Mohlo by vás také zajímat
Jako za „best in covid“? Plán na rozpočtové změny tomu odpovídá, ale situace nikoli
Kryštof Míšek 14. května 2026Kabinet Andreje Babiše chce prosadit pozměňovací návrhy pravidel pro tvorbu státního rozpočtu, které kromě jiného umožní vládě navyšovat výdaje na…
Tahanice o Ankaru nekončí. Čeká se na Babiše
Libor Akrman 10. dubna 2026Spor nejvyšších ústavních činitelů ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO v turecké Ankaře trvá. Prezident Petr Pavel předpokládá, že se…
Tikající bomba pro české vývojářské firmy? Software bude muset mít „povinnou STK“
Karel Navrátil 31. března 2026Ještě před třemi lety byla představa o programátorovi jasná: člověk s kávou, který řádek po řádku píše logiku vaší aplikace.…
- Komentář
Čeká Němce fiskální obranná expanze „Made by Trump“?
Způsobí prezident USA boom evropského zbrojního průmyslu? Nedávný summit NATO naznačoval, že by tomu tak mohlo být, přestože Trumpovým přáním by bylo, aby zbraně do Evropy dodávaly americké zbrojovky.
Většina výbavy německé armády pochází od domácích firem, jednou z mála výjimek je americký raketový systém M270 MLRS. Zdroj: wikipedia.org
Americký prezident Donald Trump zavítal tento týden do centrály Severoatlantické aliance v Bruselu, aby zde vypeskoval evropské členy vojenské formace. Proč? Za to, že na rozdíl od USA vynakládají na obranu jen minimum prostředků a jsou uvnitř obranné formace de facto jen „černými pasažéry“.
Těžko říct, jestli Trumpova snaha způsobí to, že se u některých bohatých evropských členů aliance hne svědomí a začnou konečně vydávat více peněz na zbrojení, ale pokud by se tak náhodou stalo, mohlo by jít o jednu z největších fiskálních expanzí v eurozóně za poslední období.
Amerika má spadeno na Německo
Hlavě Bílého domu je trnem v oku – pokud jde o nízké výdaje na obranu – především Německo, jehož vojenské výdaje činí jen něco málo přes jedno procento HDP. Přitom náš velký severní soused má rozpočet v excelentní kondici.
GRAF: Výdaje členských států NATO na obranu
Jde o odhadovaný podíl na HDP za rok 2017, absolutní částka je v mil. USD.
Zdroj: Statista, NATO
Německý federální rozpočet totiž tento rok skončí ve vysokém přebytku (možná to bude právě přes jedno procento HDP), a tak by pro Berlín neměl být výraznější problém okamžitě navýšit vojenské výdaje na(d) dvě procenta HDP.
Tedy přesně, jak to požaduje Donald Trump, a nikoliv až v roce 2025, jak slibuje bruselská centrála NATO.
Nejen Němci
Dodejme, že v prakticky stejné situaci jako Německo – tedy že vojenské výdaje jsou hluboko pod dvouprocentním cílem aliance (jak je vidět v grafu, pozn.) při aktuálním rozpočtovém přebytku – je hned několik dalších zemí, například Holandsko, Dánsko a vlastně i Česká republika.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Globální obchodní domino má za sebou další kolo. Zapálil Trump rozbušku?
Podřežete si větev sami pod sebou, vzkazuje Evropa Trumpovi kvůli clům na auta
Všechny tyto země spolu s Německem v čele mají fiskální kapacitu prakticky okamžitě zvýšit výdaje na obranu, a tím pádem dále stimulovat poptávku (doma i v EU).
Více peněz na obranu? Otázka priorit
Jestli na vojenskou výdajovou (čti poptávkovou) expanzi v EU nakonec dojde, není vůbec jisté. Vše je samozřejmě otázkou priorit.
Pokud bude Evropská unie chtít i nadále zůstat jen „soft power“, která v momentě, kdy někdo za její východní hranicí provede vojenskou intervenci, hodlá bojovat spíše morálkou, a nikoliv harašit zbraněmi, tak se na dvě procenta HDP vojenských výdajů zmíněné země EU nedostanou ani v roce 2025.
Nicméně pokud by se náhodou soustruhy (západo)evropských zbrojovek rozjely v brzké době naplno, mohlo by to mít opravdu zajímavé makroekonomické, respektive tržní implikace.
Dodatečná poptávková stimulace hnaná německou (vojenskou) expanzí by totiž mohla zahnat deflační strachy v eurozóně do pozadí a předražené německé vládní dluhopisy by třeba konečně mohly „zlevnit“.