Mohlo by vás také zajímat
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
Německá recese už má oběti. Stále více firem krachuje, roste objem fúzí a akvizic
František Novák 25. října 2024Německá ekonomika se stále nemůže postavit na nohy a vybřednout z ekonomické recese. Pro německé firmy to znamená pohromu, množí…
Evropský průmysl radostí neoplývá. Proč je to špatná zpráva pro Česko?
Jan Bureš 24. září 2024Zářijové údaje o podnikatelské aktivitě v eurozóně, která se prudce snížila, přinesla investorům zklamání. Slabé údaje z eurozóny podporují očekávání,…
- ČLÁNEK
Německé vzdušné zámky. Projekty se zeleným vodíkem nefungují
I když má německá vláda ambiciózní plány na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, expanze produkce „čistého“ vodíku se stále nekoná. Kromě složité byrokracie rozvoji chybí i poptávka po vodíku, který je zatím oproti zemnímu plynu výrazně dražší.
Německo se rozhodlo skoncovat s jadernými i uhelnými elektrárnami a vsadilo na rozvoj vodíkové ekonomiky. Zelený vodík se má ve velkém vyrábět elektrolýzou z vody, energii mají dodávat obnovitelné zdroje energie.
Německá vláda si stanovila ambiciózní cíl vybudovat do roku 2030 elektrolyzéry s s výkonem 10 gigawattů. Na papíře to vypadá dobře, velké korporace, jako BP nebo RWE, skutečně plánují řadu velkých závodů.
Zelený vodík zkouší i Česko |
Skupina Solar Global v areálu své centrály v Napajedlech v průběhu května dokončila instalaci prvního elektrolyzéru na zelený vodík v Česku. Skupina nyní dokončuje i střešní fotovoltaickou elektrárnu. Poté bude elektrolyzér vyrábět první skutečně zelený vodík v Česku. V ostrém provozu elektrolyzér vyrobí více než 8 000 kilogramů zeleného vodíku. „Zařízení následně doplníme ještě o veřejnou plnící vodíkovou stanici, která obslouží majitele automobilů s vodíkovým pohonem nebo provozovatele vodíkových autobusů. Zelený vodík využijeme i v rámci naší flotily vodíkových vozů, která logicky nemůže v tomto projektu chybět,“ uvedl výkonný ředitel skupiny Solar Global Zdeněk Tříska. |
Pilotní projekt stojí kvůli byrokracii
Dokazuje to pilotní projekt zeleného vodíku v blízkosti ostrova Helgoland v Severním moři, kde jsou ideální podmínky získávat obnovitelnou energii z větrných turbín.
Projekt má na starosti dvaapadesátiletý inženýr Thilo Thunhorst ze společnosti Gascade. Ta plánuje vybudovat u malého ostrova, kde žije 1300 obyvatel, elektrolyzéry na moři a potrubí se zeleným vodíkem Aquaventus.
Energii mají dodávat ve velkém větrné parky a klimaticky neutrální plyn bude dopravován na německou pevninu.
Na projektu participuje i ropný gigant Shell a energetická skupina RWE. Celkem má být pro výrobu vodíku využíváno 10 gigawattů výkonu větrných turbín a do roku 2035 by projekt měl vyrobit milion tun zeleného vodíku.
GRAF: Zelený a modrý vodík má v roce 2050 globálně dominovat
Prognóza pro rok 2050, v procentech
Pozn: Por výrobu vodíku ze zemního plynu a uhlí se má používat technologie pro zachycování uhlíku. Prognózu podle scénáře Accelerated Energy Decarbonation Scenario (AEDS) vydala mezinárodní plynárenská lobby Gas Exporting Countries Forum Zdroj: Gas Exporting Countries Forum
Pilotní fáze, která počítá s využitím jediné turbíny a potrubím vedoucím na Helgoland stále není v provozu. Problém je v byrokratických překážkách, zejména se jedná o ochranu unikátní flory a fauny. Výstavba potrubí nesmí narušit ani rybolov a kotevní zóny pro tankery a trajekty. Sehnat všechna razítka po pokládku potrubí na mořském dně představují nadlidský výkon. A další tři roky by pak měla trvat testovací fáze.
