Mohlo by vás také zajímat
Kakao brutálně zdražuje: mlsání čokolády už nebude pro každého
Jiří Tyleček 20. března 2024Milovníci čokolád a dalších kakaových produktů mají problém. Už brzy mohou počítat s podstatným nárůstem cen. Výrobci cukrovinek totiž budou muset…
Pozitivum mírné zimy: evropské zásobníky mají rekordní zásoby
Dominik Rusinko 15. března 2024Situace v oblasti zásobování plynem v Evropě se proměnila ve srovnání se stavem před dvěma lety, kdy se obchodníci i…
Abramovič už dávno prodal Chelsea. Na slíbené miliardy ale Ukrajinci čekají marně
František Novák 12. března 2024Poté co na něj byly uvaleny britské sankce, byl Roman Abramovič nucen prodat svou chloubu, londýnský klub Chelsea FC. Dvě…
- KOMENTÁŘ
O zvláštnostech cen polední kávy v Londýně aneb o vlastnosti komodit
Pro trhy s běžnými finančními instrumenty, jako jsou měny či sazby, nejsou raketové nárůsty cen zcela běžné. Oproti tomu u komodit se to stává velmi často. Zásadní rozdíl tkví v tom, že komodity prostě a jednoduše existují. A jak to tedy ovlivňuje cenu londýnské kávy?
Jaká může být cena za polední kávu v Londýně? Někdy až neuvěřitelně vysoká!
Jak upozornil Javier Blas z agentury Bloomberg, polední cena elektřiny 20. července v Londýně vyletěla na bezmála 10 tisíc liber za megawatthodinu (!) (pro srovnání – dosavadní letošní průměr je asi 180 liber/MWh).
Zvláštní komodity
Podobné zvláštnosti se na komoditních trzích občas stávají a v poslední době je to bohužel až nepříjemně často.
Pro trhy s běžnými finančními instrumenty, jako jsou měny či sazby, nejsou zase tak běžné. Zásadní rozdíl tkví v tom, že komodity prostě a jednoduše skutečně existují.
Zatímco například centrální bance nic fyzického nebrání „tisknout“ svou domácí měnu hlava nehlava, tak v případě komodit je situace o poznání komplikovanější. Jak konečně vidíme i v Evropě – nový plyn, ropu či elektřinu nelze jen tak vytvořit z ničeho.
Podobnost s maržemi pumpařů?
Pokud se děje něco podobného jako v případě cen elektřiny v Británii, tak je vhodné identifikovat, kde asi v systému se nachází tzv. úzké hrdlo. Jinak řečeno, je sice zřejmé, že elektřiny bylo v Londýně málo, a proto byla drahá, ale otázkou je proč.
Hledat odpověď na takovou otázku je podstatné, zejména pokud chceme situaci nějak ovlivnit.
To jsme viděli například v (pseudo)kauze marží českých pumpařů. Zde byla / je nejužším hrdlem kapacita rafinérií, a to globálně. Ta se projevuje „zvláštně“ drahým benzínem oproti cenám ropy. A strop na marže na pumpách by v takové situaci býval asi úplně nepomohl.
Málo drátů
V případě cen elektřiny, tedy prakticky neskladovatelné komodity, bývá úzkým hrdlem často přenosová soustava.
A to se projevuje tak, že přesun elektřiny z místa s relativním nadbytkem (Skotsko) do míst s akutním nedostatkem (Londýn) není možný. Jednoduše proto, že mezi oběma oblastmi nevede „dost silných drátů“.
Proto bylo například 20. července do Británie nutné dovézt extrémně drahou elektřinu přes moře z Belgie. Jedinou alternativou by bylo elektřinu nedodat (blackout).
Ještě dlužíme odpověď na první otázku. Jen energie (velkoobchodní cena) nutná k připravení odpolední kávy mohla 20. července vyjít třeba i na 15 korun. A to by možná jednomu zkazilo i chuť…