Stát jako zaměstnavatel příliš neláká. Nemá sexy lídry, kteří by přitáhli mladé

Pandemie covidu-19 a její dopady na ekonomiku byly pro státní správy na celém světě zatěžkávací zkouškou, která přišla často v situaci, kdy se již potýkaly s řadou složitých úkolů.

V pandemické krizi se bohužel projevila dlouhodobá neschopnost státu výrazně posunout zásadní projekty s pozitivním dopadem na českou ekonomiku a život občanů. Shodli se na tom přední experti na druhé virtuální interaktivní konferenci ze série Moonshot by Aspen CE, tentokrát na téma Budoucnost státní správy.

Příliš byrokracie. O korupci nemluvě

U příležitosti zmíněné konference také vznikl exkluzivní výzkum veřejného mínění  zaměřený na vnímání státní správy, který vypracovala agentura NMS Market Research. Ten jen potvrdil vnímání lidí a nepřesvědčivé role státu v době pandemie.

„Podle 50 procent státní správa nezvládla situaci s covidem-19. Dalších 30 procent respondentů se domnívá, že ji zvládla průměrně, jako jiné země. Jen 15 procent si myslí, že se stát se situací vyrovnal celkem dobře nebo tak dobře, jak to šlo,“ uvádí závěry výzkumu.

Důvěra ve státní aparát z hlediska zvládání pandemie měla navíc poslední rok dlouhodobě klesající tendenci. Ovšem z pohledu srovnání s dalším středoevropskými zeměmi Česko nijak nevybočilo (viz graf).

GRAF: Index důvěry ve státní aparát
Od půle března 2020 do půle května 2021, v procentech

Zdroj dat: National Pandemic Alarm

Respondenti NMS dále odhalili, že více než 70 procent považuje státní správu za byrokratickou a zkorumpovanou.

Podle poloviny respondentů není profesionální, podle sedmi z deseti není nestranná, vstřícná ani transparentní; 83 procent soudí, že je státní správa pomalá.

Změny jsou potřeba

Řada státních správ dnes funguje na základě postupů a pravidel, které byly vytvořeny v jiné době a v reakci na zcela jiné otázky. Podle podnikatelky a investorky Dany Bérové jsme promeškali obrovskou příležitost k transformaci státní správy v devadesátých letech, kdy byla atmosféra ve společnosti změnám nakloněna.

Dnes jsou změny obtížné, jednotlivé instituce nespolupracují, ale soupeří, a úředníci se  stydí přiznat, že pracují na ministerstvu. Toto povědomí je třeba změnit, aby práce pro stát znamenala prestiž a byla důvěryhodnou službou pro občany.

„Státní správa by měla více držet prst na tepu doby a reagovat na požadavky občanů, kteří očekávají profesionalitu. Musíme se lépe naučit pracovat se změnou, zvládat různé  transformace, které nás nepochybně čekají, ať už v digitalizaci, nebo v zelených politikách. Tyto změny musíme umět řídit a předvídat je,“ uvedla Věra Jourová, viceprezidentka pro hodnoty a transparentnost Evropské komise.

Jako příklad fungující státní správy uvádí Estonsko, které zavedlo digitální e-government, kde mohou lidé se státem komunikovat elektronicky.

Podle Jourové „se ve starých kolejích nedá jet donekonečna. Zkusme častěji vidět místo problémů řešení a chopit se příležitosti udělat něco dobrého pro občany“, vyzývá eurokomisařka.

VÍCE K TÉMATU:

Michal Bláha (Hlídač státu): Ve státní správě je zakořeněn zvyk dokumenty spíše neukazovat

Přinesla pandemie větší onlinizaci i do české státní správy?

Eliminace tržních selhání v podání státu aneb přílišná regulace je cestou do pekla

Atraktivnost chybí

Problémem státní správy je také personální obsazení. Jak uvádí diskusní materiál konzultační společnosti McKinsey & Company s názvem „Desetiletí výzev: inspirace pro českou státní správu“, česká státní správa neláká talentované zaměstnance na plat.

A mimo jiné se odvolává na závěry studie švédského Institutu pro kvalitu veřejné správy (Quality of Government Institute) z roku 2015. V ní se Česká republika umístila na 101. místě ze 110 zemí ve srovnatelnosti platů státních zaměstnanců na vyšších pozicích (s výjimkou armády) s platy na obdobných pozicích v soukromém sektoru.

Není divu, že v průzkumu NMS tak práci ve státní správě 57 procent vysokoškoláků nepovažuje za atraktivní. Z hlediska pozitivních faktorů vede jednoznačně jistota zaměstnání a dobré pracovní podmínky.

GRAF: Odpovědi na otázku „Vystihuje toto práci ve státní správě?“
Na dotaz odpovídalo 105 respondentů, údaje v procentech.

Zdroj: NMS Market Research

Prosebník, nebo zákazník?

Michal Bláha, zakladatel portálu Hlídač státu, vidí jako největší výzvu změnu mentálního nastavení úřadů od občana jako prosebníka k občanovi jako zákazníkovi. „Aktivní proklientský přístup státu je základem ideální státní správy,“ domnívá se Michal Bláha.

Hlavní provoz úřadu by měl řídit fundovaný státní tajemník, vize a poslání pak odpovědný ministr, potažmo vláda. S tím souhlasí i Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Abychom dokázali čelit komplexním výzvám, které přináší svět, potřebujeme státní správu, jež dokáže identifikovat a využívat všechny příležitosti.

„Angažovanou, štíhlou, flexibilní a spolupracující státní správu založenou na klientském přístupu. Akceschopnou, plně digitalizovanou a s minimem nadměrné administrativní
zátěže,“ vypočítává Danuše Nerudová.

Během covidu se podle ní ukázalo, že státní správa byla pro byznys koulí u nohy – tím, že mu komplikovala život.

„Úřady by se měly orientovat na výsledek, zjednodušování i akceschopnost s cílem vytvořit silný a moderní leadership. Ten by měl přinést transformaci státní správy, úředníkům dodat pocit sounáležitosti a stanovit jasné úkoly i poslání,“ dodává Pavel Řehák, šéf představenstva Direct pojišťovny.