Mohlo by vás také zajímat
Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center
Libor Akrman 4. prosince 2024Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další…
Trumpovo varování Putinovi: 100procentní clo na dovoz pro země, které se odkloní od dolaru
Lukáš Kovanda, Libor Akrman 2. prosince 2024Americký prezident Donald Trump hodlá zavést clo ve výši 100 procent na dovoz z těch zemí, které by zamýšlely snižovat…
Bublina kolem AI? Může to zajít ještě mnohem dál
Dmytro Spilka 27. listopadu 2024Americké akciové trhy žene vzhůru z velké části nadšení z potenciálu umělé inteligence. Po uvedení ChatGPT od OpenAI, kterou pomohl…
Jako v Česku: Čím je americké „referendum“ o Trumpovi podobné dění u nás?
Pro pozorovatele zvenčí jsou americké volby do Kongresu v polovině funkčního období prezidenta (midterm elections) v mnohém nezvyklé. Je však překvapivé, do jaké míry se některá témata a způsob komunikace podobají tomu, co známe i z České republiky.
Lidé v Columbii, hlavním městě Jižní Karolíny, dosud nikdy v historii neměli větší zájem o volby než nyní. K volbám se jich chystá neobvykle velké množství.
„K nadcházejícím volbám se tu registrovalo 90 tisíc nových voličů, před čtyřmi lety jich bylo 47 tisíc,“ ilustruje novinář místního týdeníku Free Times Chris Trainor na konkrétních číslech.
Volby jsou referendem o Trumpovi
Jak volby guvernérů i nových členů Kongresu a třetiny senátorů dopadnou, si ani tady, ve státě označovaném za konzervativní, a tedy spíše republikánský, neodvažuje odhadovat. Tradičně jde ale o volby odrážející aktuální popularitu prezidenta.
Volby provází značný rozruch, prezidentu Trumpovi jde o hodně. Demokratům, kteří sami počítají s tím, že v Kongresu získají většinu, také.
Pro pozorovatele z Česka (autor tohoto textu zdůrazňuje, že se necítí býti expertem na americkou politiku) je zajímavé sledovat, jakou roli i zde ve volbách hraje téma uprchlíků (v zemi, která jen vloni oficiálně přijala přes milion imigrantů), jak politici straší tajemným vlivem George Sorose i jak Trump a jeho blízké okolí vytrvale útočí na média.
Je to až nečekaně blízké tomu, co známe z České republiky.
Řízeni Twitterem
Inspiraci twitterovým účtem amerického prezidenta Donalda Trumpa těžko zapře mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček.
Známé jsou Trumpovy výroky o tom, že média jsou skutečnými nepřáteli amerického lidu, i jeho nálepkování k němu kritických médií jako „fake news médií“.
Poté, co i televize CNN byla adresátem jedné z poštou rozesílaných výbušnin, Trump prohlásil, že odpovědnost nesou také právě média, která by měla přestat „s šířením nekonečné nevraživosti a neustálé negativity a často smyšlenými výpady a příběhy“.
Věty z twitterového profilu mluvčího českého prezidenta typu „z novinářské stoky duní urážky, nenávist, zloba a faleš“, „patologická sedlina společnosti, která pohrdá vlastní zemí“ nebo „jsou to média, kdo se snaží rozdělovat společnost“ jako by Jiří Ovčáček rovnou od Trumpa prohnal přes Google překladač.
Za vše může Soros
Dalším prvkem důvěrně známým ze středoevropského regionu je osoba amerického miliardáře a filantropa židovského původu George Sorose. Osmaosmdesátiletý muž bývá označován za šedou eminenci v Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku i v Česku. V USA má reálný základ alespoň fakt, že Soros patří mezi nejvýznamnější podporovatele a dárce tamních demokratů.
Naopak republikánští kandidáti v USA nyní používají veřejně a na svých sociálních sítích (i od některých českých politiků známé) výroky o „aktivistech podporovaných Sorosem“, konspirují o tom, jak Soros tahá za nitky ze zákulisí, a naznačují, že si Soros kandidáty kupuje.
Předvolební tažení proti „sorosovcům“ ovšem značně narušil nedávný masakr v pittsburské synagoze, kde střelec zavraždil jedenáct lidí.
Kupříkladu republikánský kongresman za Kalifornii Kevin McCarthy krátce po útoku smazal svůj původní tweet, že „nesmíme dovolit Sorosovi, Steyerovi a Bloombergovi (ve všech případech jde o donory Demokratické strany známé i svým židovským původem, pozn. red.), aby koupili tyto volby“.
Uprchlická hrozba, kam se podíváš
„Spílají mi na Twitteru, ale jediné, co dělám, je, že mluvím pravdu,“ říká americký prezident Trump. Aktuálně budí největší vášně způsob, jakým ve finále volební kampaně rozehrál uprchlickou kartu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Trumpova nacionalistická politika má své trhliny. Deficit obchodní bilance nespasí
Jak se Donald Trump (zase) mýlí aneb kdo může za výprodej akcií?
Podřežete si větev sami pod sebou, vzkazuje Evropa Trumpovi kvůli clům na auta
Konkrétně tu s „karavanou migrantů“, kteří se dali do pohybu v zemích Střední Ameriky (zejména z Guatemaly a Hondurasu) a netají se tím, že chtějí do „země zaslíbené“, do USA.
Může to připomínat uprchlickou krizi v Evropě v roce 2015, i když měřítko je nesrovnatelně menší. Na cestě je zhruba jen šest tisíc lidí. Téma „karavana“ ovšem nyní, na vrcholu předvolební kampaně, ovládá americká média i politiku.
Hrozba jménem invaze z jihu
Trump nejprve rozhodl o vyslání více než pěti tisíc vojáků, vojenské techniky i desítek kilometrů žiletkového drátu na hranice s Mexikem. Chvíli poté počet vojáků navýšil na 15 000 a prohlásil, že ostnatého drátu plného žiletek má dost na šířku 150 mil.
Trumpovi kritici zdůrazňují, že jde jen o průhledná volební gesta, že karavana je teprve kdesi na jihu Mexika, lidé jdou pěšky, z daleka a jsou stále tisíc mil od amerických hranic. Půjdou ještě dlouho a s nejistou budoucností.
Americká média karavanu bedlivě sledují, doprovázejí a reportážně pokrývají. Píší o tom, že na cestě jsou celé rodiny, ženy i děti. Trump ovšem dokola opakuje, že se na Spojené státy řítí kriminálníci, invazní armáda, straší i tím, že jsou v karavaně i lidé z Blízkého východu.
Demokraté dostávají i z Česka dobře známou nálepku vítačů, těch, kteří do země chtějí uprchlíky vpustit. Trump a jeho tým však nepochybně dobře vědí, na koho se svou rétorikou obracejí a čeho chtějí a potřebují dosáhnout; mobilizují určitý typ voličů.
Další jev, který dobře známe i z českých (nejen) prezidentských voleb.
Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.