V ohrožení nejsou jen velryby. Kanada jako první země G7 zakázala dovoz a prodej žraločích ploutví

Kristyn Wong-Tamová se narodila v Hongkongu, ale ve třech letech s rodiči odešla do Kanady, kde vyrostla. Známa je ale hlavně tím, že už přes deset let bojuje proti tomu, aby se do země, kde žije početná čínská menšina, dovážely žraločí ploutve na přípravu v asijské kuchyni oblíbené delikatesy, žraločí polévky.

Zatímco tedy svět před pár dny oblétla zpráva o obnově japonského komerčního lovu velryb po 31 letech, obdobný problém panuje také kolem lovu žraloků.

Chci toto jídlo jíst?

Kristyn byla před deseti lety na návštěvě příbuzných v Hongkongu svědkem události, která ji výrazně ovlivnila. Její strýc, uznávaný kuchař, tehdy odmítl sníst misku s polévkou. Důvodem byl způsob lovu žraloků.

Když ostatním vysvětlil, jak drastickým způsobem se ploutve od zuřivě bojujících žraloků odsekávají a zbytek ryb se hodí do moře, ztratil o jídlo zájem i zbytek rodiny. „Nechápali jsme, jak se toto jídlo může dostat na stůl. Začala jsem přemýšlet o tom, zda toto jídlo chci jíst,“ vysvětlila současná radní za Toronto v deníku The Guardian.

Poté, co vstoupila do politiky, jedním z jejích cílů bylo, aby Kanada zakázala prodej žraločích ploutví na svém území.

Dlouhodobý cíl: zákaz dovozu ploutví

Nyní může oslavovat. Kanada se stává první zemí skupiny G7, jež legislativně zakazuje dovoz a prodej těchto částí unikátních druhů paryby, které žijí na planetě 450 milionů let a přežily pět velkých hromadných vymírání živočichů.

„Odsekávání ploutví žralokům je nepochybně nebezpečná praxe, jež přispívá k jejich globálnímu úbytku a představuje hrozbu pro ekosystémy oceánů,“ řekl k zákazu kanadský ministr rybolovu Jonathan Wilkinson.

„Nová legislativa je jasným příkladem kanadské vůdčí role ochrany oceánů a moří,“ zdůraznil.

Kanada zakázala takzvaný finning (z anglického slova fin – ploutev, pozn. red.) ve svých vodách už v roce 1994, ale do země se stále dovážejí ploutve z jiných zemí, zejména z Číny. Loni to bylo přes 148 tisíc kilogramů.

Kritika v posledních letech roste

Polévka ze žraločích ploutví je v asijských zemích známkou luxusu. Často je podávaná na luxusních večírcích nebo svatbách i přes to, že tato praxe je v posledních letech stále více kritizována.

Kromě toho, že jde v mnoha případech o ohrožené druhy ryb, ochránci přírody kritizují také utrpení zvířat. Žraloci se po finningu hodí zpět do vody, kde postupně umírají.

Podle některých odhadů lidé každoročně zabijí až 100 milionů žraloků; zpráva OSN uvádí, že tento počet je „jen“ kolem 73 milionů.

Ploutve přitom nemají téměř žádnou nutriční hodnotu. V asijské kultuře se jedná spíše o symbol moci. V Číně také patří mezi nejdražší jídla například polévka uvařená z tygřích penisů, jež má léčit mužskou impotenci.

Konzumace žraločího masa navíc může být i škodlivá. V těle žraloka jako predátora moří a oceánů se totiž stále více kumulují toxické látky z potravinového řetězce – rtuť, kadmium, arzen. Tyto látky zvyšují pravděpodobnost onemocnění rakovinou, kardiovaskulárních nemocí nebo neurologických problémů.

Problémem je rybolov obecně

Mořští biologové nicméně varují, že ani tento příspěvek Kanady nemusí žraloky, kteří plní klíčovou roli v mořských ekosystémech jako hlavní predátoři, zachránit.

Ve Spojených státech se o zákonu, který přijala Kanada, také několik let diskutuje. V některých státech, například ve Washingtonu, Oregonu, Kalifornii a Texasu, už je dovoz a obchod s ploutvemi žraloků zakázán.

Američtí biologové v roce 2017 v odborném časopise Marine Policy napsali, že ani zákaz dovozu žraločích ploutví do USA k lepší ochraně žraloků nepovede. Naopak se tím posílí falešný pocit, že se pro jejich ochranu něco dělá, přitom v globálním měřítku to nebude mít vliv na úbytek žraloků.

Žraločí finning je zakázán také v zemích EU, žraločí polévka je ale stále v nabídce některých restaurací. V Británii porce polévky může stát okolo 180 liber (5 100 korun). Graham Buckingham z londýnské neziskové organizace Bite Back Shark tvrdí, že pokud si lidé tento pokrm objednají, pravděpodobně budou jíst polévku z ohrožených druhů žraloků.

Do EU může podle Buckinghama z nepochopitelného důvodu každý dospělý dovézt 20 kilogramů žraločích ploutví. Z tohoto množství se dá uvařit 700 porcí polévky.

Kulturní diskriminace?

Ben Leung, který zastupuje čínskou komunitu v Kanadě, ale tvrdí, že zákaz je pouze politickým gestem k získání popularity.

Mnozí Číňané žijící v Kanadě to považují za útok na jejich kulturu, i když zejména mladí lidé už od tohoto zvyku ustupují. V Torontu, které prodej žraločích ploutví zakázalo, už soudy rozhodnutí dokonce zpochybnily, protože podle nich může být považováno za kulturní diskriminaci.

Wong-Tamová ale tvrdí, že jednotlivé státy mají právo omezovat obchod s tímto druhem masa. Oceňuje i to, že například v Číně se při oficiálních státních večeřích žraločí polévka už nepodává.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jídlo budoucnosti: Lidl s hamburgery z hrachu odstartoval v Německu bezmasou horečku

Ceny potravin letí vzhůru. Stane se vepřo knedlo zelo luxusním pokrmem?

Milan Jeřábek (Staropramen): Tradiční obor jako pivovarnictví se nesmí bránit technologiím

Obliba žraločího masa neutuchá

Poptávka po žraločích ploutvích je naopak stále vysoká v místech, kde žije nebo tráví dovolenou bohatí Číňané – v Hongkongu, Macau, na Tchaj-wanu. A roste také například v Thajsku, Vietnamu a Indonésii, tvrdí organizace WildAid.

Problémem pro všechny mořské organismy je nadměrný rybolov obecně. I když poptávka po žraločích ploutvích ve světě klesá, roste naopak poptávka po žraločím mase.

Žraloci umírají také při lovu tuňáků a mečounů, při němž se používá tzv. expanzivní lovení s použitím tažných sítí, varoval ředitel organizace Peter Knights.

Jako globální zákaz obchodů se slonovinou

Ředitel organizace Oceana Canada Josh Laugren kanadský zákaz považuje za dobrý příklad i pro ostatní země.

Srovnává to se zákazem obchodu se slonovinou, který byl zaveden v roce 1990. „Zákaz byl jediným účinným způsobem, jak zastavit obrovský pokles populací těchto zvířat,“ je přesvědčen.

Stejně tak by i zákaz obchodu s ploutvemi žraloků mohl být prvním krůčkem v oblasti ochrany mořské fauny. Je potřeba prosazovat globální zákaz nelegálního rybolovu, který decimuje většinu mořských druhů, domnívá se.