Jiří Buchal (RD Rýmařov): Na prvním místě při výběru domku řeší lidé energetiku

RD Rýmařov je největší český výrobce dřevostaveb, který po revoluci plynule navázal na dřívější produkci firmy OKAL. Jak potvrzuje jeho generální ředitel Jiří Buchal, stavba rodinného domu se za poslední rok Čechům zdražila.

„Musíme predikovat, za co dům každý rok postavíme, takže do naší cenotvorby počítáme s očekávanou inflací. Naštěstí jsme se se zákazníky dohodli a ti na jaře akceptovali určitý nárůst cen. V průměru jsme pak naše domy zdražili přibližně o 7,5 procenta,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz Buchal.

Podle jeho slov se ale jak se zákazníky, tak i sami ve firmě připravili na růst cen energií s dostatečným předstihem. Kromě působení na tuzemském trhu se RD Rýmařov daří úspěšně expandovat na západní trhy, kde pro sebe vidí do budoucna velký potenciál.

„Letos vyrobíme 400 dřevostaveb. Z toho 250 postavíme vlastními silami a zbývající domy prodáváme stavitelům dřevostaveb, přičemž velká část z nich je určena pro zahraniční trhy, kde je staví naši lokální partneři,“ dodává Buchal.

Jaká je u vás situace na trhu, jak se podniku daří?

Obecně je situace na trhu hodně složitá. Nejdřív byla pandemie covidu, pak přišla velká inflace. Výsledek? Ohromný a rychlý nárůst cen materiálů, který u nás činil v průměru 32 až 35 procent. Bylo tak velmi složité se s tím vyrovnat, protože zákazníkům garantujeme cenu na rok až rok a půl dopředu. Naštěstí jsme se se zákazníky dohodli a ti tento nárůst akceptovali. V průměru jsme zdražili přibližně o 7,5 procenta. Oproti jiným rokům, kdy jsme hodně rostli, letos očekáváme nižší navýšení tržeb v důsledku vyšších cen energií.

Naštěstí se nám podařilo už loni nakoupit dostatečné kapacity a od ledna jsme navíc zaváděli úsporná opatření, díky čemuž jsme byli na situaci připraveni lépe než jiné firmy. Jen letošní objem investice do úspory energií představuje zhruba 55 milionů korun. Všechny mají ale návratnost okolo jednoho až dvou let.

Kde jste našli energetické úspory?

Stavíme megawattovou fotovoltaickou elektrárnu, takže naše domy nebudou jen z udržitelného materiálu, ze dřeva, ale více než polovinu energie potřebnou na výrobu domů si sami vyrobíme. Zároveň jsme investicemi snížili spotřebu technologického tepla, vylepšili jsme zateplení a zavedli úsporná opatření. Vlastník distribuční sítě nám bohužel neumožňuje připojení do sítě, do které bychom mohli v případě energetických přebytků poslat Rýmařovu elektřinu, kde by se využila.

Tím, že tady inflace nějaký pátek bude, budete ji promítat do cen pro zákazníky i v dalších letech?

Záleží, co myslíte tím, že bude inflace. Teď je na úrovni 18 procent (údaj ČSÚ za září 2022, pozn. red.), to ale neznamená, že za rok to bude zase 18 procent. Největší nárůst začal koncem loňského roku a probíhal přes první dva kvartály. Osobně čekám v roce 2023 relativně rychlý pokles inflace.

Na druhou stranu inflační tlaky budou zřejmě přetrvávat a asi to hned nespadne na tři procenta. Střízlivé prognózy odhadují okolo deseti procent, když to bude pod 15 procent, je to v pořádku…

My každý kvartál ceny mírně upravujeme podle aktuálních prognóz. Musíme predikovat, za co dům každý rok postavíme, takže do naší cenotvorby počítáme s očekávanou inflací. V poslední době se často mluví o tom, jak budou klesat ceny materiálů. Ano, třeba v našem klíčovém materiálu, dřevě, tomu tak opravdu je, ale s nárůstem stavební sezony půjde opět nahoru. Nicméně jsem přesvědčen, že většina nárůstů cen materiálů už je za námi. Nyní budeme s dodavateli převážně diskutovat o energetických přirážkách a odhaduji, že nárůst cen na materiálech v důsledku energií nepřesáhne deset procent.