Co bylo dřív: Zelený vodík, nebo poptávka po něm?
Tak v praxi vypadá přechod na vodíkovou ekonomiku. Spor se navíc vede o to, zda bylo dříve „vejce, nebo slepice“. Aby firmy masivně investovaly do nových projektů, chtějí mít záruku, že po nových službách využívajících zelený vodík, bude poptávka.
Se současnými cenami udržitelného vodíku je ale poptávka po tomto plynu minimální. I proto zatím nechtějí soukromé subjekty, většinou energetické firmy, do velkých elektrolyzérů „sypat“ miliardy eur, napsal německý týdeník Der Spiegel.
Navíc chybí potřebná infrastruktura. V Německu je nyní v provozu 417 kilometrů vodíkového potrubí. Celkově ale měří plynárenská infrastruktura v největší ekonomice Evropy 40 tisíc kilometrů.
Zelený ministr Habeck si stěžuje
Německý ministr hospodářství Robert Habeck si stěžuje hlavně na to, že se musí na nových projektech domluvit s 16 různými provozovateli dálkových plynárenských sítí a stovkami komunálních subjektů.
„Když chce nizozemský ministr energetiky postavit plynovod, zavolá jen Gasunie,“ popsal jednoduché poměry v sousedním Nizozemsku.
V Německu se loni vyrobilo 44 terawatthodin (TWh) vodíku (jednotky vyjadřují energii, které spálením plynu zákazník získá, 1 m3 = 10,55 kWh – pozn. red.), ale jen necelé procento připadlo na produkci zeleného vodíku.
Drtivá většina se stále vyrábí parním reformingem ze zemního plynu. Celkem ale Německo spotřebuje na vytápění, pro elektrárny i průmysl 866 TWh zemního plynu. Největší německý elektrolyzér je schopen vyrobit za rok takové množství vodíku, který se v zemi spálí za půl hodiny.
Raději investovat v USA
Firmy otálejí i kvůli tomu, že mají v Americe větší šance získat na podobné projekty miliardové dotace. „Některá průmyslová odvětví v této zemi si kladou otázku, zda by se měl vodík v Evropě vůbec vyrábět, nebo zda by bylo lepší jej vyrábět v USA,“ upozornil Gabriël Clemens, který je zodpovědný za vodík a ekologické plyny ve společnosti E.ON.
Také šéf společnosti MAN Energy Solution Uwe Lauber tvrdí, že Německo až příliš do detailu řeší „malicherné otázky“. I proto některé firmy začínají uvažovat, že investice a implementaci nových technologií budou provádět v jiných regionech světa.
Lauber je přitom členem poradního orgánu německé vlády pro zavádění vodíkových řešení. Je podle něj nutné začít v Evropě stavět velké elektrolyzéry pro produkci zeleného vodíku okamžitě, nikoliv až za několik let, aby se tento trh v EU „okamžitě rozjel“ a došlo ke zlevnění produkce klimaticky neutrálního plynu.
Plyn je příliš drahý
Zelený vodík je stále dvakrát dražší než šedý vodík, vysvětlil Gilles Le Van, jenž je šéfem divize francouzské Air Liquide pro průmyslové zákazníky ve střední Evropě. Vysoké ceny plynu a drahé povolenky ale výrobu šedého vodíku v poslední době prodražují.
Nicméně produkce zeleného vodíku je vázána i na ceny elektřiny, jež jsou nyní v Německu rekordně vysoké. I proto průmysl neuvažuje o tom, že by ve velkém zelený vodík využíval, dodal francouzský manažer. I když alespoň teoreticky má poptávka po zeleném vodíku růst, počítá s tím ve svých materiálech Evropská komise, v praxi stále firmy vyčkávají.
Brusel ale trvá na tom, že pomocí dotací dosáhne stavu, že vodík bude už v roce 2026 tvořit třetinu spáleného plynu v teplárnách a elektrárnách. Loni ale vodík tvořil jen dvě procenta spotřeby energie v EU a navíc plných 96 procent vodíku bylo vyrobeno ze zemního plynu.