Michal Petřík (Buildsys): Děláme matrix proto, aby se budovy chovaly energeticky úsporně

Na hledání energetické úspornosti postavila firma Buildsys svoje podnikání. „Od roku 2006, kdy jsme firmu založili, se věnujeme automatizaci a řízení technologií budov, ať jde o komerční a administrativní budovy, nebo o výrobní závody,“ říká Michal Petřík.

Postupně k tomu přibyly i záležitosti energetické efektivity budov, které nyní spravuje divize Energy Management.

I když je obor firmy Buildsys hodně technologický, spadá pod stavebnictví. „Poslední dva roky zažíváme expanzi a máme poměrně velký přetlak zakázek,“ doplňuje Michal Petřík. Podle jeho slov celý obor tak trochu míří k matrixu.

„V budovách budou inteligentní přístroje, které budou sbírat různé informace například o počasí nebo i ceně energií. Podle těchto informací bude systém vytvářet správné nastavení budovy. V podstatě je to něco jako matrix,“ říká šéf Buildsysu.

Michal Petřík (47 let)

Na Střední průmyslové škole strojnické v Brně vystudoval obor technologie, kterému zasvětil celý svůj profesní život. K oboru měření a regulace se dostal v roce 2000 během působení v brněnské soukromé společnosti. Odtud posléze přešel do několikanásobně větší kroměřížské firmy, kde se naučil pracovat s velkými zakázkami v oborech elektroinstalace a měření a regulace. V roce 2006 se rozhodl rozjet vlastní podnikání a založil společnost Buildsys. Startovní tým o deseti lidech postavil z kvalifikovaných profesionálů dlouhodobě působících v měření a regulaci. Společně se jim podařilo se prosadit navzdory velmi konkurenčnímu prostředí. V současnosti má firma 40 zaměstnanců, je součástí Energon Holdingu, a. s., a stala se jedním z předních hráčů v oboru. Ve volném čase se zajímá o nové technologie, jezdí na kole, lyžích, na lodi, věnuje se i dalším sportům. Miluje motorky a obdivuje rychlá auta. Je ženatý, má dvě děti.

Jste sice technologická firma, ale vlastně se řadíte do stavební výroby. V jakém stavu je české stavebnictví? Je v krizi, o které se stále mluví?

Stavebnictví bylo v jakési krizi. Rozdělil bych stavebnictví na dva základní segmenty: první je volný, komerční, kam míří soukromé investice, a druhý veřejný segment, kde existuje nějaká státní podpora.
Naše firma se pohybuje v oblasti toho prvního, kam plynou finance ze soukromých zdrojů, a v tomto segmentu nezaznamenávám nějaký útlum. Naopak, poslední dva roky zažíváme velmi významnou expanzi. Jsme svědky poměrně velkého přetlaku zakázek a odhaduji, že jsme na nějakém horizontu maxima.

Kdybyste se měl ohlédnout a zhodnotit těch dvanáct let působení vaší firmy na trhu, jak se tento byznys vyvíjel a posunul?

Posouvá se hlavně ve smyslu důležitosti. V rámci rozpočtu celého stavebního projektu jde o poměrně nevýznamný investiční balík, takže v minulosti se energetická efektivita při tvorbě návrhů velmi podceňovala. Pokud se připravuje jakýkoli nový objekt, nová výstavba nebo rekonstrukce, tak ona automatizace dělá jen kolem dvou procent investičních nákladů. Objevovala se v návrzích ryze profesních projektantů. V posledních pěti letech se ale automatizaci věnuje čím dál více pozornosti.
Asi bych to porovnal s koupí auta. Koupíte si vůz, který je esteticky a designově krásný a propracovaný, má nějaký motor s parametry, které si představujete, ale už nevidíte do elektroniky. A právě v ní je spousta aktivních a pasivních prvků, které rozhodují o tom, jak se vozidlo chová. Stejným způsobem by se dala vnímat i budova a elektronické systémy, které také řídí, jak se objekt bude chovat.

