Mohlo by vás také zajímat
Itálie jako „ekonomický tygr“ zastínila Německo. Růst ekonomiky je ale tažen zadlužením a dotacemi
František Novák 12. dubna 2024Italská ekonomika roste vyšším tempem než německá. Její růst je ale spojen s vysokými dotacemi a rostoucím vládním dluhem.
Putinovi pomahači: Německé firmy opravují okupovaný Mariupol, aktivní je hlavně Knauf
František Novák 11. dubna 2024Přístavní město Mariupol kompletně zničila ruská okupační vojska. Nyní město u Azovského moře využívá Putin pro svou propagandu a s…
Jak nastartovat německé stavebnictví? Berlín nabízí daňové úlevy
František Novák 22. března 2024Stavebnictví je v Německu v hluboké krizi, staví se mnohem méně bytů, než vláda plánovala. Místo roční výstavby 400 tisíc…
Místo zkrácení lhůt přinese nový stavební zákon spíše opak, kritizují normu odborníci
Vláda Andreje Babiše tento týden schválila nový stavební zákon. Schválení označila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) za velký krok pro budoucnost země. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od nové normy mimo jiné slibuje u větších projektů zkrácení průměrné délky povolování z 5,4 roku na jeden rok. Zákon však má celou řadu kritiků, kteří normě vytýkají mnoho nedostatků, mj. i to, že řízení nezrychlí. Zeptali jsme se, co si o něm myslí odborníci.
ANKETA PEAK VOICE
Považujete nový, vládou schválený stavební zákon za přínosný?
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR
Verdikt? |
NE |
Stavební zákon měl být srozumitelným, jasným a čitelným návodem pro stavebníky, kteří v něm mají zjistit, kde mohou umístit určitý druh stavby a jaké požadavky má stavba splňovat, aby byla povolena.
Dále má stanovit lhůtu, ve které stavebník dostane rozhodnutí o své žádosti, a také jasné a transparentní sankce za to, když jedná nezákonně. V neposlední řadě má přinést jasnou informaci o tom, kdo o jeho žádosti bude rozhodovat a kdy rozhodne.
Nicméně tato jednoduchá, jasná, srozumitelná pravidla pro svoji činnost stavebníci opět ve stavebním zákoně nenajdou. A ani žádné vymahatelné lhůty, kterými by byly vázány úřady.
Pokud prvoinstanční úřad nebude konat, má sice stavebník šanci, že se jeho žádosti ujme úřad nadřízený, ale ten začne úplně od začátku a stavebníka za marné uplynutí lhůty nikdo neodškodní. V případech, kdy záměr podléhá EIA, dokonce nejsou stanoveny ani lhůty pro zpracování posudku – řízení tak může být přerušeno v zásadě navždy.
Paradoxem také je, že lhůty, které jsou již dnes prakticky nevymahatelné, se kvůli přechodným ustanovením dokonce ještě násobně prodlouží. Svědčí o tom § 328 nového stavebního zákona, podle něhož se lhůty pro vydání rozhodnutí a provedení jiných úkonů před nabytím účinnosti nového stavebního zákona mají prodloužit na dvojnásobek. To je to zrychlení povolování staveb?
Hospodářská komora ČR – ačkoliv nesouhlasí s řadou ustanovení nového stavebního zákona, který schválila vláda – vyzývá vládní kabinet a opoziční strany, aby se pokusily využít svůj už jen roční mandát k tomu, aby našly kompromis, který umožní zrychlit a zkvalitnit stavební řízení v zemi. Doporučujeme proto na půdě Poslanecké sněmovny zřídit odbornou skupinu, která se novým stavebním zákonem bude konstruktivně zabývat. Jsme zároveň připraveni poskytnout pro tento účel své odborné kapacity.
Jakub Brandalík, ředitel společnosti Lightway a Wirtuu
Verdikt? |
ANO |
Moje odpověď bude strohá: nový stavební zákon zrychlí a zjednoduší stavební povolení. Zároveň se urychlí také kolaudační řízení staveb.
Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR
Verdikt? |
NE |
Je velká škoda, že z ambiciózní reformy oblasti stavebního práva se stává dílčí
novela. Zásadní výtkou je ustoupení od odděleného modelu státní správy a samosprávy.
Jak opakovaně upozorňovali odborníci a jak ostatně zdůrazňovala například také Legislativní rada vlády, bez této změny nelze dosáhnout efektivního naplnění slibu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko a povolení do jednoho roku“.
Dobře je to vidět například na jednom z pilířů konceptu moderního stavebního práva – na digitalizaci, kterou v současném spojeném systému nelze efektivně realizovat. Naopak pokud se změna realizovala, došlo by v jejím důsledku k řešení ne-li většiny, pak mnoha současných problémů v oblasti stavebního práva, a to téměř „automaticky“, genericky.
Návrh sice obsahuje některé návrhy, ty ale nejsou promyšlené do důsledku a stavebníka v jistotě délky procesu nikam neposouvají. Velká škoda je také nedosažení principu plné integrace dotčených orgánů, který původní koncept sliboval a který obsahoval také návrh paragrafovaného znění představený v prosinci 2019.
Důvodně se obáváme také toho, že zůstává nevyjasněný problém systémové podjatosti, problém nedostatečné kapacity a kvality stavebních úřadů, nedošlo k zjednodušení potřebné dokumentace.
Shrneme-li to, na počátku procesu jsme věřili, že půjde o skutečně revoluční změnu, nikoli jen o nahodilé, a ne vždy podařené záplatování současného fatálního stavu. Nezbývá než doufat, že se legislativu podaří maximálně možně vylepšit v dalším procesu.
Libor Akrman
RedakceDalší příspěvky od autora: