Informační válka mezi USA a Ruskem. Co znamená zákaz ruské propagandy na Twitteru?

Vřelé sympatie hlav států nebo nepřekonatelný problém ústící v informační válku? Tak by se daly shrnout v krátkosti americko-ruské vztahy poslední doby (nemluvě tedy o rozdílných pohledech na to, jak vyřešit problém Severní Korea).

Na summitu zemí APEC (zkratka pro Radu pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří, pozn. red.) před pár dny americký prezident Donald Trump prohlásil, že se svým protějškem Vladimirem Putinem k sobě chovají vřelé sympatie.

Na druhé straně však v USA probíhá vyšetřování údajného ovlivňování amerických prezidentských voleb ze strany Ruska. A výsledkem této druhé záležitosti je pokračující informační války mezi Washingtonem a Moskvou.

Informační sankce

Americké tajné služby a část amerických politiků tvrdí, že Ruskem placená zpravodajská televizní síť RT a agentura Sputnik nelegálně zasahovaly do loňských prezidentských voleb a proto by měly být jejich zprávy pečlivě kontrolovány.

„Chci upozornit na skutečnost, že neexistuje a nemůže existovat důkaz, že ruská média se vměšovala do (americké prezidentské) volební kampaně,“ prohlásil Vladimir Putin na summitu APEC.

Jednou ze „sankcí“ je zákaz reklamy na sociální síti Twitter. To oběma nástrojům kremelské propagandy ztíží možnosti získávat další diváky a čtenáře jejich zpráv právě přes placenou reklamu na této oblíbené platformě.

Společnost Twitter uvedla, že se ruská vláda snažila přes jejich sociální síť ovlivnit americké volby. RT měla od roku 2011 Twitteru za reklamu zaplatit 1,9 milionu dolarů, tyto peníze chce Twitter použít na analýzu toho, jak Kreml ovlivňoval americké volby.

Jen během prezidentské kampaně to bylo z ruské televize 274 tisíc dolarů (5,9 milionu korun), jež měla použít na propagaci svých „fake news“.

Hlavně nevolit Hillary

Příznivci demokratů a neúspěšné kandidátky Hillary Clintonové tvrdí, že na Kreml napojení lidé ovlivňovali určité skupiny obyvatel ve Spojených státech. Ti se díky tomu měli přiklonit na stranu Donalda Trumpa a nikoliv na stranu manžely bývalého prezidenta Billa Clintona.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Podepisují se metody ruské informační války i na české volební kampani

Čísla nelžou: Zemanova cesta do Ruska ekonomicky smysl rozhodně nedává

Trump odstrašuje německé turisty. Přestávají jezdit do Ameriky

Negativní reklama o Hillary pak mohla některé voliče minimálně vést k tomu, že jí nedali hlas. Firma Facebook už podobné reklamy odevzdala výboru pro tajné služby ve Sněmovně reprezentantů. Reklama pocházela z neznámých účtů, které mají být napojeny na Rusko. Reklamy mohly zasáhnout až 10 milionů Američanů.

Tlak ze strany amerických politiků na firmy ze Silicon Valley zesílil, nátlak na americké volby ze zahraničí berou američtí politici velmi vážně.

Zahraniční agent

Ruská státem vlastněná média nebyla do listopadu registrována podle zákona Foreign Agent Registration Act (FARA), který omezuje a kontroluje vliv zahraničních států.

Registrace vyžaduje po daných subjektech povinnost transparentnosti, tedy informace o jejich politických aktivitách a financování. 13. listopadu pak ministerstvo spravedlnosti splnilo žádost RT America a zařadilo stanici na seznam zahraničních agentů.Pokud by se tak nestalo došlo by k trestnímu stíhání.

„Mezi trestním stíháním a registrací jsme zvolili to druhé. Zdravím americkou svobodu slova a všechny, kdo v ni ještě věří,“ uvedla šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová.

Opatření je reakcí na údajné šíření dezinformační propagandy a na snahu Moskvy ovlivnit loňské prezidentské volby v USA. Neuposlechnutí pokynu by podle šéfredaktorky RT Margarity Simoňjanové mohlo znamenat zmrazení kont a uvěznění vedoucího washingtonské pobočky.

Přitom, jak uvedla agentura Sputnik, britská BBC, čínská CCTV, francouzská France 24 ani německá Deutsche Welle na seznamu nejsou.

Dana Boenteová z ministerstva spravedlnosti k tomu řekla, že Američané mají právo vědět, kdo v USA jedná s cílem ovlivnit americkou společnost jménem zahraničních vlád. RT America musí u svého zpravodajství uvádět, že se jedná o informace poskytované jménem ruské vlády.

Prohřešek RT

Televize měla přes Twitter propagovat podle amerických tajných služeb některé dezinformační kampaně týkající se informací souvisejících s úniky e-mailových účtů volebního týmu demokratů.

Také propagovala Wikileaks a Juliana Assange ve své talkshow, jehož stylizovala jako rebela proti Spojeným státům. Jak konkrétně Rusko volby ovlivnilo, ale Twitter neuvedl. Mělo jít o tweety, jež se týkají zpravodajství. Obě ruská média obvinění odmítají.

Symetrická reakce

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil americkým médiím „symetrickou“ reakcí v Rusku. To se má týkat zejména Radia Svobodná Evropa/Radio Svoboda pro Rusko a radia Hlas Ameriky, které jsou financovány z amerického rozpočtu. V ruské Dumě už prošel návrh zákona o zahraničích médiích, který Putin podepsal.

Média financovaná mimo Rusko budou muset být registrována jako zahraniční agenti. Je to odpovědí na americké kroky na omezení ruské propagandy.

Nová ruská legislativa by se mohla dotknout i vysílání soukromé televize CNN. Zahraniční média budou vystavena větší kontrole, ohledně financování i personálu, varoval německý zpravodajský server televize Deutsche Welle.

„Nesprávné rozhodnutí americké vlády požadovat, aby se RT zaregistroval pod FARA, poskytl Kremlu platformu k odvetným opatřením. Učinili otevřený útok na svobodu médií,“ řekl k eskalaci informační války Hugh Williamson, ředitel pro Evropu a Střední Asii neziskové organizace Human Rights Watch.

Omezení nezávislých informací

Nový ruský zákon tak kromě toho, že omezí zahraniční média v Rusku, dopadne na místní občany a jejich přístup ke svobodným informacím, postěžoval si Williamson.

Obdobně omezeny jsou již v Ruské federaci zahraniční nevládní organizace zákonem z roku 2012. Část z nich už omezila svou činnost na ruském území. Totéž se podle kritiků Moskvy může stát i v oblasti nezávislého zpravodajství.

Ruská vládní rada pro lidská práva sice proti tomuto zákonu protestovala, zejména proti tomu, že je text nejasně formulován a může vést k likvidaci zahraničních médií. „Veškerá zahraniční média může ruské ministerstvo spravedlnosti libovolně označit za cizího agenta,“ uvedla rada.

Rada pro vysílání Hlasu Ameriky a Radia Svobodná Evropa/Radio Svoboda v tomto roce dříve informovala, že se obě zpravodajské instituce zaměří na boj proti „agresivnímu ruskému tlaku a dezinformacím“ s tím, že chce rusky hovořícím občanům nabídnout „faktické informace a alternativu“.