Pozadí americko-čínské obchodní války? Snaha o udržení nadvlády dolaru

V dubnu 2018, jen pár dní po zveřejnění pololetní zprávy amerického ministerstva financí o směnných kurzech, zkritizoval prezident Trump na Twitteru devalvaci čínského jüanu.

Od své prezidentské kampaně v roce 2016 se prezident Trump pustil s Čínou do dlouhodobé půtky: tím, že upozorňuje na (podle něj) „čínskou manipulaci s měnou“, doufá, že donutí Peking ke snížení obrovského obchodního přebytku, který představuje téměř polovinu celkového amerického obchodního schodku ve výši zhruba 500 miliard dolarů.

Manipulace, nebo skutečné zhodnocení?

Podíváme-li se na směnný kurz jüanu, nezdá se, že by byl podhodnocený. Díky indexu REER (reálný efektivní kurz deflovaný cenovými indexy, pozn. red.) společnosti JP Morgan, který počítá i s relativní inflací mezi obchodními partnery, vidíme, že čínská měna se od roku 2010 zhodnotila více než kterákoli jiná hlavní měna.

Za tuto dobu vzrostl jüan o více než 25 procent, ve srovnání s desetiprocentním růstem dolaru. Naproti tomu britská libra spadla za toto období o jedno procento, euro o 13 procent a japonský jen o 25 procent.

V roce 2017 po zpomalení čínské ekonomiky na úroveň, která by obvykle představovala silný impuls pro devalvaci, vzrostl jüan proti dolaru o téměř sedm procent.

GRAF: Vývoj kurzu jüanu vůči dolaru
Za posledních pět let

Zdroj: TradingView

Vzrostl i referenční košík CFETS (index monitorující kurz Renminbi zahrnuje 24 měn, přičemž váha dolaru představuje 22,4 procenta celkové váhy, pozn. red.).

Úspěšná stabilizace jüanu

Další možnost, jak zhodnotit nacenění měny, je spolehnout se na paritu kupní síly.

Jak naznačila zpráva externího sektoru Mezinárodního měnového fondu z července 2017, směnný kurz jüanu je v podstatě v souladu s fundamentálními ukazateli země, zatímco americký dolar je podhodnocen o deset až 20 procent.

Od prudké devalvace v roce 2015 se však Čína (nutno říci úspěšně) snaží stabilizovat kurz a splnit své makroekonomické a finanční cíle, což je stát se z ekonomiky založené na exportu ekonomikou spotřební a dostat CNY na mezinárodní úroveň.

Americká neznalost situace

Nedávné výzvy Spojených států, aby se struktura čínské ekonomiky změnila, jen prokazují neznalost Washingtonu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Boj o technologickou nadvládu: přebírá Čína vůdčí pozici Silicon Valley?

Poslaly USA Turecko nad ekonomickou propast? Erdoğan věří v boží pomoc

Čeká Němce fiskální obranná expanze „Made by Trump“?

V Číně klesl podíl investic jako procento HDP ze 47 procent v roce 2013 na 43 procent na konci roku 2017, zatímco spotřeba vzrostla z 36 procent na 39 procent.

Pokud bude Čína následovat vývoj většiny rozvíjejících se zemí, můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat, že podíl investic se dostane na 35 procent, respektive podíl spotřeby vyšplhá na 50 procent.

Nevyhnutelná dedolarizace

Obchodní válka vedená Spojenými státy je v podstatě měnovou válkou zacílenou na udržení dolarové hegemonie v mezinárodním měnovém systému.

Představa, že by se Čína mohla rozhodnout prudce devalvovat svou měnu jako odvetu za americká protekcionistická opatření, je jasná dezinterpretace strategie Pekingu.

Na měnovém trhu v tuto chvíli zmírňující opatření Číny tlačí relativní sazby níž a zvyšují tlak na kurz CNY vůči USD.

Čína nedevalvuje – Peking si uvědomuje, že devalvace by měla mnohem negativnější dopad na Čínu samotnou než na USA. V posledních letech vedla monetární stabilita k makroekonomické stabilitě.

Pokud se toto spojení přeruší, mohlo by dojít k destabilizaci finančních trhů a k měnovému chaosu, jako se to stalo v roce 2015.

Dalekosáhlé následky

To by také znamenalo konec liberalizace jüanu, díky které se v roce 2016 dostal do zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu a která vedla k prvním transakcím na trhu ropných futures počátkem tohoto roku denominovaných v jüanu.

Tento poslední malý krok může mít z krátkodobého hlediska jen malý dopad, avšak mohl by kompletně změnit dlouhodobou strukturu na ropném trhu, pokud Čína dokáže snížit kapitálové kontroly a její obchodní partneři budou souhlasit s platbami za ropu v jüanu (což už začíná platit pro Rusko a Írán).

Ačkoli proces internacionalizace stále ještě probíhá a bude trvat ještě přinejmenším deset let, jüan pomalu získává status mezinárodní rezervní měny.

Pokud jde o budoucnost tohoto procesu, navrhujeme zaměřit se na Afriku, kde by se používání CNY mohlo v následujících letech skutečně rozšířit.

Některé země východní a jižní Afriky už nyní preferují díky rostoucímu obchodnímu vlivu Číny transakce v jüanu. To vysvětluje nedávný nárůst swapových dohod mezi Lidovou bankou Číny a Centrální bankou Nigérie.

Jak jsme se zde pokusili naznačit, skutečná diskuse v pozadí probíhající obchodní války se ve skutečnosti týká dedolarizace mezinárodního měnového systému a diverzifikace rezervních měn.