Kde bude Buildsys za pět let?

Byl bych rád, kdybychom byli lídři českého trhu a na Slovensku a určovali standard automatizace technologií budov.

Budujeme pro Jaguar na Slovensku

Jak velký je konkurenční boj v oblasti, v níž se pohybujete?

Rozdělil bych konkurenci na několik oblastí. První jsou odborné firmy, ryzí firmy na automatizace, jako jsme my, které se snaží všechno provádět vlastními kapacitami. Jak hardware, tak i lidi, kteří dávají budově a technologiím v ní život.
V druhé oblasti pak jsou firmy, které to mají jako nějakou přidanou činnost, jejich základním byznysem je něco jiného. Jenom si vytvoří nějakou divizi, která může být výrazně menší, ale její důležitost navenek je poměrně dost významná, protože v jejich byznysu tvoří velké objemy. Jsou tak důležitým hráčem na stavebním poli v Česku.
A třetím takovým zajímavým paskvilem je princip, kdy služby realizuje výrobce technologií, který by měl poskytovat kvalitní podporu odborným firmám, jako jsme my. Namísto toho ale vstupuje i do zakázek, které realizuje na své jméno, tudíž je i dodavatelem technologií stavbám. Podobně působí většina předních světových výrobců. Bohužel jen hrstka z nich disponuje potřebným technologickým, a především personálním zázemím pro realizaci.

Kam se tedy řadíte vy?

Naše firma cílí na velké a složité zakázky, takže naším nejsilnějším konkurentem je právě takový nadnárodní výrobce systémů. Ve většině případů profitujeme z většího počtu kmenových zaměstnanců – odborníků technologů. Díky nim jsme schopni velké zakázky vést, řídit a garantovat zákazníkům výbornou kvalitu na konci.

Můžete vyzdvihnout některou stavbu, již jste realizovali a jste na ni náležitě pyšní?

Příkladů mohu uvést mnoho, třeba různé budovy v Praze. Vytvořili jsme třeba krásnou budovu v Jindřišské ulici, kde dříve působila Česká televize, z níž se stalo inteligentní administrativní centrum. Jsou zde použity bezdrátové, inteligentní a jiné technologie včetně velice propracovaného, ale intuitivně uchopitelného dispečinku pro lidi v provozu a obsluze.
Navíc budova je zajímavá i tím, jak se historická architektura a její prvky velmi dobře pojí s tou moderní. Je to budova, která je technologicky na velmi vysoké úrovni a energeticky je velmi efektivní.
V současné době pak třeba děláme na velké zakázce z automobilového průmyslu, když jsme se stali partnerem výstavby nového výrobního závodu Jaguaru v Nitře na Slovensku, který zaštiťujeme z hlediska koncepce, realizace i funkcionality. Je to jeden z největších investičních projektů v Evropě. Spolupracovali jsme i s jinými automobilkami, například jsme tvořili centrálu Hyundai v Offenbachu u Frankfurtu.

Vizualizace jednoho energobloku, který Buildsys zajišťuje pro výrobní závod automobilky Jaguar. Zdroj: Buildsys

Čekal bych, že se automatizace budov budou týkat spíše nových projektů než rekonstrukcí, ale vyvedl jste mě z omylu. Je jednodušší řídit projekt automatizace u nové stavby, nebo u té historické?

Jindřišská byla sice rekonstrukce, ale od základu, kdy zbyly pouze obvodové zdi. Takže se to dá považovat za téměř novou výstavbu. Rekonstrukce za provozu budovy jsou velmi náročné, protože právě musí být zajištěn její provoz. Nejkrásnější je samozřejmě výstavba na zelené louce. Práce na novostavbách představuje tak 85 až 90 procent našeho byznysu.

Ucházíte se o zakázky více u nás, nebo po celé Evropě?