ČNB nám ochladila trh

Co z materiálů zdražilo nejvíc?

Izolace a izolační materiály. Před rokem a půl jsme kupovali kubík polystyrenu za 900 korun, letos na vrcholu sezony to bylo až 4200 korun za kubík. Navíc nebyl ani často na skladě. Nyní se situace ustálila a jeho cena se drží na úrovni 3500 korun za kubík.

Jak se zmíněné dění posledních měsíců projevilo na poptávce po domcích?

Nemohu mluvit za celý trh, ale jestli ČNB chtěla něco zchladit úrokovými sazbami, tak nejvíce zchladila stavebnictví pro retail, tedy pro domky. Stavbaři rodinných domů pracují s úplně jinou marží než developeři bytů, kteří ji mají mnohem vyšší. Například dotují úrokovou sazbu hypotéky na tři roky. V konečném důsledku je to stojí kolem 300 tisíc až půl milionu, ale je to lepší než ten byt zlevnit. Oproti tomu stavbaři domů nemají v marži takový prostor zlevňovat a mohou jen nabídnout lepší služby.

Naštěstí se nám to daří a poslední měsíc jsme skončili nad plánem. Navíc máme i pro příští rok víceméně naplněnou výrobu. Neznamená to, že nejsme schopni ještě růst, ale dnes říkám, je to dobré. Už nyní máme zakázky na rok 2024, přitom poptávkově náš trh kvůli ochlazení na hypotečním trhu v důsledku kroků ČNB klesl pod polovinu. Jsme ale schopni si z té poloviny více ukousnout a náš tržní podíl je tak vyšší, než byl v době před propadem trhu.

V jakých lokalitách vaše domky stojí?

V tuzemsku stavíme po celé republice. Zároveň jsme se zaměřili i na trhy, kde je současná ekonomická situace ještě celkem v pořádku – Rakousko, Německo, Švýcarsko. Tam se nám daří růst čím dál více, a naše odhady pro následující tři roky se pohybují v nárůstu o stovky procent.

A z hlediska procentního podílu – kolik jde do zahraničí a kolik zůstává doma?

Náš cíl je 50 na 50. Aktuálně odhaduji, že kolem jedné čtvrtiny současné produkce jde do zahraničí, většina pak směřuje na domácí trh. Například loni jsme postavili v Německu 13 domů a na příští rok očekávám něco mezi 60 a 100. Velice slušně se nám daří rovněž ve Švýcarsku, kde jsme na jaře založili firmu a spustili první prodeje. Kupujeme vlastní pozemky, děláme vlastní development a krásně tam rosteme. Rakouský trh je na tom o něco hůře, protože i tam došlo ke zpřísnění hypoték. I přesto ale zůstává pro RD Rýmařov klíčový.

Kolik nyní vyrábíte domků? A s výhledem na růstovou prognózu, budete takový růst kapacitně zvládat?

Naše fabrika historicky vyráběla i tisíc domů ročně (dříve pod značkou OKAL, pozn. red.). Technologiemi a zázemím jsme schopni bez zásadních investic tisíc domů vystavět i nyní. Letos jich vyrobíme 400. Z toho 250 postavíme vlastními silami a zbývající domy prodáváme stavitelům dřevostaveb, přičemž velká část z nich je určena pro zahraniční trhy, kde je staví naši lokální partneři. Máme zákazníky developery, co staví řadové a bytové projekty z dřevostaveb, a my jim k tomu dodáváme stavební materiál. Zatímco u stavby vlastních domů předpokládám roční růst okolo 20 procent, co se týče paneláže pro jiné výrobce, tam jsme schopni růst daleko rychleji. To je i nyní naše strategie dalšího rozvoje.

Nemáte problémy s nedostatkem pracovníků?

