Mohlo by vás také zajímat
Je tu nejdražší svátek sv. Martina v historii. Restauracím přihraje miliardy
Lukáš Kovanda 10. listopadu 2025Svátek sv. Martina letos restauracím „přihraje“ 2 až 3 miliardy korun navíc. Je totiž nejdražší v historii. Svatomartinské menu vyjde…
Konec uhlí v Česku, nový stadion pro Baník i zlevnění energií aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2025
Jan Strouhal 9. listopadu 2025Sazby zůstaly beze změny; obliba kryptoměn u Čechů roste; Česko končí s těžbou černého uhlí; ČEZ chystá další zlevnění energií;…
Povolební analýza: Novou vládu čeká šest klíčových rizik a výzev
Libor Akrman 3. listopadu 2025Výsledek říjnových voleb ovlivní politické i ekonomické vztahy se zahraničními partnery. Podle analytiků společnosti Coface lze očekávat, že se výrazné…
- KOMENTÁŘ
Nečekaní vítězové nad inflací budou důchodci. Díky valorizaci
Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci, což nemají ani pracovníci ČNB s inflační doložkou. Růst důchodů navíc letos historicky rekordně překoná růst mezd.
Vlivem mimořádné valorizace v září 2022 a takzvaného výchovného v lednu 2023 bude průměrný samostatně vyplácený důchod v lednu 2023 podle posledních odhadů činit přibližně 19.500 korun. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Podle návrhu nařízení o valorizaci penzí, který na svém webu zveřejnila vláda, by se průměrný starobní důchod měl od ledna 2023 navýšit o 825 korun. Průměrný důchod by měl činit přibližně 19 500 korun, jak vyplývá z podkladových materiálů, které k nařízení připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Na konci roku 2021 činil průměrný starobní důchod 15 453 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Během letoška tak jeho výše celkově naroste o 3 222 korun. To je v absolutním vyjádření suverénně nejvíce v historii České republiky.
Tolik nepřidal ani Babiš
V celé historii země se dosud jen dvakrát roční navýšení průměrného důchodu přehouplo přes tisícikorunu, a to v letech 2019 a 2020. V roce 2019 činilo navýšení 1052 korun a o rok později 1015 korun.
Letošní navýšení tedy překoná dosud rekordní navýšení více než trojnásobně. K navýšení penzí letos ze zákona dochází hned třikrát, a to v řádné a ve dvou mimořádných valorizacích. Mimořádné valorizace jsou důsledkem enormní inflace.
Procentuálně letos průměrná penze vzroste o bezmála 21 procent. V historii Česka vzrostla výše průměrné penze v procentuálním vyjádření výrazněji pouze v letech 1993, kdy to bylo o 23,7 procenta, a v roce 1996 – o 21,4 procenta.
GRAF: Vývoj změny průměrného starobního důchodu očištěného o inflaci
Za dobu ČR od roku 1993 do roku 2022, v procentech

Zdroj: ČSÚ, ČSSZ
Důchodcovská inflace
Obrázek o navýšení penzí samozřejmě není úplný, pokud nezohledníme inflaci. Ta by letos měla podle České národní banky (ČNB) dosáhnout průměrně celoroční úrovně 16,5 procenta.
Upravíme-li uvedené (nominální) procentuální navýšení důchodů v jednotlivých letech právě o inflaci, získáváme inflačně očištěnou – tedy reálnou – změnu průměrné penze (viz graf níže). Ta by letos měla činit 4,4 procenta.
Pochopitelně, spotřební koš průměrného důchodce má poněkud jiné složení než spotřební koš průměrně populace.
Český statistický úřad proto vykazuje také údaje k inflaci, které čelí důchodci. Ta je v posledních měsících o několik desetin procentního bodu vyšší než inflace obecná (například v srpnu činila obecná inflace meziročně 17,2 procenta, avšak inflace, které čelí důchodci, hned 18,0 procenta). Zde však pracujeme s obecnou inflací, aby byla data historicky porovnatelná.
