Peníze bez práce. Nepodmíněný příjem se v Evropě vrací na scénu

Bezpodmínečný základní příjem se začíná opětovně v řadě evropských zemí přetřásat mezi politiky jako jedno z možných řešení, jak vyřešit bezprecedentní propad ekonomiky v době karanténních opatření kvůli pandemii koronaviru, ale i v období po uvolnění restrikcí.

Debatu začalo Španělsko už před několika týdny. Jedná se zejména o dlouhodobou podporu těm, kteří jsou bez práce. Ve Španělsku se navíc očekává, že ekonomická krize těžce zasáhne turistický průmysl, jenž živí velkou část místních obyvatel.

Nicméně problém je v tom, že už nyní má Španělsko velmi vysoký státní dluh. Nepodmínečný základní příjem by fiskální problémy španělského království dále prohloubil. „Pokud nezačneme  vážně usilovat o snižování dluhu, nemůžeme udělat ani pokrok jako společnost,“ namítl ekonom z Barcelony José María Gay de Liébana.

I proto chápe kritiku zemí jako je Nizozemsko nebo Německo, které již nechtějí, aby jižní státy v eurozóně nadále zvyšovaly své dluhy. U zmíněného Španělska se pohybuje na úrovni 100 procent HDP, jen loni vzrostl o 33 miliard eur a pro tento rok by to mohlo být kvůli koronaviru o dalších 100 miliard.

Mnoho lidí v šedé ekonomice

Pro jeho zavedení se vyslovil ministr pro spotřebitele Alberto Garzon. Tyto plošné dávky by měly být vypláceny nejhůře postiženým lidem kvůli dopadům šíření koronaviru.

Problémem španělské ekonomiky je totiž velmi rozšířená práce v šedé zóně ekonomiky, ze které se nedovádí žádné daně ani sociální a zdravotní odvody. Hodně pracovníků pracuje nelegálně. Objem úniků se odhaduje na 20 až 30 procent HDP.

Tito lidé nemohou zažádat ani o žádné sociální dávky, protože nemohou prokázat propad příjmů. K tomu se přidává i 15procentní nezaměstnanost, která jižní zemi eurozóny trápila ještě před vypuknutím pandemie čínského viru.

Strana Podemos je pro

Přitom o zavedení minimálního příjmu hovořil i současný viceprezident Evropské centrální banky, kterým je španělský bývalý investiční bankéř Luis de Guindos. Ten působil jako ministr ekonomiky v lidovecké vládě v letech 2011 až 2018, kdy Španělsko řešilo následky finanční krize z roku 2008.

Ideu základního příjmu podporuje i menší koaliční strana Podemos ve vládě socialistického premiéra Pedra Sáncheze. Uvažuje se o podpoře ve výši 440 eur (v přepočtu 12 144 korun), jež mají pokrýt základní lidské potřeby.

Takovou podporu by mohlo pobírat asi pět milionů Španělů z celkové 47milionové populace. Miguel Otero z madridského think tanku Real Instituto Elcan tvrdí, že systém hmotné nouze pro nejchudší ve společnosti už má Francie nebo Německo desítky let.

Nízké platy, vysoké výdaje

Španělé si stěžují, že jejich průměrné hrubé platy se pohybují mezi 1500 až 2000 eur, přitom mají ale podobně vysoké výdaje jako ve Francii nebo Německu, kde jsou platy vyšší.

„Pro mnoho lidí to nestačí k životu. Stát může zvýšit minimální mzdy, jak to už učinil Sánchez. Ale 950 eur měsíčně je stále velmi málo peněz. Pokud se ekonomika nezotaví, stát má pomoci lidem, kteří propadli systémem až na dno,“ míní Otero.

Dalším problémem ve španělské společnosti je i to, že tu historicky není zakořeněná kultura spoření a budování úspor jako je tomu například v německé společnosti, připomíná web Deutsche Welle. Týká se to zejména mnoha drobných podnikatelů, kteří nemají vůbec žádné úspory pro případ výpadku příjmů.

Kam jezdí turisté nejčastěji?

Zavedení minimálního příjmu by vyšlo španělskou kasu asi na 5,5 miliardy eur ročně. Otero namítá, že i v době, kdy se zahraniční turismus v zemi zcela zastavil a ani další měsíce na tom mnoho nezmění, to není zas tak mnoho.

Loni zemi na Pyrenejském poloostrově navštívilo 83 milionů zahraničních turistů, kteří tu utratili 74 miliard dolarů, což je po Spojených státech nejvíce na světě.