Musíme rozšiřovat montážní týmy, což se nám pomalu, ale jistě daří. Pro nás je důležitější než zásadním způsobem růst to, abychom udrželi kvalitu značky RD Rýmařov. Každá nová montážní parta proto prochází půlročním školením, aby mohla fungovat a stavět domy samostatně. V naší fabrice tak dělají opravdu řemeslníci a odborníci, kteří umí pracovat se dřevem, jsou srdcaři a práci berou jako svoje poslání. A o ně se snažíme dobře starat. Dnes lidi ve výrobě tolik nezajímá, o kolik dostanou přidáno, ale jestli pro ně máme stabilní práci na další roky.

Technologiemi k úsporám

Jak moc se mění portfolio nabídky vašich domů?

Dříve Rýmařov produkoval typové domky jako „Baťa cvičky“. Dneska si takové domy kupuje zhruba polovina zákazníků a neustále přitom pracujeme na zdokonalování vnitřních dispozic. Druhou polovinu domů vyrábíme čistě individuálně. Tedy na základě představy zákazníků připraví naši projektanti návrh domu a ten se jim pak vyrobí a postaví na míru.

Nyní asi zákazníci řeší hlavně náklady na provoz domku, ne?

Je to jedno z nejčastějších témat. Proto do našich domů dáváme v ceně tepelné čerpadlo, fotovoltaickou elektrárnu nebo klimatizaci. U izolací jsme například přešli ze skelné vaty na minerální vaty, které jsou zdravější a mají mnohem lepší energetické i hlukové parametry. A pořád hledáme možnosti, jak provoz domu co nejvíce zefektivnit a zlevnit.

Určitě je dobré zmínit, že současné materiály výrazně více využívají dřevo. Všechny jsou pochopitelně zdravotně nezávadné, a zatímco dříve se dělaly z hrubého řeziva, dnes je vyrábíme ze speciálních lepených hoblovaných hranolů. Zatímco dříve se hodně používala dřevotříska, dnes pracujeme s Fermacellem, který kombinuje vlastnosti OSB desek, dřevotřísky a sádrokartonu.

Roste i poptávka po zmíněných energetických řešeních?

Jak už jsem zmínil, roste. U nás má ve standardu každý dům tepelné čerpadlo a fotovoltaiku a myslím si, že tyto moderní technologie k dřevostavbám zkrátka patří. A především nepřipadá v úvahu, abychom obcházeli normy nějakými fintami. Plníme vyhlášky a zákon a zákazníkům garantujeme přesný propočet včetně instalace v nejvyšší kvalitě. Třeba fotovoltaiku už dnes nabízí úplně každý, ale s kvalitou nebo harmonogramem je to často problém. A protože to víme, už nyní sedíme s dodavateli a bavíme se o potřebách pro výrobu a kapacity materiálů na příští rok.

Čtyři týdny na dům

Co chtějí současní zákazníci, kteří uvažují o dřevostavbě?

Chtějí krásný dům obložený dřevem s obvodovými hliníkovými HS portály pro posuvné dveře. Nicméně konfrontace s realitou znamená, že jen tyto hliníkové portály je vyjdou na 1,5 milionu, takže pak začínají v rámci svého rozpočtu slevovat ze svých nároků. Navíc při použití HS portálů musíte koupit venkovní stínění, jinak se může dům kvůli izolačním vlastnostem velkých oken s trojskly i samotných stěn totálně přehřát.

Projevil se technologický pokrok v materiálech i na konečné ceně?

S nabídkou tepelného čerpadla, klimatizace a fotovoltaiky jsme základní cenu museli adekvátně navýšit. Naši inženýři a konstruktéři ale spočítali všechno tak, aby každý dům vyhovoval čím dál přísnějším evropským normám a byl co nejúspornější. A pokud jde o cenu, zákazník podepíše smlouvu, ve které je uvedena finální částka a ta se nemění. A jakmile mu přijedou naše kamiony na stavbu, za čtyři týdny dostává klíče od domu.

Jak velká panuje konkurence ve výstavbě podobných domků?

