Putin ovládne „ruský Google“. Jeho člověk bude řídit Yandex

Příběh úspěšného ruského podnikatele Arkadije Volože, který vybudoval nejznámější technologickou firmu v Rusku, internetový vyhledávač Yandex (v českém přepisu z ruštiny Jandeks), se blíží k hořkému konci.

Ruskou část firmy, které se přezdívá ruský Google a na tamním internetovém trhu má dominantní postavení (v říjnu 2022 to bylo 52 procent), převezme Putinův chráněnec a bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin.

Tím se završí restrukturalizace firmy, která čelí těžkostem kvůli válce na Ukrajině spojené s protiruskými sankcemi. Kudrin získá ve firmě, která měla loni obrat 356 miliard rublů (137 miliard korun), také svůj podíl.

Putin má poslední slovo

Celou transakci, tedy ruskou nacionalizaci firmy, musí posvětit vládce Kremlu Vladimir Putin. Kudrin má v nejznámější ruské technologické firmě podle informací nezávislého ruského webu Bell činit klíčová rozhodnutí. Kromě něj by do Yandexu měli vstoupit i další ruští investoři napojení na Putina, jako je třeba niklový magnát Vladimir Potanin.

Zakladatel podniku Arkadij Volož tak ztratí veškerý vliv na ruskou část firmy, kterou založil před dvaadvaceti lety v roce 2000. Výměnou za toto vstřícné gesto pak bude moci rozvíjet zahraničí divize podniku, zejména nizozemskou část firmy Yandex NV.

Podle deníku The Financial Times sice tímto manévrem končí sen o tom, že se z Yandexu stane globální technologický gigant, podobně jako Google, protože se klíčoví západní partneři a investoři od firmy, na kterou má vliv Kreml, odvracejí. Na druhou stranu se ale Voložovi podaří alespoň zachránit neruskou část podnikání.

Bez zaměstnanců i bez přístupu na americkou burzu

Další komplikací pro ruskou firmu je i to, že kvůli sankcím a zářijové mobilizaci opustila moskevské kanceláře řada nadaných zaměstnanců, mělo jít dokonce o tisíce lidí.

S akciemi Yandexu se na americké burze v New Yorku neobchoduje už od přepadení Ukrajiny. V té době se tržní hodnota podniku propadla z 30 miliard dolarů v únoru 2021 na pouhých 6,8 miliardy dolarů.

O změně vlastnictví nadějné firmy měl Volož jednat už v červnu. V té době již rezignoval na svou pozici generálního ředitele v Yandexu, když byl zařazen na sankční seznam EU kvůli tomu, že finančně podporuje Rusko a jeho režim.

Nutný byl ale souhlas Kremlu. I proto její zakladatel pověřil jednáním současného šéfa ruského kontrolního úřadu Kudrina, aby celou akci u Putina prosadil. V létě jednání zkomplikoval nevyřešený problém s držiteli dluhopisů Yandexu, který firmu dostal na pokraj krachu.

Zásadní změnou má být to, že mateřskou společností už nebude nizozemská Yandex NV, ale čistě ruská společnost se sídlem v Rusku. Kudrin by měl získat pět procent akcií v nově utvořené firmě. Spekuluje se také o tom, že ve firmě bude mít menší podíl i oligarcha Roman Abramovič, který je akcionářem i Yandex NV.

Podnikání mimo Rusko

Osmapadesátiletý Volož by naopak mohl získat možnost rozvíjet své podnikání mimo Rusko. Před válkou například plánoval projekt samořiditelného auta (podobně jako Google) nebo rozvoj cloudových služeb mimo hlavní trhy v EU a USA, případně podporu technologií dronů a rozvážkové služby.

Kudrin, i když nemá zkušenosti se soukromým sektorem a technologickými firmami (v letech 2000 až 2011 byl ministrem financí, což je od rozpadu Sovětského svazu rekord), by měl ruský Yandex převzít do konce tohoto roku, uvedly ruské agentury RIA Novosti a TASS.

Poměrně liberální ekonom udržuje úzké vazby s Putinem už od 90. let, kdy oba pracovali na radnici v Petrohradu pro tehdejšího starostu Analolije Sobčaka.

V Yandexu by měl sloužit jako takzvaná „kryša“ (rusky střecha), tedy jako člověk, který byznysové firmě poskytne politické krytí, aby mohla v ruské ekonomice ovládané Kremlem fungovat. Podle firemních dokumentů za třetí čtvrtletí Yandex přiznal, že kvůli sankcím zažívá velmi obtížné období a jeho budoucnost je nejistá.

Podle informací deníku The Financial Times nicméně Kudrin i Volož soukromě vystupují proti válce na Ukrajině. Zakladatel Yandexu navíc od začátku války žije v Izraeli.

Jak fungují sankce?

Příklad největší ruské technologické firmy může v obecné rovině ukázat, jak fungují sankce EU a Spojených států na ruskou ekonomiku.

Někteří ekonomové jsou skeptičtí, protože se rozhodně nenaplnil scénář, že Kreml a ruská ekonomika do několika měsíců (nebo dokonce týdnů) po uvalení sankcí zkolabuje. Na druhou stranu je jasné, že v dlouhodobém horizontu bude výrazně oslabena a zejména přijde o technologie a investice západních firem.

Podle amerického deníku  The Washigton Post mají sankce výrazný dopad na Kreml a ruskou ekonomiku, i když se snaží Putin tvrdit ruské veřejnosti opak. „Nedávná čísla ukazují, že se situace od léta, kdy se ruská ekonomika podporovaná stálým proudem příjmů z ropy a plynu, stabilizovala, značně zhoršila,“ napsal americký list s odkazem na některé ekonomy a politiky, jako je bývalý náměstek ruského ministra energetiky Vladimir Milov.

„Spirála se stupňuje a teď z toho není cesta ven,“ zdůraznil Milov s tím, že ekonomická aktivita v Rusku stále více klesá. Kromě zákazu dovozu západních technologií ekonomiku zásadně oslabila i mobilizace 300 tisíc převážně mladších ekonomicky aktivních Rusů. Dalších zhruba 300 tisíc lidí odešlo do zahraničí.

A další rána pro příjmy Moskvy by mohla přijít po zavedení cenového stropu na ruskou ropu, i když na jeho úrovni zatím nepanuje mezi zeměmi EU shoda. Každopádně podle Milova by denně mohl Kreml přijít až o 120 milionů dolarů denně.

Ekonomika je odolná

Americký diplomat Jim O’Brien, šéf kanceláře pro koordinaci sankcí na americkém ministerstvu zahraničí, je přesvědčen, že sankce společně s ukrajinskou odvahou a bojovým nasazením už změnily podobu války, protože Rusům chybí přesné rakety a kvalitní komunikace mezi ruskými jednotkami.

Na druhou stranu se upozorňuje na to, že ruská ekonomika celkem dobře sankcím odolává, zvýšila obchodní výměnu s Čínou a Indií. Také dokázala – byť uměle – udržet stabilní kurz rublu k dolaru. A řadu „exitů“ západních firem z ruského trhu dokázala alespoň do jisté míry nahradit z domácích zdrojů.

Profesor vojenské historie Alexander Hill z University of Calgary pro web The Conversation připomenul, že podle ruského ekonomického deníku Kommersant třetina ruských firem hlásí, že s válkou na Ukrajině mají problémy, zejména personální. Zároveň ale polovina firem dodala, že se dokázala „válečné ekonomice“ přizpůsobit.

GRAF: Rusové válku na Ukrajině podporují stále stejně

Zdroj:Carnegie Endowment for International Peace/Levada

Ruská soběstačnost

V některých ukazatelích přitom Rusko hlásí lepší výsledky než v roce 2021. Například úroda obilí letos přesáhne 150 milionů tun. Inflace navíc není v Rusku o moc horší než ve většině západních zemí.

Jako příklad ruské výdrže a vynalézavosti uvedl odborník na moderní ruské dějiny Hill přejmenování poboček McDonald’s, které koupil ruský podnikatel Alexander Govor, na Vkusno i točka (chutné a tečka), kdy řetězec nabízí prakticky to samé co americká ikonická značka.

Akademik rozporuje i informace západních médií, že Rusko přišlo o západní mikročipy do svých zbraní. Ruská vláda se snaží tento problém co nejvíce minimalizovat. Kromě toho, že pracuje na vlastním vývoji a výrobě mikročipů, je poměrně snadné podobné čipy získat ze spotřební elektroniky a dovozem ze třetích zemí, jako je Čína.

Proto by bylo chybou podceňovat schopnosti Ruska vést válku i v následujících měsících. A dokazuje to i stále vysoká podpora „obyčejných“ Rusů.

„Ruské obyvatelstvo je jako celek pravděpodobně schopné tolerovat větší ekonomické potíže, vzhledem k tomu, co je podle Rusů v sázce. Uvidí se, zda lze totéž říci o obyvatelích v západní Evropě, kteří rovněž trpí pod tíhou západních sankcí,“ varoval Hill.