Svět se vrací k uhlí. V Mexiku ho těží primitivními metodami

Jižní soused Spojených států se rozhodl pro obrat v energetické politice. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, jenž je často obviňován z populistické a levicové politiky, slíbil, že obnoví uhelný průmysl v zemi, kde žije téměř 130 milionů lidí.

Couvá od velkorysé podpory obnovitelných zdrojů a chce oživit upadající těžbu uhlí, která se v menších uhelných dolech provádí často velmi zastaralými až primitivními metodami bez dodržování bezpečnostních standardů práce pro horníky.

Uhlí pro chudé

Už před dvěma lety López Obrador schválil plán oživení těžby uhlí v chudých regionech na severu Mexika. Zároveň podpořil přednostní nákup uhlí z těchto malých „rodinných“ dolů prostřednictvím státní společnosti Federální komise pro elektřinu.

Původním cílem bylo ekonomicky pomoci chudým rodinám. Neplánovaně ale došlo k oživení velmi nebezpečné a primitivní těžby uhlí.

To se projevilo letos v srpnu, kdy bylo uvězněno v dole El Pinabete deset horníků v severomexickém státě Coahuila. Po měsíci snahy o záchranu však už málokdo věří, že by mohli neštěstí přežít. Neštěstí způsobilo nechtěné prolomení jedné z komor dolu naplněné vodou, na což někteří horníci upozorňovali, ale nebyli vyslyšeni.

Kritika úřadů

Došlo ke zhroucení tunelu a následnému zatopení dolu. Záchranné týmy nedokázaly ani pro dvou týdnech marných snah žádného z horníků zachránit.

„Úřady nedokázaly vyřešit nic,“ řekl pro Reuters Javier Tijerina, bratr jednoho z horníků. Podle něj je ostudou celé země, že nemá dostatek záchranných týmů, které by byly dostatečně vyškolené pro tyto případy.

Coahuila je hlavní mexický region těžby uhlí. V minulých letech se tam stalo několik incidentů, při nichž horníci zemřeli. Důl El Pinabete je v provozu teprve od ledna a až dosud se tam žádné neštěstí nestalo.

Už v roce 2012 se přitom mexičtí zákonodárci pokoušeli zakázat provoz těchto malých dolů s úzkými šachtami, jedná se ale o citlivé politické téma v mexických státech na severu. V současnosti má tato „domácí“ těžba zelenou i na federální úrovni.

Primitivní těžba s kbelíkem

„Odborníci tvrdí, že doly tak úzké a primitivní, že do úzké šachty může být spuštěn vždy jen jeden horník – a vytěžen pouze jeden kbelík uhlí – jsou ze své podstaty nebezpečné,“ uvedla agentura Associated Press k novému uhelnému boomu v latinskoamerické zemi.

V těchto dolech neexistují žádné nouzové východy nebo pomocné šachty, ze kterých by šlo horníky zachránit. Vzduch je do těchto primitivních šachet nasáván jen plastovými hadicemi. Horníci pracují jen za dvě stě dolarů týdně a nemají žádné oficiální pracovní smlouvy.

Guvernér státu Coahuila a opoziční politik Miguel Riquelme zdůraznil, že populistická politika prezidenta způsobila to, že vznikl černý trh s uhlím, který vede k vykořisťování horníků bez jakýchkoliv záruk o jejich bezpečnost. Nehody v malých dolech jsou přitom velmi časté.

Prezident útočí na velké těžaře

López Obrador vyhlásil ambici posílit domácí energetickou bezpečnost, a proto podpořil i těžbu uhlí u malých producentů. Vnímá to jako součást boje proti „zkorumpované privatizaci průmyslu“. Podporuje také další těžbu mexické ropy.

Jeho vizí je posilovat úlohu fosilních zdrojů, na budování obnovitelných zdrojů nevěří. Mexická administrativa naopak firmy, které podporují obnovitelné zdroje, vyřazuje z trhu regulacemi.

Odmítá také globální klimatické apely, aby přestalo těžit a spalovat uhlí. Mexická hlava státu posměšně hovořila o konci ropného věku, ke kterému podle jejích slov zatím nedochází. Ani elektromobilita prozatím nemá v mexické společnosti místo.

Mexiko, jež je patnáctou největší ekonomikou světa, pravděpodobně nedosáhne svých klimatických cílů, ke kterým se před nástupem současného prezidenta zavázalo.

Nejen Mexiko, ale i Německo

Mexiko je pouze jedním dílkem v globální skládačce zemí, které se vrací v době globální energetické krize (vyvolané z velké části ruskou válkou na Ukrajině) k těžbě a využívání uhlí, protože se výrazně zvýšila poptávka po zemním plynu, zejména ve zkapalněné formě LNG.

Před nadcházející topnou sezonou na severní polokouli zůstává poptávka po zemním plynu enormní. I proto roste i cena uhlí.

V Evropě už i Německo rozhodlo, že aktivuje záložní uhelné elektrárny, aby snížilo spotřebu plynu při výrobě elektřiny. Nově také nechá v režimu „stand-by“ i poslední dvě jaderné elektrárny, jež měly být ke konci roku definitivně odpojeny od energetické sítě.

Uhlí je opět na maximech

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) také varovala, že se svět vrací ke své maximální poptávce po uhlí, ke které došlo zhruba před deseti lety.

V roce 2022 by globální spotřeba uhlí měla dosáhnout výše osm miliard tun. V loňském roce rostla spotřeba uhlí o šest procent a letos by to mělo být o dalších 0,7 procenta.

Bude záležet na tom, v jaké kondici bude čínská ekonomika, jež utrpěla kvůli covidovým restrikcím. Došlo by tak k vyrovnání rekordu z roku 2013. IEA navíc předpokládá, že v příštím roce poptávka po uhlí dále poroste na nové historické maximum. To také znamená, že poroste produkce skleníkových plynů.

GRAF: Cena uhlí se pohybuje na historických maximech
Futures kontrakty australského uhlí Newcastle v dolarech za tunu

Zdroj: tradingeconomics.com

Zvýšenou poptávku po uhlí podporují vysoké ceny zemního plynu a také ekonomické oživení Indie, která tradičně pro výrobu elektřiny spotřebovává uhlí. V roce 2020 Indie spoléhala z 53 procent na uhelné zdroje z celkové instalované kapacity. Nicméně i kapacity pro zvýšenou těžbu uhlí jsou omezené, konstatuje IEA.

Také v Evropě by měla poptávka po uhlí růst o dalších sedm procent, přitom loni už vyskočila meziročně o 14 procent, protože se „černé zlato“ používá jako náhrada za zemní plyn. Nicméně Evropa celosvětově spotřebuje jen pět procent globální poptávky po uhlí, více než polovina světové poptávky připadá na Čínu.