Indie má na „první ekonomickou ligu“. Pokud vyřeší jeden vážný problém

Indii se daří, ekonomický růst převyšuje sedm procent, investice do infrastruktury se jen hrnou a země tak míří mezi ekonomické velmoci. Jenže premiér Módí loni v listopadu zavedl „demonetizaci“ a v indické ekonomice nastal chaos. A k tomu je zde skryté nebezpečí v podobě neklesajícího veřejného dluhu.

Ekonomický zázrak, tygr, supervelmoc a tak dále. Tato přízviska donedávna získávala Čína, která se vypracovala na pozici druhé nejmocnější ekonomiky světa. Jenže tuhle roli i přezdívku si postupně začíná na úkor Číny přivlastňovat Indie.

Podle studie Global Competitiveness Report je dokonce třetím největším trhem na světě právě Indie, hned za Čínou a USA. Je pro někoho možná překvapivě větší než leckdy ekonomicky silnější státy jako Německo nebo Japonsko.

Není ale vše zlato, co se třpytí. V době, kdy indická ekonomika roste stabilním tempem, navzdory chaosu vyvolanému stažením bankovek vysoké hodnoty, existuje jeden ekonomický indikátor, který je pro Indii skrytou hrozbou: veřejné zadlužení.

Zadluženější než jinde

Při úrovni 67 procent HDP je indický hrubý veřejný dluh vyšší než u většiny jiných hlavních asijských ekonomik kromě Japonska.

GRAF: Srovnání výše veřejných dluhů v Asii
Jde o hlavní asijské ekonomiky, měřeno ve výši dluhu k HDP v procentech.

Zdroj: MMF, Infogr.am

Vláda premiéra Nárendry Módího potřebuje financovat řadu projektů, přičemž hlavní tok státních výdajů směřuje do infrastruktury, různých programů subvencí a také sociálního sektoru.

Veřejné zadlužení však již několik let stagnuje a zemi se ho nedaří příliš snižovat. Loni v listopadu ratingová agentura Moody’s ve svém výhledu uvedla, že veřejný dluh je „klíčovým faktorem“ pro indický rating.

Boj o rating

O pár dní později další ratingová agentura Standard & Poor’s (S&P) uvedla, že by případně mohla zvýšit Indii rating, pokud úroveň veřejného zadlužení klesne pod hranici 60 procent HDP.

Módí o zvýšení ratingu usiluje od svého nástupu k moci v roce 2014, když od té doby prosadil důležité ekonomické reformy. Lepší rating země potřebuje, aby přilákala zahraniční investory, pomohlo by to dalšímu zrychlení růstu.

Jak ale nedávno podotkla agentura Reuters, vláda Módího v tomto směru dokonce šla až tak daleko, že na téma výše ratingu si dopisovala s analytiky Moody’s. Snažila se je přesvědčit o tom, že obsluha dluhu není až tak nákladná, jak předpokládají, a v korespondenci ministerstva financí přišla na přetřes i metodika výpočtu ratingu.

Podle Indů agentura ignoruje pokrok a vývoj země a posilování fiskální síly. Agentura Moody’s nicméně loni v půli listopadu dala zemi pozitivní výhled.

Indie má podle Moody’s rating na úrovni Baa3, což je nejnižší úroveň investiční kategorie. V případě zvýšení by to znamenalo signál pro investory, že Indie je z hlediska jejich investic bezpečnější zemí, a zároveň by to pomohlo poklesu nákladů státu na úvěry.

Vnitřní uvědomění

Výše veřejného zadlužení se obává i indická centrální banka. Guvernér indické centrální banky Urjit Patel letos zkraje ledna naznačil, že snižování veřejného zadlužení je problém.

„Náš hlavní veřejný deficit (který zahrnuje jak zadlužení centrální i jednotlivých federálních států) je podle dat MMF jedním z nejvyšších mezi zeměmi skupiny G20,“ podotkl.

Podle šéfa centrální banky Patela „nemohou být další vládní úvěry zkratkou k dosažení dlouhodobého růstu“.

Zatímco v posledních letech indický HDP postupně narůstal, zadlužení k HDP se postupně snižovalo. Ekonomika sice rostla mírným tempem, jenže výše veřejného zadlužení v podstatě stagnovala.

GRAF: Srovnání vývoje veřejného zadlužení k HDP a HDP v Indii
Od roku 2000 do roku 2015, data jsou v procentech, levá osa Y je poměr veřejného dluhu k HDP, pravá osa Y pak HDP.

Zdroj: MMF, Infogr.am

Nákladné splátky

Vysoká úroveň zadlužení znamená vyšší náklady na obsluhu tohoto dluhu. A odhady podle serveru Quartz.com již nyní naznačují, že úroky pro splácení veřejného dluhu budou letos i příští rok vyšší než loni.