Nejvíce zakázek realizujeme v České republice a na Slovensku, ale aktivní jsme také v Německu, Rusku, Maďarsku a v dalších zemích. Tam jsou to však spíše jednotlivé projekty, ale máme samozřejmě zájem jich dělat více.

Do půl roku budeme nabírat

Máte týmy, které obsluhují zahraniční zakázky?

Je pro nás velmi důležité mít na všechny klíčové činnosti kmenové pracovníky, kteří jsou odborníci a profesionálové. Z hlediska inženýrů v oboru automatizace, měření a regulace máme čtyřicet lidí, čímž se řadíme v oboru automatizace budov spolu se dvěma největšími výrobci mezi tři nejpočetnější firmy v rámci Česka a Slovenska.

Zmínil jste zaměstnávání vysoce kvalifikovaných lidí. Brzdí vás v rozvoji současná napjatá situace na českém trhu práce? Konkurence je veliká a je velký tlak na mzdy.

Prošli jsme si problémy na konci roku 2016 a na začátku loňského roku. Tehdy se nám podařilo výrazně expandovat, kdy se naše objemy zakázek zvýšily na dvojnásobek. V této souvislosti jsme museli také personálně posilovat. Ale snažíme se o to i průběžně, což není za současné situace téměř minusové nezaměstnanosti vůbec jednoduché, ale tvrdím, že je to řešitelné. Hodně jsme vsadili na vlastního personalistu a na perfektní identifikaci našich požadavků, činnosti, kterou daný člověk bude vykovávat, a na precizní výběrové řízení v několika úrovních.

V současné chvíli lidi nesháníte? Nesnaží se konkurence přetahovat vaše zaměstnance?

Ano, individuální tlaky na přetahování lidí se objevují. Není divu vzhledem k tomu, že působíme na významných zakázkách a jsme vidět. Nějak výrazněji ale personálně nyní posilovat nepotřebujeme, alespoň ne v dohledné době. Ačkoli máme samozřejmě vytyčené střednědobé cíle a ambice, kde se chceme vyskytovat za třeba pět let, a tak budeme potřebovat nové lidi. Myslím, že tak do půl roku zase začneme hledat.

Úspora je vždycky

Kdybyste měl kvantifikovat úsporu energií, ke které dochází, lze to zobecnit?

Obor automatizace je zvláštní, protože nemá své normy a legislativu. V okamžiku, kdy náš systém řídí nějaké vzduchotechnické zařízení, se řídíme pravidly a podmínkami pro zařízení vzduchotechniky. V okamžiku, kdy řídíme nějaké větší zdroje tepla nebo chladu, se řídíme legislativou pro tyto zdroje. V rámci elektřiny přebíráme legislativní povinnosti v souvislosti s povinnými revizemi, způsoby montáží a tak dále. Je to tedy obor, který je velmi špatně měřitelný.
Snažíme se proto najít způsob, jak vytvořit nějaký měřitelný materiál či osnovu, na jejímž základě bychom byli schopni zhodnotit, jak byla automatizace budovy navržena a provedena. A pokud toto budeme umět změřit, budeme schopni to promítnout i do té energetické efektivity.

Můžete být konkrétnější?

Když budeme dělat nějakou rekonstrukci budovy, která zůstává v technickém vybavení stejná a pouze se bude měnit systém řízení, dokážeme zhruba rok po zprovoznění automatizace identifikovat, kolik daná budova má spotřebu a energetickou náročnost. Dokážeme krásně kvantifikovat rozdíl mezi novým a starým systémem. Takové budovy ale většinou nejsou.
U budovy, která je postavena na zelené louce, máte jen nějaké úvodní energetické výpočty na úrovni stavebního povolení, které jsou povinné a přebírají se do realizace. Ty je třeba pak po roce či dvou provozu vyhodnotit. U výrobních závodů zase může být budova dávno dokončena, ale teprve při náběhu výrobních linek do provozu se projevuje velký dopad na spotřebu.

