Pád bitcoinu ničí ekonomiku Salvadoru. Čína cítí šanci na „koupi“ amerického státu

Nejistota. To je asi nejtrefnější popis toho, v jakém stavu se nachází salvadorské hospodářství a stání finance. Malá a chudá středoamerická země totiž spojila svou ekonomickou budoucnost s kryptoměnami a nyní se ji riskantní sázka vrací jako bumerang.

Riskantní volba příliš nevyšla, protože po nedávném pádu kryptoburzy FTX digitální měny vůči dolaru prudce oslabují. Ukazuje se to na bitcoinu, který se prodává na úrovni 16 000 dolarů a od začátku roku nejrozšířenější kryptoměna už oslabila o 67 procent, kdy se prodávala téměř za 50 tisíc dolarů.

GRAF: Bitcoin od začátku roku vůči dolaru výrazně oslabil
Od začátku roku 2022, v USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Pro Salvador to znamená zásadní problém. Prezident Nayib Bukele totiž před rokem vsadil na bitcoin a udělal z něj kromě dolaru oficiální měnu. Nyní musí řešit krach státních financí, ke kterému by mohlo dojít už na začátku příštího roku.

Bukele argumentoval tím, že zavedení virtuální měny (jako první stát na světě) zlevní obyvatelům finanční transakce a bankovní půjčky. Kryptoměna navíc přitáhne zahraniční investice, doufal.

Nevyslyšel hlasy kritiků, kteří varovali před velkou cenovou rozkolísaností bitcoinu i tím, že stát nebude mít možnost provádět vlastní rozpočtovou politiku (země přitom už v roce 2001 přešla na americký dolar).

Nedávný říjnový průzkum ukázal, že s kryptoměnou Bitcoin jako oficiálním platidlem nejsou salvadorští obyvatelé moc spokojeni. Většina z nich nechce, aby země utrácela další peníze na nákup kryptoměn, a většina z nich ho stejně nepoužívá.

Lano od čínských komunistů

Záchranné finanční lano nyní vidí v pevnější spolupráci s komunistickou Čínou, která ale zoufalou finanční situaci Salvadoru může využít k naprostému ovládnutí středoamerické ekonomiky.

Bukele oficiálně hovoří o dohodě o volném obchodu s Pekingem, fakticky se jedná o odkoupení zahraničního dluhu v objemu 21 miliard dolarů. Už v lednu musí země, kde žije 6,5 milionu obyvatel, splatit částku 667 milionu eur.

Ještě na začátku roku přitom prezident hovořil o tom, že vydá dluhopisy denominované v bitcoinech a počítal s tím, že cena bitcoinu poroste až k 100 tisícům dolarů. Cennými papíry chtěl splácet vysoký objem státních dluhů. Místní ekonomika má přitom hodnotu jen 28,7 miliardy dolarů (v roce 2021), což znamená méně než 0,01 procenta světové ekonomiky. Vládní dluh tvoří 85 procent HDP.

GRAF: HDP Salvadoru
Od roku 2012 v mld. USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Neprůhledný nákup bitcoinů

Není jasné, kolik peněz z rozpočtových rezerv přeměnil svérázný prezident za bitcoiny. „Bohužel, pokud se někdo zeptá na informace o rozsahu investic do bitcoinu, odpověď je buď, že tyto informace neexistují, nebo jsou důvěrné,“ postěžoval si ekonom Ricardo Castaneda ze Středoamerického institutu pro fiskální studia.

Podle prezidentových tweetů odhadl, že by se mohlo jednat zhruba o 120 milionů dolarů. Agentura Bloomberg pak v půli listopadu odhadovala, že Salvador za nákup bitcoinů utratil 105 milionů dolarů, přičemž se ale jejich hodnota propadla na dvě pětiny.

TABULKA: Vývoj nákupů bitcoinů Salvadorem dle tweetů prezidenta Nayiba Bukeleho

Zdroj: Bloomberg

Salvadorský ekonom Luis Membreño dodal, že Bukele nedbal na rady Mezinárodního měnového fondu (MMF) a snažil se vytvořit „inovativní politickou ekonomii.“ Jeho pokus ale selhal: „Neexistují žádné snadné alternativy, žádné zkratky.“

Krize na obzoru

Salvador nyní čelí dalším ekonomickým problémům, sázka na kryptoměny investory spíše dále odrazuje. „Až mezinárodní trhy uvidí, jak vysoký je rozpočtový deficit, jak se nedaří platit výdaje a jak se hromadí dluh, budou opatrnější a budou zemi považovat za vysoké riziko,“ tvrdí Roberto Rubio Fabian, výkonný ředitel z National Foundation for Development a zástupce Transparency International v Salvadoru.

Viceprezident Félix Ulloa už prohlásil, že zemi může z finanční pasti vytáhnout čínský komunistický režim. „Čína nabídla, že odkoupí všechny naše dluhy, ale musíme postupovat opatrně,“ oznámil tajemně Ulloa.

San Salvador se sbližuje s Pekingem už od roku 2018, kdy ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a oficiálně naopak uznal Čínu.

Profesor ekonomie Rubio Fabian připomněl, že Čína slíbila za odměnu chudé zemi investice. Konkrétně zábavní park u oceánu, stadion (který není postaven) a vybudování knihovny. Tyto kroky podle něj zlepšují image komunistické velmoci v celém regionu.

Raději Peking než kritický Washington

Desiree Rederová z Institutu pro globální studia se sídlem v Hamburku dodala, že současný prezident, který je obviňován z korupce, paktováním s pouličními gangy a z autoritářských sklonů, se brání navázání bližších vztahů se Spojenými státy, které jsou vůči jeho krokům kritické.

I proto se raději obrací na Čínu. „V tomto ohledu Čína neuplatňuje sankce na základě ochrany lidských práv. Velkou otázkou je, zda přínosy takového vztahu jsou větší než náklady,“ varovala Rederová.

Blízký vztah s asijskou velmocí a druhou největší ekonomikou světa většinou nepřináší jen benefity ale i celou řadu rizik. „Nic není zadarmo,“ varuje Reedová.

Nezávislí odborníci se shodují, že pro samotný Salvador nese řadu rizik. „Salvador by mohl vidět určité výhody pro svou infrastrukturu, ale Čína bude na oplátku něco chtít. Mohla by to být exkluzivní práva na komerční zisky nebo účast v některých projektech, které nejsou veřejné,“ doplnila německá expertka.

Výhody pro Čínu

Castaneda rovněž pochybuje, že odkup zahraničního dluhu Čínou bude pro Salvador výhodný. „Nezapomeňte, že prezident Bukele chce být znovu zvolen, a na mezinárodní úrovni nemá prakticky žádné spojence. Navíc existuje velké napětí s USA. Bukele hledá podporu pro svá rozhodnutí,“ varoval.

Peking totiž umí přesně vystihnout slabiny obchodního partnera a těch maximálně využít.

Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží dlouhodobě posilovat svůj vliv po celém světě. Ať už se jedná o Evropu, která se ale od čínského vlivu snaží v poslední době distancovat, Afriku nebo i Střední a Jižní Ameriku.

Často k tomu využívá levicové režimy, které „nenávidí“ Američany. Na „novém kontinentě“ Čína už investovala ve Venezuele a na Kubě, ale také v Panamě, Ekvádoru, Brazílii nebo Kolumbii.