Firmy objevují, jak srazit některé náklady. Služební cesta bude za odměnu. Poměry před covidem se nevrátí

Pandemie covidu přinesla řadu ekonomických problémů firmám po celém světě, lze ale najít i nějaká pozitiva. Například šetření nákladů na služební cesty. V případě velkých německých koncernů už se jedná řádově o miliardy eur.

Třeba v případě automobilky Daimler ze Stuttgartu klesly loni provozní výdaje o více než půl miliardy eur a to už je v podnikovém rozpočtu znát. Velká část ušetřené sumy tvoří právě absence služebních cest, jež byly minimální, zdůraznil šéf Daimleru Ola Källenius.

Německá asociace cestovního managementu VDR uvedla, že některé jednotlivé korporace ušetřily kvůli lockdownům až stovky milionů eur.

Podle průzkumu u svých 560 členů asociace odhadla, že ročně by to celkem mohlo být až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). To už je samozřejmě obrovská částka, která ale bude chybět v ekonomice jinde.

Utrácení už se nevrátí

Samotná asociace ušetřila až 90 prostředků v meziročním srovnání, potvrdil ředitel VDR Hans-Ingo Biehl. Předpokládá, že utrácení firem za služební cesty se už na úroveň roku 2019 nevrátí, protože řada věcí se dá vyřídit přes videokonference.

Také z průzkumu listu Die Welt mezi firmami akciového indexu DAX, který tvoří třicítka velkých německých koncernů, vyplývá, že radikálně snížily výdaje na služební cesty.

GRAF: Největší firmy v indexu DAX
Stav k 21. březnu 2021, podíly jednotlivých firem v indexu jsou v procentech.

Zdroj: Wikipedia

Chemička a farmaceutická firma Bayer ušetřila 266 milionů eur, což je meziročně pokles o 70 procent. Koncern BASF snížil v tomto směru náklady o zhruba 200 milionů eur, pojišťovna a zajišťovna Munich Re zase snížila tento druh nákladů o  90 procent, aniž by uvedla konkrétní částku.

V případě německých firem to znamená, že zaměstnancům neprodlužují platnost karet BahnCard, které lidem umožňují čerpat slevy při cestování s německými dráhami.

Více peněz za ochranné pomůcky

Část firem ale uvedla, že sice ušetřily na výdajích spojených se služebními cestami, ale zase utratily více za pořízení ochranných prostředků. To platí hlavně pro firmu Deutsche Post DHL Group, protože funguje především jako logistická společnost (je největší na světě) a její zaměstnanci musí být chráněni před covidem.

Jens Goldstein z poradenské společnosti EY tvrdí, že covidový rok velké firmy naučil, aby se více zaměřily na svou efektivitu a zbytečné náklady minimalizovaly. Takže i služební cesty, tak jak si na ně zvykli zaměstnanci a manažeři řady globálních korporací, jsou minulostí.

Místo zdlouhavého a finančně náročného cestování autem, vlakem nebo letadlem plus náklady na ubytování v hotelu se řada schůzek řeší zapnutím videokonference, což je rychlejší a výrazně levnější.

Osobní setkání jen pro vybrané

Otázka samozřejmě je, nakolik jsou takové kontakty efektivní. V koncernu Bayer ale už nyní plánují, že v budoucnu vyrazí na služební cestu jen ti manažeři, pro které bude osobní setkání s obchodními partnery přínosem.

Počítají tedy s tím, že se počet služebních cest srazí na polovinu oproti „necovidovému“ roku 2019. To by mělo přinést úsporu 200 milionů eur.

K podobnému kroku přistupují i menší firmy, potvrzuje Philipp Kolo z poradenské firmy Boston Consulting Group. „Koronavirus ukázal, co vše je prakticky možné změnit. Mnoho z toho zůstane i po této krizi,“ je přesvědčen, že se firemní kultura po covidu navždy změní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Cesta k normálu: promoříme se a proočkujeme. A pak snad už zavedeme chytrou karanténu…

Pfizer vládne největší operaci v dějinách zdravotnictví, očkování na covid. Ohrozit ho může Johnson & Johnson

Starosti pro Schillerovou. Život státu na dluh se začíná prodražovat. Čím dál rychleji

Složitější plánování

Werner Eichhorst z německého Výzkumného ústavu pro budoucnost práce (IZA) předpokládá, že z dlouhodobého hlediska klesne počet pracovních cest o třetinu. „Zažili jsme mobilní desetiletí. To už se nevrátí,“ tvrdí odborník na trh práce.

Plánování služebních cest bude komplikovanější i v důsledku menšího počtu leteckých spojení, je přesvědčen Eichhorst. Například v rámci Evropy proto bude méně výhodné služební cesty letecky naplánovat a uskutečnit.

„Vyvolení“ pracovníci budou muset daleko pečlivěji vysvětlit, proč skutečně musí na služební cestu vyrazit a nebudou několik dní k dispozici pro běžnou pracovní agendu. Nicméně úplné zrušení služebních cest je podle expertů na pracovní trh také nebezpečné.

Řadu věcí v byznysu se podaří vyjednat pouze při osobním jednání a během neformálních setkání. Povídání přes videokonferenci to nemůže nahradit. Zejména navázání osobních kontaktů a výměna kreativních nápadů vznikají při pravidelném setkávání. Také by mohlo být omezeno získávání nových kontraktů nebo zákazníků, varoval Eichhorst.

Mít dovoleno jezdit na služební cesty by se mohlo stát dokonce jistým privilegiem některých zaměstnanců a určitým motivačním faktorem pro kariérní postup. Přesto firmy ušetří na výdajích.