Afrika sází na jádro. Řada států chce mít vlastní jaderné reaktory, často z Ruska

Afriku zachvátila horečka po jaderné energetice. V době, kdy svět s napětím sleduje válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a spekuluje se také o použití jaderných zbraní, plánuje stále více afrických zemí postavit vlastní jaderné zdroje. Často s pomocí Ruska, Číny, případně s dalšími partnery ze západních zemí.

Jednou ze zemí, která chce mít jadernou elektrárnu, je také Burkina Faso. Tato západoafrická země patří v současnosti mezi nejméně elektrifikované státy na světě. Přístup k elektřině má jen zhruba pětina z více než 20 milionů obyvatel.

Stát, který z poloviny ovládají džihádisté, patří rovněž mezi nejchudší státy světa. Nyní zem vede vojenská junta, jež se dostala k moci v roce 2022 vojenským převratem. Její zástupci také podepsali dohodu s ruským státním koncernem Rosatom, který má být zodpovědný za výstavbu jaderné elektrárny.

Místo Paříže Kreml

Pětatřicetiletý prezident Ibrahim Traoré se odvrátil od spolupráce s Francií, která zemi v 19. století kolonizovala. V roce 1960 získala Burkina Faso (tehdy se jmenovala Horní Volta) nezávislost. Traoré se ale nyní orientuje na Moskvu a Vladimira Putina. Měl také spolupracovat s wagnerovci.

Odborníci jsou ale skeptičtí, že se v této chudé a nestabilní zemi podaří v dohledné době finančně nákladný jaderný projekt dokončit.

Podle bývalého ministra Středoafrické republiky a politologa Adriena Poussoua má projekt Rosatomu v Burkině Faso sloužit hlavně jako propaganda Kremlu v Africe. „Je absurdní, že africký kontinent, který má slunce, může mít problémy s energií a elektřinou,“ řekl pro Deutsche Welle.

Africké státy by se podle něj měly soustředit na výstavbu levnějších a snadněji a rychleji realizovatelných solárních elektráren ve svých zemích.

Rusko staví nové bloky v Egyptě

Bývalá Horní Volta ale není jedinou zemí, která pošilhává po vlastních atomových blocích ve spolupráci s Ruskem. Rosatom má pomoci stavět bloky také v sousedním Mali.

Ruský koncern pak už buduje další elektrárnu v Egyptě ve městě El Dabá. Mají zde vzniknout čtyři bloky, každý o instalovaném výkonu 1200 MW. Se stavbou se začalo v roce 2022. Spuštění prvního reaktoru je naplánováno na rok 2026.

Výčet států, které uvažují o jádru v energetice, je ale poměrně dlouhý. Dalším je i Uganda, která jádro považuje za vhodný doplněk pro obnovitelné zdroje elektřiny. Místní ministerstvo energetiky chce mít ve svém energetickém mixu reaktory se štěpným materiálem v roce 2031. V tomto případě má elektrárnu o dvou blocích postavit společnost Čínská národní jaderná korporace (CNNC).

GRAFIKA: Jádro v Africe
Jediná jaderná elektrárna na kontinentu se nachází v Koebergu v Jihoafrické republice. Ostatní barevně označené země plánují budovat jaderné zdroje.

Zdroj: Peak.cz

Zelená Keňa

Také sousední Keňa chce začít se stavbou jaderné elektrárny v roce 2027. Výroba elektřiny by měla být zahájena o deset let později. Elektrárna by mohla stát v blízkosti přístavu Mombasa. Keňský jaderný regulátor počítá s tím, že instalovaný výkon dosáhne 1000 MW. Cenovka se odhaduje v přepočtu na 4 miliardy dolarů.

Analytik X. N. Iraki z Univerzity v Nairobi nicméně celý plán zpochybňuje, protože Keňa má jako jedna z mála afrických zemí dostatek dalších zdrojů pro výrobu elektřiny. Kromě vodních a geotermálních elektráren využívá i solární a větrné parky. Celkem z obnovitelných zdrojů vyrábí 90 procent elektřiny.

Keňský ekonom Iraki podezřívá investory, že chtějí budováním jaderných elektráren na africkém kontinentu pouze zvýšit své zisky. Pro většinu chudých afrických zemí to bude znamenat ohromné finanční závazky. Upozorňuje i na rizika jaderných havárií.

Rwanda věří jadernému startapu

Další ze zemí, která věří jaderným technologiím v energetice, je Rwanda, jež patří mezi nejchudší země světa. Oslovila kanadsko-německou společnost Dual Fluid Energy Inc., jež by měla postavit testovací reaktor s úplně novou technologií. V reaktoru má být kapalné jaderné palivo a chlazení má obstarat tekuté olovo. Hotovo by mělo být už v roce 2026.

Memoranda o budoucí stavbě jaderných bloků podepsaly navíc i další země, jako je Ghana, Nigérie, Súdán, Zambie a Zimbabwe.

Jedinou zemí na africkém kontinentu, kde byla postavena a zprovozněna jaderná elektrárna, je Jihoafrická republika. Nachází se v Koebergu nedaleko Kapského města a vyrábí elektřinu už od roku 1984. Vznikla tedy ještě v době apartheidu a za vlády „bílého muže“. Jižní Afrika nicméně uvažuje, že postaví další jaderné bloky, protože musí z velké části spoléhat na výrobu elektřiny z černého uhlí.

Jihoafrická aktivistka z organizace Africa4Nuclear Princess Mthombeniová prosazuje, aby africké země vsadily na jaderné zdroje při modernizaci svých ekonomik. „Vnímám to jako skvělý krok. Africké státy musí konečně upřednostnit industrializaci, aby mohly jejich ekonomiky růst a vytvářely tolik potřebná pracovní místa pro své lidi,“ uvedla. Industrializace Afriky přinese místních ekonomikám bohatství a blahobyt, věří.