Infografika, která názorně ilustruje vliv a ekonomický přínos automatizace budov. Zdroj: Buildsys

Jak to řeší jinde? Neměla by být jednotná legislativa v tomto směru třeba v rámci EU?

Třeba v Německu je situace velmi podobná jako u nás, akorát že se snaží technologické části a celky více standardizovat. Snaží se vše sjednocovat do určitých technologických bloků nebo nějakých komplexních řešení. V současné době se v Německu dotváří jakýsi model měřitelnosti efektivity budovy a kvality systému automatizace, což bude velký posun.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Roman Řezníček (Suntel): Na trhu budou vyhrávat ti, kdo mají nejlepší cenu a kvalitu

Pavel Zezula (Nová Mosilana): Vlna a její vlastnosti jsou v textilní výrobě nepřekonatelné

Miroslav Bulka (Diametral): Technické obory v Česku prakticky vymřely

Je nějaké měřítko, odkdy se automatizace budovy začne vyplácet?

Vždycky. Pakliže mám automatický systém, který mi řídí klimatické podmínky uvnitř budovy, řídí světla a k tomu třeba i žaluzie, tak se integrovaný systém vyplatí vždy.

Jak energeticky náročné je samo to řízení automatizace?

Jsou to minimální hodnoty. Dominantní jsou spotřeby energií při průtoku vzduchu, který musíte ochlazovat nebo zahřívat, nebo průtoku topné i chladicí vody. Oproti tomu jsou energetické náklady a spotřeba na náš systém skutečně zanedbatelnou položkou. V rámci celé elektroinstalace bych to porovnal s jednou LED žárovkou, která svítí doma v obývacím pokoji, zatímco to hlavní je, že energeticky funguje celý dům.

Stále se tu bavíme o velkých projektech, kde je ta úspora asi jednoznačná. Probíhá automatizace i u menších staveb?

Je to jeden z trendů, u rodinných domů už automatizace probíhá masivněji než v minulosti. Nástupem IoT technologií (zkratka internet of things – internet věcí, pozn. red.), které vám umožňují mít například chytré zásuvky, které si můžete řídit pomocí aplikace v mobilním telefonu. Nebo můžete mít chytřejší termostat u kotle také na platformě IoT. Tyto řízené části v rámci bytových a rodinných domů už zde jsou a jejich výběr je poměrně široký.
Ale i u těch velkých objektů je třeba pracovat velmi aktivně s jakousi myšlenkovou a technologickou zastaralostí projektantů, kteří vytváří projektová řešení v rámci projektové dokumentace. Občas se setkáme s tím, že někteří navrhují projekty tak jako před deseti lety, přitom progres v technologiích automatizace budov je obrovský.

Čekání na matrix

Shodneme se na tom, že vývoj technologií je překotný. Co tomu nejvíce přispívá? Je to oblast hardwaru, kde se vyvíjejí nové přístroje, nebo naopak oblast softwaru či obecně celých řešení?

Je to spíš oblast uceleného koncepčního řešení. Doposud bylo nějakým způsobem řízeno topení a chlazení objektu. Tak aby bylo na nějaké optimální úrovni z hlediska spotřeby energie, v kontextu komfortu pro lidi i v kontextu omezení plýtvání, které se u administrativních budov vyskytuje velmi často. To byla ta základní oblast.
Potom přišla oblast, že by mohla být chytrá světla, jejichž provoz by mohl být řízen, a to může být úplně samostatný systém.
Kouzlo současné doby ale spočívá v integrovaných systémech, že všechno jede na společné technologické platformě. Kromě zmíněných systémů vám do toho vstupuje zastínění objektu venkovními žaluziemi, které už nehrají roli jen architektonickou, ale mají i svoji energetickou funkci. To je další systém, který se má nějak chovat s ohledem na klimatické podmínky a okolní vlivy. Kouzlo je v tom, mít jen jeden systém.

Budou vznikat další subsystémy, které se později stanou součástí jednoho systému řízení? Kam se bude obor dále vyvíjet?

Základní trend je mít prvky, které vytváří podklad pro ovládání – periferie, které potřebují znát například teplotu, tedy teplotní čidlo, ale dokážou i něco navíc. Čili inteligentní čidla, už ne analogová, ale spíše bych řekl plně komunikativní zařízení, která dokážou říct více informací než jen třeba tu hodnotu teploty. Několik posledních let tedy dochází k průniku komunikativních přístrojů. To je jedna cesta, která je již zavedená a rozšiřuje se.
Druhou cestou je pak analýza velkých dat, která výše zmíněná čidla získávají. I včetně již nyní uvažované technologie blockchain, kdy veškeré řídicí úrovně se budou odvíjet na úrovni nějaké decentralizované virtuální sítě. V budovách budou inteligentní přístroje, které budou na úrovni intranetu i internetu sbírat různé informace například o počasí nebo i ceně energií a dalších vlivech. Ty všechny mohou působit na daný provoz budovy a podle těchto informací bude systém vytvářet správné nastavení. V podstatě je to něco jako matrix, jehož nástup tu můžeme mít v řádu do deseti let. Dá se říci, že děláme matrix, aby se budovy chovaly úsporněji.

Schéma jedné z realizací automatizace budov Buildsysu – jde o budovu Corso Court pro společnost Skanska, o které je v textu řeč. Takto ve výsledku vypadá integrovaný systém. Zdroj: Buildsys

Děláte sami nějakou analýzu dat z projektů, které už jste realizovali?

Ano, hlavně u energetické efektivity. Děláme analýzu vlivů na budovu, všechno sledujeme, abychom byli schopni nějakým způsobem kvantifikovat úroveň energetické efektivity.

Jsou ta data využitelná i v dalších projektech?

Určitě. Datová analytika je velmi důležitou součástí našeho energetického managementu, což je činnost, která primárně způsobí, že daný objekt je energeticky efektivnější, než by byl, kdyby se úpravy neprovedly. A u toho tu analytiku jednoznačně potřebujeme.

Takže posun bude v tom, že zatímco teď má každá budova jednu řídicí jednotku ovládající jednotlivé subsystémy, v budoucnu by podobná řídicí jednotka mohla řídit komplex budov nebo třeba i celé město, či dokonce celý stát i dál?

Úplně. Jak jsem popisoval zařízení periferie, budou z nějaké virtuální sítě sbírat informace o tom, jak se má systém, respektive celá soustava systémů chovat. Nejen s ohledem na budovu a její technologii, ale na celý technologický celek, jehož je součástí. Hranice nebudou rozhodovat. Zatím je to spíše vize, protože musíme brát v úvahu i další faktory, například bezpečnost.

Kvalita a bezpečnost

Nebojíte se, že takový komplexní systém může být zneužitelný a zranitelný? Že se komplexní matrix může stát skutečným matrixem, jako tomu bylo ve filmu?

Můžeme tak dopadnout, postupně k tomu spějeme, do nějakého virtuálního světa. Ale pokud chceme nová témata, nové myšlenky a zdolávat nové úrovně řízení, tak se jich nemůžeme bát. Musíme identifikovat důležitá rizika a proměnné, podle nichž nastavíme nějaké dílčí cíle a těch se budeme snažit dosahovat. Pokud se toho budeme bát, pak těch komplexních věcí nikdy nedosáhneme.
Ano, čeká nás spousta otazníků, identifikace různých věcí a zdolávání dílčích cílů. Každopádně na konci musí být vždy kvalita a bezpečnost a dlouhodobá udržitelnost řešení, což jsou tři atributy, které nesmíte za žádných okolností pominout.