Dny volna na odstřel? Miliardy pro stát může Fiala a spol. získat zrušením státních svátků

Zhruba 18 miliard korun pro státní kasu by Fialova vláda mohla letos získat hypotetickým zrušením dvou státních svátků. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých 20 miliard korun.

Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizovaný důchod beze změny, aniž by se při tom stát dále zadlužil.

Jako Dánsko

Česko by v tom v EU nebylo samo. Vždyť Dánsko nedávno oznámilo zrušení svátku Velký den modliteb, což jeho rozpočtu zajistí tři miliardy dánských korun (v přepočtu cca 9,5 miliardy korun).

Odkud se vlastně bere závěr, že české veřejné kase by to vyneslo 18 miliard? Uvažme navíc, že – jak ještě uvidíme – tento závěr má svůj podstatný háček.

Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. (Reálný dopad měl být podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné, pozn. red.)

Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4,8 bilionu korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun. Nutno ovšem uvést, že zmíněný odhad ministerstva financí patřil k těm vyšším. Například společnost Deloitte tehdy odhadla ztrátu ze zavedení dalšího svátku na 11,4 miliardy korun. To odpovídá přibližně 0,24 procenta tehdejšího nominálního HDP.

Předpokládejme, že skutečná ztráta se nachází někde mezi těmito dvěma hodnotami, a odpovídá tak 0,35 procenta HDP. V letošním roce má podle nejnovější prognózy ministerstva financí činit nominální HDP přibližně 7,31 bilionu korun. Z této částky odpovídá podílu 0,35 procenta suma 25,6 miliardy korun.

Zisk pro ekonomiku vs. zisk pro stát

V případě zrušení dvou svátků – včetně třeba právě jen nedávno zavedeného volna na Velký pátek – samozřejmě hovoříme naopak o zisku pro ekonomiku. A to v rozsahu nejen 25,6 miliardy, odpovídajícím efektu zrušení jednoho svátku, ale až 51,2 miliardy korun, pokud by se tedy rušily svátky dva.

To je tedy zisk pro celou ekonomiku. Jenže kolik z toho, z této „sumy navíc“, by připadlo veřejné kase?

Složená daňová kvóta, která vyjadřuje celkovou daňovou zátěž včetně odvodů, letos podle návrhu rozpočtu na rok 2023 činí 34,5 procenta HDP. Pokud tuto procentní částku vztáhneme k uvedenému údaji 51,2 miliardy korun, získáváme 17,7 miliardy korun. Tolik by tedy veřejná kasa mohla získat na daních a odvodech v případě zrušení dvou svátků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Souboj mezd s inflací: vítěz byl jasný už dávno, v reálu platy rekordně propadly

Falešné zprávy centrálních bank o klesající inflaci spolehlivě vyvráceny

Pokles cen energií nahrává energeticky náročným ekonomikám, včetně Česka

Proč je inflace na východě EU včetně Česka výrazně vyšší než na Západě? Může za to Putin a válka

Vystaráno s valorizací?

Jak již bylo řečeno, částka zhruba 18 miliard korun by přibližně pokrývala výdaje, které chce nyní vláda ušetřit snížením červnové valorizace. Z hlediska letošního roku bychom tak mohli mít „vystaráno“.

Pracující lidé by zkrátka zřeknutím se dvou svátků důchodcům vydělali na „řádné“ uskutečnění mimořádné červnové valorizace. Penzisté by si rozdělili takřka dvacet miliard korun navíc, jež by jim zajistili pracující vyšším pracovním úsilím – a tedy většími daněmi a odvody.

Zmíněný háček tkví v tom, že „vystaráno“ by bylo jen pro letošní rok. Už v příštím roce důchody dále porostou.

A porostou rychleji, pokud se neomezí letošní červnová valorizace. Takže v příštím roce by pak bylo třeba rušit další svátky, nad rámec dvou zrušených letos, aby bylo možné navýšené důchody pokrýt bez dalšího nárůstu zadlužení.

Svátek na odstřel

Důležité je také zvážit, který svátek by se vlastně rušil. Ekonomická ztráta totiž plyne z toho, že lidé mají ve sváteční den, v den pracovního klidu, zpravidla volno, a nejsou tedy ekonomicky aktivní.

Jenže dopad této jejich neaktivity na HDP může být částečně tlumen tím, že mají více volného času, třeba i na nákupy neboli na spotřebu. Takže ztráta ekonomiky ze svátku, při němž zůstávají obchody otevřené, je menší než ze svátku, při němž jsou zavřené. Největší efekt by tak mělo rušení těch svátků, během nichž lidé ani nemohou nakupovat.

Ze třinácti svátků jsou však letos obchody (s plochou nad 200 metrů čtverečních) zavřené pouze během osmi z nich.

Z nich si lze hypoteticky představit zrušení Dne české státnosti, jenž připadá na 28. září. Pokud by se rušily svátky, při nichž zůstávají obchody otevřené, zisk ekonomiky, a tedy i veřejné kasy bude o něco nižší, než je uvedený odhad 18 miliard…