Na českém trhu se za loňský rok postavilo přibližně 2700 dřevostaveb a RD Rýmařov postavil přes 250 z nich. Máme tak zhruba 10% tržní podíl, ale v důsledku propadu trhu očekávám, že si z tohoto koláče budeme postupně ukrajovat větší díl. Každopádně firem, co staví dřevostavby, přibývá jako hub po dešti. Řada z nich se to však teprve učí a čekají je všechny ty chyby, kterými prošel i RD Rýmařov za posledních 50 let a poučil se z nich. (smích)

Pokukujeme po Beneluxu

Budete expandovat přes nákupy pozemků, kde budete stavět? Tedy budete i developerem?

RD Rýmařov je výrobní a stavební firma, takže takovéto záležitosti nedělá. Jsme ale součástí investiční skupiny Progresus, jež má ve svém portfoliu společnosti, které se developmentem zabývají. V současné době jsou v přípravě větší developerské projekty kolem Prahy. Ty budou jedinečné mimo jiné tím, že jejich hlavním konstrukčním materiálem bude dřevo. Půjde tak o domy, které bude RD Rýmařov vyrábět a Progresus je bude developovat.

Jiná situace je u zahraničních plánů RD Rýmařov. Například ve Švýcarsku jsme zatím neznámá firma, a abychom tam měli šanci uspět, museli jsme koupit pozemky, postavit na nich naše domy a doslova ukázat, co umíme.

Švýcaři totiž nekupují vizualizace nakreslené na obrázku, ale jsou připraveni ihned koupit postavený dům, pokud se jim bude líbit a bude splňovat jejich náročné požadavky. Proto jsme zvolili tuto strategii vstupu na trh. A první klienti už se začínají ozývat a další od nás chtějí domy na svých pozemcích postavit.

Budete uvažovat i o další zahraniční expanzi?

Monitorujeme země Beneluxu, zvažujeme, jestli pojedeme otestovat Nizozemsko. Spousta práce ale je a bude s naší expanzí v Německu, Švýcarsku a s posílením pozice na rakouském trhu, až se opět více nastartuje.

Je naopak nějaký trh, kam byste nešli?

Snažíme se minimalizovat naši přítomnost na polském trhu, kde jsme postavili několik bytových projektů. Tamní trh je hodně citlivý na cenu a není tak zaměřen na kvalitu a dlouhodobost. S naším systémem kvalitní poctivé stavby tam nejsme schopni konkurovat cenou. Nebudeme zhoršovat kvalitu našich domů, abychom v Polsku uspěli, to spíš naši kvalitu budeme prosazovat v západních zemích.

Superúsporné domy

Obor stavebnictví je svázán množstvím norem a pravidel, které se obecně zpřísňují (fotovoltaika, čerpadla atd.). Jsou o hodně přísnější oproti tomu, jak to bylo před deseti patnácti lety?

Řeknu to takhle, domy, které měly stavební povolení loni, nemusely mít tepelné čerpadlo ani fotovoltaiku. Oproti tomu domy, které jdou do stavebního povolení letos, mají tak přísný energetický průkaz, že abychom ho dokázali splnit, musíme dům vybavit tepelným čerpadlem a fotovoltaikou. Existují samozřejmě i jiné cesty, můžete dům například více naklonit okny ke sluníčku. A pak můžete říci, že v určitou chvíli dům údajům v energetickém průkazu odpovídá. Ale to není cesta RD Rýmařov.

Tyto přísnější normy přichází přes Brusel, nebo je Česko v něčem takzvaně papežštější než papež?

Spíš to jde z Evropy a Česko samozřejmě tyto normy následuje, což je určitě dobře. Vede to k výrazně nižší energetické náročnosti, navíc spoustu energií si dům vygeneruje sám. V našem „krabicovém řešení“ má dům energetickou náročnost 4,5 kW. Já mám doma dům, kde mám kotel s tepelným výkonem 24 kW. To znamená, dnes stavíme domy, které mají pětinovou energetickou náročnost, než mají zděné domy staré 17 let.