Proč se mění obchodní politiky ve světě? Svůj vliv na to mají USA i Čína

Není to tak dávno, co Donald Trump v rámci předvolební kampaně ostře vystupoval proti čínským obchodním praktikám, zejména proti měnovým manipulacím.

Podle něj Čína cíleně oslabovala svoji měnu, aby zajistila svým exportérům neférovou konkurenční výhodu.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v USA ale znamenala obrat o 180 stupňů.

Manipulace s měnami? Ne

Možná si Donald Trump konečně uvědomil, že k získání nálepky měnového manipulátora by Čína musela nejprve naplnit všechna hodnoticí kritéria amerického ministerstva financí.

A to se v poslední době rozhodně nedělo. Čína intervenovala v zájmu posilování jüanu, tedy v opačném směru, než je kritérium pro manipulátora s měnou v zájmu exportu ze země.

V případě obvinění z dumpingových cen oceli je Čína v poněkud ošemetnější situaci. Její vláda totiž poměrně otevřeně dotuje své vývozce, kteří zásobují světový trh levnou ocelí a tlačí na pokles cen.

Čeká se další příkaz

Řada zemí proto zavedla antidumpingová vyrovnávací cla na čínské exporty (včetně EU). Všeobecně se očekává, že Bílý dům v nejbližší době vydá další exekutivní příkaz, jenž by měl být zaměřen na země vyvážející levnou ocel do USA.

Zatím ale vše celkově nasvědčuje tomu, že se Donald Trump bude chtít vydat cestou bilaterálních obchodních vztahů a případný protekcionismus zacílí pouze na konkrétní země.

Plošný přístup, například v podobě přeshraniční daně (border adjustment tax, de facto 20procentní clo), by totiž mohl vyvolat řadu odvetných opatření.

Americká cla jen na vybrané státy

Trump se proto raději zaměří na vybrané státy, jež na obchodě s USA výrazně vydělávají (kladná obchodní bilance s USA) a mají slabší vyjednávací pozici.

Prezidentova administrativa již zahájila analýzu velkých obchodních přebytků, které mají s USA právě Číňané, ale i Mexičané, Němci nebo Italové.

GRAF: Schodek obchodní bilance USA s vybranými státy
Za posledních 12 měsíců, v mld. USD

Zdroj: Thomson Reuters

Čína proto ve snaze vylepšit obchodní vztahy přislíbila americkým investorům a zemědělským vývozcům (hovězí, obilí) snadnější přístup na svůj trh.

Cla na hovězí, luxus nebo i něco dalšího?

Jak nedávno uvedl americký list The Wall Street Journal, americká administrativa uvažuje o clech na další druhy zboží. Deník zmiňuje, že ve hře jsou až stoprocentní cla na některé druhy luxusního zboží, například na minerální vodu Perrier, sýry Roquefort nebo motorky Vespa.

Cel by se mohl dočkat i dovoz hovězího. Evropská unie totiž omezila dovoz amerického hovězího kvůli tomu, že Američané přidávají do krmiva růstové hormony. Do EU proto mohou Američané dovážet jen hovězí bez těchto hormonů. Ti si zároveň stěžují, že se ale na evropském trhu se svými cenami navýšenými o clo nedokážou prosadit, a vyzývají Trumpa, aby cla uvalil i na evropské hovězí.

Podle Trumpa mohou totiž za vysoký schodek obchodní bilance USA nevýhodné smlouvy. I proto se již v okolí hlavy Bílého domu objevily názory, že by se USA mohly dokonce přestat řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Obchodní války a protekcionismus na spadnutí

Někteří analytici dokonce tvrdí, že obchodní válka USA a zbytku světa je doslova za dveřmi. Jiní připomínají, že globalizace v obchodě má na kahánku, protože začínají převládat národní zájmy.

„Dominantními herci na mezinárodní scéně se znovu stávají národní státy,“ citují Hospodářské noviny ekonoma brazilského původu Marcose Troyja z Kolumbijské univerzity.

Jednotlivé vlády podle něj mění strategii a dávají před mnohostrannými dohodami přednost jednostranným akcím. „Organizace jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka či Světová obchodní organizace jednají pomalu a často na probíhající změny neumějí odpovědět,“ dodává Troyjo.

V článku byl částečně využit text z Investičního webu.