Mohlo by vás také zajímat
Ropné šoky už nejsou, co bývaly. Pokles cen ropy může být ještě výraznější
Dominik Rusinko 16. června 2026Spojené státy a Írán v noci na pondělí oznámily dosažení dohody, která by měla vést k ukončení války, jež začala…
11. 6. 2025 – NERS 2026: výroční konference o jaderné energetice
Redakce 28. dubna 2026Již 18. výroční mezinárodní konference o jaderné energii NE•RS 2026 proběhne s podtitulem „NA CESTĚ K ÚSPĚCHU ČESKÉHO JADERNÉHO PROGRAMU“.…
Křehký klid v Hormuzském průlivu znamená pokračující napětí
Libor Akrman 27. dubna 2026Očekávání kolem „Islamabad talks 2.0“ postupně rostla, přetrvávající neshody mezi stranami však zabránily jakémukoli smysluplnému pokroku. Tato patová situace pokračovala…
- Komentář
Odstoupení od dohody s Íránem: Trump vrazil další klín do vztahů s Evropou
INFOGRAFIKA UVNITŘ: Po uvalení obchodních cel na zboží mířící do USA, které bezprostředně dopadly na Čínu a u Evropy jsou zatím ponechány "vypnuté", se rozhodla hlava Bílého domu, že "přiloží pod kotel." Odstoupení od jaderné dohody s Íránem totiž Evropa nepodpoří a spíše bude usilovat o její zachování. Co dalšího krok Donalda Trumpa znamená?
O čtyři dny dříve, než bylo původně plánováno (USA měly svůj postoj k dohodě oznámit do 12. května, pozn. red.), došlo k rozuzlení zásadní mezinárodně-bezpečnostní otázky posledních měsíců.
Americký prezident Trump oznámil, že USA s okamžitou platností odstupují od „nejhorší dohody všech dob“ – íránské jaderné smlouvy z roku 2015. Podle Trumpa by její další existence pouze podpořila ambice íránského režimu získat jadernou zbraň, což by uvrhlo celý blízkovýchodní region na pokraj války.
| Íránská jaderná dohoda |
| V roce 2015 se světové mocnosti dohodly s Íránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání především ekonomických sankcí proti němu. |
Současně s odstoupením od dohody navíc USA znovu přistupují k uvalení nejvyššího stupně ekonomických sankcí na Írán. Ty by podle dodatečného vyjádření amerického ministerstva financí měly nabíhat postupně, a to v rámci přechodných období trvajících 90 a 180 dní.
Vztahovat se budou, podobně jako v letech 2012-2015, na transakce s íránskými finančními institucemi, přičemž primárním cílem je domácí energetický sektor.
Dosáhnout podobného omezení na straně íránských exportů ropy (aktuálně zhruba 2,8 mil. barelů denně) jako posledně, tj. o více než polovinu až k 1 mil. barelů denně, bude ovšem tentokrát o poznání složitější.
Rozdělený svět
Na obnovení sankcí totiž nyní nepanuje politická shoda napříč Atlantikem. Rozhodnutí Trumpovy administrativy tak po obchodních třenicích vráží další klín do transatlantického vztahu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Trumpova jaderná doktrína posouvá svět jinam
Ceny ropy jsou nejvýše od roku 2014. Může za to víc Trump, nebo OPEC?
Šéfka evropské diplomacie Frederica Morgherini se již nechala slyšet, že EU má v plánu nadále dohodu dodržovat a sankce považuje za chybný krok.
Při jejich implementaci sice USA zřejmě mohou počítat s podporou Japonska a Jižní Koreje, nicméně bez aktivní účasti Evropy – kam směřuje asi čtvrtina íránské ropy – lze těžko očekávat, že by byl finální dopad podobně citelný jako při koordinovaném postupu v letech 2012-2015.
INFOGRAFIKA: Časová řada událostí vedoucí k dohodě s Íránem
Zdroj: ČTK
Ropný trh může být v klidu
K výslednému omezení fyzických dodávek ropy z Íránu – odhadem v řádu nižších stovek tisíc barelů denně – bude navíc docházet postupně a zřejmě až ke konci tohoto nebo na počátku roku příštího.
Poměrně nečekaně do hry navíc vstoupila rovněž Saúdská Arábie, která signalizovala ochotu kompenzovat případné výpadky íránské ropy.
To vše lehce uklidnilo ropný trh, který s Trumpovým krokem v zásadě počítal, a proto ceny ropy nezaznamenaly výraznější růst.
GRAF: Vývoj míry ceny ropy Brent
Od začátku letošního roku do současnosti (do 9. května 2018), v USD.
Zdroj: tradingeconomics.com
Zda tomu tak bude i nadále, bude do velké míry záviset na přístupu, který vůči Íránu – jenž chce smlouvu dále dodržovat – nakonec zvolí EU.
Bez její pomoci budou sankce poloviční, do střetu s americkým spojencem se však v Evropě nikomu příliš nechce…