Nový trend: teoretičtí fyzici mění Silicon Valley

Technologické firmy se čím dál víc zaměřují na oblast učení strojů a analýzy velkých dat. Už jim k tomu ale nestačí jen IT odborníci, stále častěji vábí do svých řad teoretické fyziky.

Být fyzikem bývalo těžké, ale do jisté míry příjemné, alespoň podle Oscara Boykina. Pracoval na Georgia Institute of Technology, v roce 2002 obhájil doktorát a čekala jej obvyklá akademická dráha vyučujícího na univerzitě.

Před čtyřmi lety ale ve švýcarském CERNu v obří centrifuze vědci potvrdili existenci Higgsova bosonu, subatomární částice, kterou teoreticky předpověděl britský fyzik Peter Higgs již v roce 1964.

Boykin zdůrazňuje, že tento objev sice všichni v oboru čekali, ale vyprchal jím z teoretického výzkumu moment určitého tajemství a možného překvapení. A přiznává, že i jeho samotného přestal obor teoretické fyziky fascinovat.

„Fyziky vždy vzrušovalo, když se věci neděly podle teorií. Nyní ale takových věcí moc není,“ vysvětlil Boykin pro server Wired.com, proč začal přemýšlet o změně.

Když k tomu připočetl ekonomickou rovinu svého zaměstnání, bylo téměř rozhodnuto. Platy v soukromém sektoru jsou totiž na úplně jiných úrovních než mzdy univerzitních učitelů.

Posun v Silicon Valley

Proto se „přeškolil“ na softwarového inženýra v „Mekce technologií“ – kalifornském Silicon Valley. Jeho posun zároveň ukazuje i na to, jakým směrem se vydávají technologické firmy.

Ty už nepotřebují jen zkušené IT odborníky, ale lidi, kteří umějí perfektně používat matematiku a fyziku k tomu, aby dokázali strojům „vysvětlit“ abstraktní lidské myšlení.

Boykin pracuje pro firmu Stripe, což je start-up ohodnocený na devět miliard dolarů. Stripe pomáhá podnikatelům a firmám integrovat on-line platby do nabídky služeb.

VIDEO: Co dělá Stripe?

Zdroj: Youtube.com

Staví softwarová řešení, která sbírají firemní data za poskytované služby a z nich predikují budoucí chování zákazníků s ohledem na frekvenci on-line plateb.

Teoretický fyzik nutný pro tým

Boykin pracuje ve firmě Stripe s dalšími třemi fyziky a jako vědec-teoretik je důležitou součástí týmu. Umí totiž aplikovat matematické modely ve spojení s abstraktním myšlením.

„Tento obor nabízí nekonečné možnosti. Navíc umožňuje i skvělé výdělky,“ poznamenává server Wired.com.

Teoretická fyzika a softwarové inženýrství jsou nyní trendy obory, které jsou v Silicon Valley velmi žádané. Lidé, kteří vystudovali fyziku a aplikovanou matematiku, našli uplatnění třeba i ve velkém koncernu General Electric (GE), resp. jeho akvizici – start-upu Wise.io.

Tato firma se zaměřuje na vývoj takzvaného učení strojů, a potřebuje tedy i teoretické znalosti, které poté transformuje do světa technologií. Šéf GE Jeff Immelt proto „nakupuje“ fyziky z univerzit. S koupí Wise.io získal i jejího spoluzakladatele a zároveň profesora astrofyziky Joshuu Blooma z univerzity Berkeley.

VIDEO: Do vývoje učení strojů a digitalizace procesů
investuje také koncern General Electric

Zdroj: Youtube.com

Astrofyzika ve firmách

Jeden ze softwarů pro učení strojů nese název H2O a slouží k analýze velkých dat (Big Data), přičemž umožňuje uživatelům, aby k této analýze použili tisíce potenciálních matematických modelů.

Tento software, podobně jako třeba známější operační systém Linux, je otevřený pro všechny (open-source). H2O v současnosti používá více než sedmdesát tisíc vědců na celém světě. I za původní verzí tohoto softwaru stojí fyzik – Švýcar Arno Candel.

Další astrofyzik Vijay Narayanan je šéfem datového výzkumu u Microsoftu. Je tedy logické, že i v jeho divizi mají fyzikové zastoupení.

Od počátků vývoje počítačů

Lidé s teoretickým matematicko-fyzikálním vzděláním se „motají“ okolo počítačů od samých počátků.

Například již koncem 2. světové války americký fyzik John Mauchly pomáhal vyvíjet jeden z prvních počítačů ENIAC. Další z velkých jmen počítačové historie Dennis Ritchie, autor programovacího jazyka C, také vystudoval fyziku a aplikovanou matematiku.

Současný nástup rozvoje umělé inteligence a učení strojů, které potřebuje analýzu velkých objemů dat, dostává do popředí stále více expertů s průpravou v oborech fyziky. Důraz se klade na vývoj umělých neuronových sítí, tedy softwarových řešení, jež kopírují fungování biologických struktur.

Přestože se tomuto fenoménu věnuje pozornost až nyní, jde o relativně letitou záležitost. S výzkumem sítí, které kopírují neuronové sítě, už před třiceti lety začal Chris Bishop, jenž nyní stojí v čele výzkumné divize Microsoftu Research Lab v Cambridgi.

„Jedna z věcí, která je pro fyziky nová, je naučit se, jak optimalizovat sítě. Ale je to relativně jednoduché, abyste to pochopili,“ poznamenal k nové práci Boykin.

Neuronové sítě

Před deseti lety začali fyzici ze svého oboru utíkat do světa financí, kdy banky potřebovaly lidi s výbornou znalostí matematiky a možností predikce finančních trhů.

Nyní míří do sféry učení strojů na základě analýzy dat. „Je logické, že se fyzici zabývají učením strojů, mají k tomu přirozenější přístup než počítačoví odborníci,“ míní Chris Bishop.

Pro vývoj technologií jsou potřebnější právě oni, protože uvažují více abstraktně. Bishop tvrdí, že nyní je třeba více lidí na programování učení stojů, jež je založeno na pravděpodobnostních modelech a nejistotě.

Dříve programátorům stačilo znát programovací jazyk. To už nyní neplatí. Už i giganti jako Google a Facebook se snaží změnit uvažování svých lidí právě v tomto duchu, napsal Wired.com.

A ostatní technologický svět bude tento trend následovat.