Polští farmáři bojují proti ukrajinskému obilí. Kritizují Varšavu, že jen slibuje

Dosud idylické vztahy mezi Kyjevem a Varšavou kalí spor o vývoz ukrajinského obilí. Polská vláda uvažuje o prodloužení embarga, aby ochránila vlastní zemědělce. Ti se obávají, že ukrajinské obilí zaplaví trh a poškodí domácí produkci.

Vládě Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosława Kaczyńského nicméně farmáři už nevěří. „V televizi stále vidíme nějaké hloupé vychloubání,“ zdůraznil polský farmář Andrzej Waszczuk pro Deutsche Welle.

Polský politik totiž slíbil, že ukrajinská pšenice bude stát až 1300 zlotých, což je v přepočtu 280 eur za tunu. Na světových trzích se pšenice prodává okolo 240 dolarů za tunu. Zákaz dovozu ukrajinských zemědělských komodit má být prodloužen od září až do konce roku.

GRAF: Vývoj ceny pšenice na burze ve Spojených státech
Za posledních 5 let, v USD za 100 bušlů.

Zdroj: tradingeconomics.com

„Ďábel je v podrobnostech a o detailech nikdo nic neříká. Čekáme na konkrétní řešení, které pocítíme. Pokud nebudou existovat žádné konkrétní hmatatelné a viditelné známky zlepšení na trhu, budeme protestovat,“ dodal Waszczuk.

Polští producenti se obávají, že se ukrajinské obilí určené pro Blízký východ a Afriku stejně nakonec objeví na trhu EU a bude snižovat ceny. Což poškodí ve velké míře hlavně polské zemědělce.

Znamená to velké problémy

Dosud Varšava slibovala, že bude embargo platit do září. „Situace, kdy ukrajinské obilí proudí do Polska, představuje značné problémy pro naše zemědělce. Protože musí konkurovat zemědělským produktům dováženým ze zahraničí,“ obává se šéf polské Národní rady zemědělských komor Wiktor Szmulewicz.

Zásadním problémem je podle něj to, že Ukrajinci nemusí splňovat přísné normy EU. Polští zemědělci fakticky čelí nerovné konkurenci.

VÍCE K TÉMATU:

Země na východě Evropy si stěžují na Ukrajinu. Zaplavila trh pšenicí a kukuřicí

Hunger Games se stávají skutečností. Ukrajina kritizuje západní firmy, že nebojkotují ruské zemědělce

Evropské krávy jsou kvůli boji s uhlíkem v ohrožení. Irsko plánuje hromadné vybíjení

Majitel výkupního místa pšenice v jihovýchodním Polsku u Hrubieszówa jen kousek od ukrajinské hranice anonymně přiznal, že loni platil zemědělcům za tunu 1600 zlotých (360 eur za tunu), ale už po sklizni cena strmě padala až na polovinu. Důvod se nabízí. Polský trh zaplavila laciná pšenice z Ukrajiny, která se teoreticky vůbec neměla na unijní trh dostat.

I proto Poláci spustili protesty. Další z farmářů, Wiesław Gryn, kvůli tomu založil skupinu nespokojených Oklamaná vesnice. Nyní tvrdí, že se protesty po letošní sklizni budou opakovat.

Obilí „prosakuje“ na unijní trh

Jan Bieniasz, ředitel zemědělského družstva ve vesnici Łąka na východě Polska, tvrdí, že značná část ukrajinského obilí, jež je určeno pro Blízký východ a Afriku, „prosakuje“ na polský trh. Na ukrajinsko-polské hranici se prodává o pětinu levněji než polská pšenice.

Polská lidová strana (PSL) tvrdí, že se nelegálně na polský trh dostává až třetina obilovin z Ukrajiny. Odpůrci ale tvrdí, že je tento údaj nadsazený a je přiživovaný ruskou propagandou s cílem poškodit vztahy mezi Varšavou a Kyjevem.

Polská agrární strana AgroUnia pak hlásá, že ze současné situace nejvíce těží ukrajinští oligarchové a mezinárodní investiční fondy, které investovaly do zemědělského sektoru na Ukrajině.

Podle zpravodajského webu Wirtualna Polska profitují na nízkých cenách ukrajinských potravinářských komodit ale také vládní politici napojení na Právo a Spravedlnost (PiS). Vláda přitom slibuje, že zveřejní seznamy společností, jež nakoupily levné ukrajinské zboží a pak jej s vysokým ziskem prodaly na polském trhu.

Předvolební hysterie

Jak se ale blíží podzimní parlamentní volby, téma laciného zboží z Ukrajiny se stává stále větším tématem. Roste kritika dosavadní velkorysé podpory Ukrajině. Kritizuje to hlavně pravicová aliance Konfederace, která má podle průzkumů podporu 12 až 13 procent Poláků.

Polská vláda již oznámila, že neobnoví dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny po 15. září, kdy se má zrušit zákaz dovozu do Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Zmíněné země chtějí prodloužení do konce letošního roku. Tranzit obilí ale možný je.

Kyjev naopak tlačí na Brusel, aby ponechal otevřené pozemní koridory pro vývoz zemědělských plodin. Kromě pšenice se jedná hlavně o kukuřici, řepku a slunečnicová semena. Jako důvod uvádí, že Kreml odmítá prodloužit obilnou dohodu vývozu přes Černé moře.

Ukrajinský export obilí podporuje Francie i Německo

Postoj Ukrajiny podporují velké státy, Francie, Německo a Španělsko. Zdůrazňují, že obchodní omezení narušují jednotný evropský trh. Německý ministr zemědělství Cem Özdemir ze Zelených řekl, že jediným hráčem, který těží z akcí Polska, je Rusko.

Cílem je vytlačit Ukrajinu z globálního trhu s obilím a ekonomicky jej poškodit. Naopak profitovat z této situace má právě Rusko, jež navyšuje export obilí do Afriky a na Blízký východ.

Výkonný ředitel Ekonomického diskusního klubu v Kyjevě Oleg Pendzin si všímá toho, že poptávka na Ukrajině po zemědělských komoditách klesla, protože v zemi žije méně obyvatel než před válkou. „Populace Ukrajiny 40 milionů znamená, že je potřeba asi 18 milionů tun, aby byla země plně soběstačná v obilí,“ říká. Zemi ale opustilo až 8 milionů lidí.

To znamená, že poptávka klesne na 13 až 14 milionů tun. Navíc i letos se očekává sklizen ve výši 60 milionů tun pšenice. Přebytek tak činí 45 milionů tun, které potřebuje napadaná země vyvést do zahraničí. Obilí se tak stále častěji vyváží přes Polsko a přístavy na Baltu (nejen v Polsku, ale i Pobaltí). Jedná se také o možnosti zvýšení exportu přes přístavy v Chorvatsku.