Ukrajinci jsou v celé Evropě. Dvě třetiny lidí už se do zničené země asi nevrátí

Podobných příběhů jsou miliony. „Nikdy jsem nesnila o životě v zahraničí,“ tvrdí pětadvacetiletá Viktoria Voznaová. „Při útěku jsem plánovala, že se vrátím domů, až válka skončí,“ líčí pro Kyiv Independent mladá žena.

Původně chtěla celý svůj život v klidu prožít ve městě Brovary u Kyjeva. Založit tu rodinu a vychovávat děti. O tom, že by se přestěhovala na bohatší Západ, nikdy neuvažovala.

Brutální válka, ke které dal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin na konci loňského února, jí ale obrátila život vzhůru nohama. Byla nucena před postupujícími Rusy utéct až do čtyři tisíce kilometrů vzdáleného Lisabonu. Jak ale válka pokračuje a Kreml systematicky útočí raketami na ukrajinská města, naděje, že se po válce vrátí, blednou.

Kompletně zničená infrastruktura země

Viktoria přestává věřit tomu, že bude zase někdy možné v její vlasti normálně žít. Zničená je většina infrastruktury. Silnice i elektrárny. Nemocnice, školy, školky, univerzity, knihovny.

Stejně jako ona si i další Ukrajinci začínají po bezmála ročním trvání války (která stále nekončí) uvědomovat, že obnova země bude nákladná a především zdlouhavá.

K tomuto názoru se přiklání zřejmě většina ze 4,9 milionu Ukrajinců, kteří před ruskými raketami, bombami a tanky utekli. A požádali o dočasnou ochranu v některé z evropských zemí. Celkově podle OSN Ukrajinu opustilo osm milionů lidí.

VÍCE K TÉMATU:

Ruská válka zničila ukrajinskou ekonomiku. Zelenskyj prosí svět o investice

Ceny nemovitostí na Krymu padají. Rusové se obávají útoku Ukrajiny

Ruský rozpočet krvácí. Putin prodává jüany a zvyšuje závislost na Číně

I když ještě loni v srpnu většina uprchlíků tvrdila, že se chtějí vrátit domů, zkušenosti z předchozích konfliktů ukazují, že se po válce vrátí domů zhruba třetina utečenců. Dvě třetiny exulantů zůstanou už natrvalo v zahraničí.

Čím déle konflikt trvá, tím hlouběji zapustí uprchlíci kořeny v nové vlasti. Děti se rychle naučí nový jazyk, chodí do školy a najdou si nové kamarády. Finančně si většina ukrajinských lidí také polepší, protože západně od ukrajinských hranic si vydělají násobně více peněz. V zemích EU je podstatně vyšší životní úroveň než na Ukrajině.

MAPA: HDP na obyvatele podle parity kupní síly
Data podle MMF k říjnu 2022, v USD.

Legenda: tmavě červená – HDP na obyvatele pod 1000 USD, červená 1000 až 2500 USD, oranžová 2500 až 5000 USD, žlutá 10 000 až 20 000 USD, žlutozelená 20 000 až 30 000 USD, světle zelená 30 000 až 40 000 USD, tmavě zelená 40 000 až 50 000 USD, černozelená 50 000 až 60 000 USD, tmavě modrá nad 60 000 USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Srovnání s rozpadem Jugoslávie

V Evropě došlo od začátku války na Ukrajině k největší migrační vlně od skončení druhé světové války. Odborníci na migraci současný konflikt přirovnávají k rozpadu Jugoslávie v 90. letech minulého století.

Válka si tehdy na Balkáně vyžádala 140 tisíc obětí. Ze svých domovů zejména v  Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v Kosovu uprchly čtyři miliony obyvatel. Do Bosny se po skončení etnických čistek a uzavření míru vrátila jen pětina uprchlíků do 16 měsíců od uzavření Daytonské mírové dohody.

Zkušenosti i z dalších moderních konfliktů ukazují, že se v průměru vrátí třetina původního počtu uprchlíků. Trauma z válečných zločinů a ztráta pocitu bezpečí pak řadě lidí – zejména ženám a dětem – brání v návratu do původní vlasti.

Ukrajinská psycholožka Iryna Eihelsonová, která zkoumá válečné konflikty a jejich dopad na psychiku, vysvětlila, že duševní šrámy komplikují části obyvatel plánování budoucnosti v jejich vlasti. A stále není ani jasné, kolik civilních obětí si probíhající válka skutečně vyžádala.

Navíc čím déle uprchlíci žijí v nové zemi, tím je pravděpodobnější, že si najdou nový vztah, dodala Eihelsonová. Pokud mají práci, partnera a děti si ve škole vytvoří nové kamarády, je velmi těžké plánovat návrat. Často dochází k tomu, že jej uprchlíci neustále odsouvají.

Evropská unie potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu

Řecký viceprezident Evropské komise Margaritis Schinas, který má na starosti také migraci, už prohlásil, že se Evropská unie musí připravit na to, že v členských zemích zůstanou 2,5 až 3 miliony ukrajinských uprchlíků, což je více než polovina z nich. Bez ohledu na to, jak a kdy válka skončí.

Je to způsobeno i tím, že Ukrajinci získali dočasnou ochranu, která jim umožňuje snadněji najít práci i bydlení. Mají také přístup ke kvalitní zdravotní péči.

Tento výhled EU nicméně vnímá jako jednoznačné pozitivum, protože se z velké části jedná o vzdělané a kvalifikované lidi, kterých je na evropském trhu práce nedostatek. Souvisí to také s nepříznivým demografickým vývojem v zemích Unie.

MAPA: Země podle porodnosti
Počet narozených dětí na tisíc obyvatel.

Zdroj: Ali Zifan / Skimel / CC BY-SA 4.0

Demografická katastrofa

Naopak pro Ukrajinu je několik milionů uprchlíků v produktivním věku, kteří už se nikdy zpět nevrátí, ekonomickou i demografickou ránou. Už před rokem 2022 se totiž ukrajinská populace rychle zmenšovala.

Válka pak celou situaci zhoršuje. Kromě nárůstu civilních i vojenských obětí se jedná o nepřímé dopady na zdraví populace ve formě zvýšené hladiny stresu, špatné výživy, nedostatečné zdravotní péče.

Ředitelka kyjevského institutu pro demografii a sociální studia Ella Libanová varovala, že v roce 2023 dojde k dalšímu výraznému propadu porodnosti na Ukrajině. Osobně bude považovat za velký úspěch, pokud bude mít Ukrajina v roce 2030 35 milionů obyvatel. V roce 2021 to bylo podle Světové banky 43 milionů lidí.

Bude kam se vracet?

Země nezbytně potřebuje, aby se většina uprchlíků vrátila. Logicky se však nabízí otázka, zda bude kam. Aby se Ukrajinci mohli vrátit z nedobrovolného exilu, bude nezbytné znovu postavit zničená města a vesnice. Podle ukrajinského ministerstva infrastruktury byly zničeny domovy pro 2,4 milionu obyvatel. Celkem bylo zničeno 170 tisíc obytných budov. O síťové zničené infrastruktuře ani nemluvě.

To bude vyžadovat systémové řešení, jak zemi po skončení války opět postavit na nohy. Aby se lidé chtěli vracet, bude nutné je motivovat. Například odpuštěním placení daní nebo dotacemi na stavbu nového bydlení.

Svou roli sehrají i novináři, zdůraznila Eihelsonová. Pokud se budou neustále v médiích opakovat informace o zničených ukrajinských městech plných utrpení, hodně uprchlíků si návrat rozmyslí.