„Splátky s vyšším úrokem státních dluhopisů a jejich narůstající tržní cena budou přinášet výrazný tlak na fiskální deficit,“ uvedla zkraje letošního roku ve zprávě společnost Standard Chartered.

Experti také varují před dalším používáním úvěrových fondů s tím, že by to pro stát znamenalo další finanční problémy. Na druhou stranu ale dodávají, že pro rozvíjející se trhy, kam se Indie řadí, je typické, že mají vysokou úroveň veřejného zadlužení. Takto financované vládní výdaje však musí směřovat do investic do infrastruktury a posilování produktivity.

„Je důležité, aby vláda snižovala podíl využívání úvěrů, dokonce možná více než samotná úroveň zadlužení. Pokud se tyto zdroje nevyužijí pro zvýšení produktivity, pak to bude problém,“ varuje Sagata Bhattacharya, hlavní ekonom Axis Bank.

Jak podotýkají další odborníci, dlouhodobý a rychlý růst Indii zajistí jen takové investice. Ty ale ve třetím čtvrtletí loňského roku klesly.

Navíc ke změně struktury státního financování asi jen tak nedojde. „V prostředí, kdy musí všichni vysvětlovat a obhajovat své příjmy nedbale a málo kontrolovaným daňovým úředníkům, k nějakému podstatnému obratu asi jen tak nedojde,“ tvrdí Mihir Sharma, novinář serveru Bloomberg View.

„Indie není ve špatné situaci, ale vláda musí být opatrná ve zvyšování půjček, aby dále nenarůstalo. Otazníkem pak zůstává, jak se jí podaří vypořádat se s černými penězi mezi lidmi,“ dodává.

Černé peníze pryč

Kultura takzvaných černých peněz také dlouhodobě poškozuje indickou ekonomiku. Podnikatelé totiž používají hotovost, aby se vyhnuli placení daní. Podle odhadů Světové banky se v zemi, kde žije přes 1,25 miliardy obyvatel, odehrává v hotovosti kolem 80 až 90 procent transakcí. Na venkově mnoho lidí vůbec nemá bankovní účet.

Právě proto Módí zavedl začátkem loňského listopadu opatření, kterým s okamžitou platností zrušil platnost bankovek s nejvyšší hodnotou 500 a 1 000 rupií (v přepočtu zhruba 180, resp. 360 korun).

Jde o jeden z prvků státního boje proti daňovým únikům, korupci a stínové ekonomice, jejíž velikost se odhaduje na 20 procent HDP.

Módí tvrdí, že vláda od svého nástupu v roce 2014 odhalila černé peníze ve výši 1,25 bilionu rupií (přibližně 18 miliard dolarů). Nicméně podle odhadů šlo o pouhý zlomek. Černé peníze, které představují rozsáhlou síť transakcí, dosahují celkové hodnoty 31 bilionů rupií (460 miliard dolarů).

Bankovkový „chaos“ však zřejmě nebude mít pro indickou státní kasu jen pozitivní dohru. Podle odborníků se naopak negativně projeví na růstu ekonomiky. Vzniklé problémy, které přetrvávají již skoro dva měsíce, se týkají zejména nejzalidněnějších venkovských oblastí. Většina analytiků se shoduje s odhadem bývalého premiéra Manmóhana Singha, jenž tvrdí, že tempo růstu klesne asi o dva procentní body.

„Pokud by z jakéhokoli důvodu růst HDP zpomalil, jak naznačují některé ratingové agentury, například kvůli zmíněné demonetizaci, pak by se zadlužení v poměru k HDP stalo velkým problémem,“ dodává další úhel pohledu Charan Singh.

Dobrá demografie

Jednou z výhod Indie, jak z hlediska růstu ekonomiky, tak i šance na snížení úrovně veřejného zadlužení, je její demografický profil. Přesněji řečeno poměr lidí v produktivním věku a lidí (na nich) závislých.

Z toho by měly těžit firmy zaměřené na spotřebitele. Průměrná indická domácnost bude cílit na stále vyšší patra hodnotového řetězce. V praxi to znamená, že například již dnes stále více Indů využívá mobilní telefony k přístupu na internet. Navíc firmy a sektory, které budou získávat díky podobnému „kvalitativnímu“ nárůstu spotřeby jako zmíněné telekomunikace, mají již nyní přízeň investorů.

Indie tedy rozhodně má potenciál stát se novou ekonomickou velmocí, ale bude muset zlepšit řadu oblastí, které její „rozlet“ mohou brzdit.