedolarizaci lze očekávat ještě zdrženlivější postoj naprosté většiny zemí BRICS k ní. Pro Rusko jistě nejde o vítanou zprávu. Na rozdíl od ostatních zemí BRICS je od dolarového finančního systému z velké části odstřiženo již nyní, takže jako jediné nemá moc co ztratit.

Spojené státy navíc Rusku minulý měsíc zasadily další ránu, když rozhodly sankcionovat Gazprombanku. Ta dosud sankcionována nebyla, neboť Spojené státy se obávaly, že by takový krok mohl otřást evropským energetickým trhem. Prostřednictvím Gazprombanky totiž evropské země platí Rusku za dodávky energií. Její sankcionování tedy ohrožuje zejména vývoz ruského plynu, což má nyní lví podíl na fatálním oslabování rublu vůči dolaru.

Od Trumpova zvolení začátkem listopadu ztratil rubl vůči americkému dolaru suverénně nejvíce ze všech měn světa, a to 8,2 procenta.

GRAF: Vývoj kurzu rublu vůči dolaru za posledních 25 let

Zdroj: tradingeconomics.com

Ruská inflace stoupá

Výrazné slábnutí rublu může ještě zvýšit ruskou inflaci. Ta nyní činí oficiálně zhruba devět procent. Při zahrnutí pouze produktů, jež Rusové běžně využívají, však „inflace řadového Rusa“ dosahuje až takřka 30 procent.

Ruská centrální banka tak na svém zasedání v tomto měsíci bude muset zvýšit základní úrokovou sazbu ze stávající, již tak vysoké úrovně 21 procent na hodnotu 23 procent. Takto navýšená již tak dusivě vysoká úroková sazba dále zvýší pravděpodobnost, že ruská ekonomika zabředne do recese.

Té dosud překvapivě odolává, a to navzdory tuhým západním sankcím. Recese se Rusku vyhýbá zejména díky přechodu na režim válečné ekonomiky. Masivní výdaje na zbrojení a armádu mají dosahovat zhruba třetiny celkových veřejných výdajů Ruska.

Mohutné veřejné výdaje na zbrojené ovšem přilévají oleje do inflačního ohně. Tím ale právě zvyšují pravděpodobnost vzniku recese, přičemž současně dochází k omezování výdajů na školství, zdravotnictví či rozboj infrastruktury.

Globální rozrůstání BRICS

Jistou oporou tak Rusku zůstává alespoň prostý fakt nezpochybnitelného růstu globálního ekonomického významu zemí skupiny BRICS. Jejích dosavadních devět členů – na uvedeném summitu v Kazani se uskupení rozšířilo o další země – představuje 26 procent světového hrubého domácího produktu.

Pro srovnání, skupina G7, tedy skupina sedmi nejvýznamnějších (západních) ekonomik, reprezentuje 44 procent světového HDP. Přitom ovšem roku 2001 měly země BRICS podíl zhruba jen desetiprocentní, zatímco G7 více než šedesátiprocentní. Do roku 2029 země BRICS náskok zemí G7 dále stáhnou, když na ně budou ztrácet už jen zhruba deset procentních bodů – G7 mají mít zhruba 40procentní podíl, zatímco země BRICS podíl zhruba 30procentní.

Začátkem minulého desetiletí také země BRICS překonaly svým podílem na světové ekonomice země Evropské unie, jejichž podíl na světové ekonomice od té doby klesl na nynějších méně než dvacet procent.

Dedolarizace na 4 roky u ledu?

Ovšem i přes ekonomický vzmach zemí BRICS jsou stále silně závislé na dolarovém finančním systému. Nyní budou sledovat, jak moc Rusko „zabolí“ další krok v jeho postupném odpojování od něj. To fakticky začalo už v prvních dnech po invazi na Ukrajinu. Nebude to zřejmě hezký pohled.

Společně s Trumpovou hrozbou stoprocentním clem je patrně přesvědčí, aby alespoň na čtyři roky další možné myšlenky na dedolarizaci daly opravdu důsledně „k ledu“.