Jenže koronavirus zcela změnil turistický ruch ve světě, takže Španělé budou letos rádi, pokud přijede alespoň desetina z loňského počtu.

GRAF: Rozložení návštěvnosti světových regionů zahraničními turisty
Údaje za rok 2018, v procentech

Zdroj: World Tourism Organisation

O základním příjmu se debatuje i v Británii

Šíření nového viru a dopady na ekonomiku vzbudily zájem o zavedení základního příjmu také u politiků na britských ostrovech. Naposledy koncept podpořila premiérka Skotska Nicola Sturgeonová, podle níž nastal správný čas jej zavést. Hodlá proto o zavedení jednat s centrální vládou v Londýně.

Skotové by podle ní měli mít zaručený základní příjem od skotské vlády. Poslední slovo ale musí mít vláda Spojeného království. Regionální vláda už uskutečnila čtyři pilotní projekty v různých oblastech.

„Zkušenost s virem a ekonomické dopady jeho šíření mě silně přesvědčily, že je správná doba tento instrument zavést,“ sdělila Sturgeonová novinářům.

Přes 13 tisíc korun měsíčně

Skotská vláda by měla mít podle premiérky větší vliv na zdanění a sociální pojištění na severu ostrova. Doufá v konstruktivní debatu s Londýnem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Třicet let svobody: kupní síla Čechů vzrostla o dvě třetiny. Rádi spoříme, ale rádi si i půjčujeme

Důkaz dobrých investic? V Německu roste počet rentiérů, je jich už přes 600 tisíc

Spravedlnost, nebo další brzda pro trh s bydlením? Vláda ruší daňové odpočty hypoték

Think tank Reform Scotland navrhuje, aby roční platba dosahovala 5 200 liber pro dospělé (v přepočtu to je 13 520 korun měsíčně) a poloviční částku 2600 liber pro děti do 16 let. Celkem by takové opatření stálo vládu v Edinburghu 20 miliard liber.

Většinu z částky – 18,3 miliardy liber, by místní vláda zajistila zvýšením rozpočtových příjmů, tedy daní.

V britském parlamentu základní nepodmíněný příjem podpořila stovka levicových poslanců (kromě labouristů i členové Skotské národní strany a liberálních demokratů).

Konzervativní zákonodárci, kteří mají v parlamentu většinu, jej nepodporují. Komentátor deníku The Guardian John Harris je ale přesvědčen, že zavedení základního příjmu by Británii lépe připravilo na další projevy ekonomické krize, které se po odeznění nemoci Covid-19 očekávají.

„I když dojde k nějakému zázraku a lidé budou moci opět vydělávat, zůstává velká otázka nezodpovězena. Co uděláme v případě další podobné katastrofy,“ napsal Harris. Základní příjem by měl všem obyvatelům zaručit, že budou mít peníze na jídlo a energie.

Finové jsou šťastnější

Dopady nepodmíněného základního příjmu zkoumalo i Finsko, které v letech 2017 a 2018 realizovalo pilotní projekt. Nyní vědci zveřejnili podrobnou zprávu o tom, že většina lidí byla s jistotou peněz od státu šťastnější. Nicméně měli menší šanci na to, že seženou novou práci.

„Někteří respondenti uvedli, že základní příjem neměl žádný vliv na jejich produktivitu, protože v dané lokalitě nebyla práce, na kterou měli kvalifikaci,“ vysvětlila socioložka Helena Blomberg-Krollová z Helsinské univerzity.

Naopak jiní lidé tvrdili, že vzali i hůře placenou práci právě kvůli tomu, že dostávali od státu „extra“ peníze. To je jedním z argumentů, proč zavádět základní příjem v době postkoronavirové. Očekává se, že řada firem bude muset propouštět, případně snižovat platy.

Pilotní projekt probíhal v letech 2017 a 2018, dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných lidí dostávala od státu 560 eur (14 952 korun) s tím, že nemají povinnost si najít práci, případně nepřijdou o dávku, pokud ji získají.

Koncept v poslední době podpořil i papež František, zakladatel firmy Facebook Mark Zuckerberg nebo výše zmíněný viceguvernér ECB Luis Guindos.

O jeho rozšíření se hovoří v dalších evropských zemích. Mimo jiné také v Itálii (v roce 2019 už byl poskytnut nejchudším rodinám) nebo Německu. Ministři Španělska, Itálie a Portugalska dokonce vyzvali k tomu, aby byl základní příjem zaveden na evropské úrovni kvůli dopadům koronaviru.