Na inflaci důchodci neprodělají
Letošní reálný růst průměrné starobní penze o 4,4 procenta přesně dvojnásobně předčí průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 2000 až 2021 (2,2 procenta).
A předčí také průměrnou hodnotu tohoto údaje za období let 1993 až 2021 (2,8 procenta). Důchodci si tedy letos navzdory inflaci polepší výrazně nadprůměrně. A to tedy i v porovnání s roky, kdy byla inflace výrazně nižší. Svým způsobem lze říci, že důchodci na inflaci vydělali – nebo alespoň rozhodně neprodělali.
Průměrný důchodce si tedy letos polepší více než prakticky všichni zaměstnanci v Česku. Dokonce ani zaměstnanci ČNB, kteří si „prozíravě“ vyjednali inflační doložku, si – co se navýšení reálného výdělku týče – nepolepší tolik jako důchodci.
Už v roce 2020 si zaměstnanci ČNB v kolektivní smlouvě vyjednali, že se jim platy letos automaticky zvednou o inflaci a ještě o 2,5 procentního bodu k tomu. Pokud tedy vyjde jejich zmíněný odhad, dočkají se nakonec automatického zvýšení platů o takřka 20 procent.
Prognóza ČNB pro letošek počítá s uvedenou celoroční inflací 16,5 procenta. Připočteme-li 2,5 procentního bodu, získáváme 19 procent. Právě o 19 procent tedy na základě letošní inflace automaticky narostou zaměstnancům centrální banky platy. Všem s výjimkou členů bankovní rady.
Zatímco nárůst výdělků drtivé většiny z milionů zaměstnanců v Česku letos hluboce zaostane za inflací, zaměstnanci ČNB ji porazí o 2,5 procenta, a důchodci dokonce o 4,4 procenta.
Růst důchodu i nad růstem mezd
Z návrhu valorizací pak navíc vyplývá ještě jedna věc. Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů (viz graf níže).
GRAF: Vývoj rozdílu růstu důchodu a průměrné mzdy
Od roku 1994 do roku 2022 (odhad), jde o rozdíl v procentuální meziroční změně reálného průměrného starobního důchodu a reálné průměrné hrubé mzdy, v procentních bodech.

Zdroj: ČSÚ, ČNB ČSSZ
Zatímco důchodci si tedy letos v průměru polepší o 4,4 procenta nad inflaci, pracovníci za ní hluboce zaostanou. Nominálně mzdy letos porostou nejspíše o 6,9 procenta, jak vyplývá z výsledků nejnovějšího pravidelného šetření ČNB mezi tuzemskými i zahraničními analytiky.
Inflace by přitom podle ČNB měla dosáhnout již uvedené celoroční úrovně 16,5 procenta. Reálně se tak pracovní výdělky letos propadnou o 9,6 procenta.
Rozdíl mezi procentuální změnou reálného průměrného starobního důchodu (4,4 procenta) a procentuální změnou reálné průměrné hrubé mzdy (9,6 procenta) pak tedy pro letošek představuje právě 14 procentních bodů (4,4 % – (-9,6 %) = 14 p.b.; viz graf). To je suverénně nejvyšší takový údaj v historii ČR, více než trojnásobný v porovnání s dosavadní nejvyšším hodnotou tohoto údaje, dosaženou roku 2020.
Výjimečný rok
Uvedená data potvrzují, že letošní rok se zcela vymyká. Rapidní inflace totiž ze zákona vede k dvojí mimořádné valorizaci důchodů, zatímco růst mezd inflaci zdaleka pokrýt nestačí.
Letošní výsledky však nevypovídají o dlouhodobé úrovni reálných příjmů. Tu samozřejmě ekonomicky aktivní lidé mají zpravidla vyšší než penzisté, často i výrazně.