Mladí plýtvají jídlem nejvíce. Globálně se vyhodí až 40 procent potravin

Zdá se to neuvěřitelné, ale lidé, zejména na Západě, vyhodí do koše 30 až 40 procent jídla, které si nakoupí. A podle Věry Doušové, zakladatelky Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj, bohužel plýtvají nejvíce mladí lidé ve věku do 25 let. Často si nakoupí potraviny pro svou potřebu, ale pak je nespotřebují. Nemají pevný denní režim a pravidelně si nevaří.

S cílem změnit chování mladých „plýtvačů s potravinami“ přišel WastedHack, první český creathlon proti plýtvání s jídlem. Na organizaci se podílela společnost Insane Business Ideas a Potravinová banka Praha a Středočeský kraj.

Městský hacker a inovátor Tomáš Studeník z Insane Business Ideas zdůraznil, že je potřeba s plýtváním jídlem začít něco dělat. Cílem creathlonu bylo vytvořit krátký spot, který donutí lidi – zejména ty mladé – se zastavit a přemýšlet, zda je nutné nakupovat a vařit mnohem více jídla, než domácnost spotřebuje.

VIDEO: Vítězný spot, který upozorňuje na plýtvání s jídlem

Zdroj: WastedHack 2023

Vyhozené jídlo by nakrmilo tři miliardy

Věra Doušová pak doplnila, že vyhozené potraviny byly vypěstovány na třetině celosvětové rozlohy zemědělské půdy a nakrmily by až tři miliardy lidí. „Pokud vyhazujeme jídlo, současně ničíme naší planetu,“ řekla o obrovské uhlíkové stopě, která vznikla v souvislosti s produkcí potravin nadarmo.

Vyhozené jídlo se navíc na skládkách dále rozkládá a vytváří metan, který je dvacetkrát silnějším skleníkovým plynem, než jsou oxidy uhlíku. I když se mladí lidé často považují za „největší“ ochránce klimatu a planety, paradoxně zároveň také nejvíce plýtvají s jídlem.

Tesco: Vyhazujeme jen půl procenta potravin

Manažerka pro společenskou odpovědnost a udržitelnost ze společnosti Tesco Lucie Loučková, zdůraznila, že Tesco dlouhodobě podporuje prevenci plýtvání potravinami. Tesco také už řadu let spolupracuje s potravinovými bankami, aby se vyhazovalo co nejméně potravin. Supermarkety mají navíc povinnost přebytky jídla zdarma bankám poskytovat.

Loučková dodala, že cílem jejich společnosti je, aby při provozu supermarketů docházelo k co nejmenšími podílu vyhazovaného objemu jídla. Nyní se dostali na 0,5 procenta z celkového objemu potravin, které se musí vyhodit. Výrazně v boji proti plýtvání pomáhá spolupráce se všemi potravinovými bankami v rámci Česka, ročně to je až 1500 tun potravin.

Nejsilnějším motivátorem jsou finance

Ředitelka neziskové organizace Zachraň jídlo Michaela Číhalíková vysvětlila, že nejsilnějším faktorem proti plýtvání je finanční úspora. Ročně čtyřčlenná domácnost vyhodí v průměru jídlo za čtrnáct tisíc korun.

Data získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022 analýzou komunálního odpadu. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvedla Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.

GRAF: Nejvíce s potravinami plýtvají domácnosti
Údaje podle sektorů v kg za rok 2020.

Zdroj: Eurostat

V Evropské unii připadá na jednu osobu 131 kilogramů potravinového odpadu za rok. Z 55 procent jsou za to odpovědné domácnosti, 18 procent se vyhodí při výrobě a zpracování potravin, 11 procent připadá na primární produkci, 9 procent veřejné stravování a 7 procent vyplýtvají maloobchody.

Šest procent celkových emisí

Plýtvání potravinami přijde v EU podniky a domácnosti na 143 miliard eur ročně. Vyhazování potravin způsobuje nejméně 6 procent celkových emisí skleníkových plynů, což je více než uhlíková stopa letecké dopravy, o jejíž škodlivosti se hovoří mnohem častěji.

Michaela Číhalíková dodala, že většina oslovených lidí prohlašuje, že oni sami neplýtvají. „75 procent oslovených vám řekne, já neplýtvám. Nic nevyhazuji, maximálně vyhodím rohlík, nebo jedno jablko, které jsem nechal na lince v kuchyni,“ upozornila na to, že si lidé nechtějí připustit, jak velkými potravinovými „plýtvači“ jsou. „Věří tomu, že k tomuto problému dochází někde jinde.“

Nejvíce se vyhazuje ovoce a zelenina, pak pečivo, následují hotová jídla a mléčné výrobky. Nejméně se vyhazuje maso. A jaký je hlavní důvod, proč velká část potravin končí v koši a popelnicích? Nejčastěji lidé neví, jak potraviny skladovat, případně nerozumí údajům o spotřebě.