Mohlo by vás také zajímat
Čeká se na květnovou prognózu ČNB. Proč trhy zajímá, jak se postaví k tzv. neutrální sazbě?
Jan Bureš 22. dubna 2024Zdá se, že většina členů bankovní rady ČNB je přesvědčena, že finální destinace pro úrokové sazby v Česku má být…
Proč trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA?
Jan Bureš 16. dubna 2024Obavy z přetrvávající inflace v USA netrápí jen americkou centrální banku, ale přenáší se i na finanční trhy. Stále více…
Jak vysoká inflace vyšachovala Fed ze hry o nižší sazby
Jan Čermák 11. dubna 2024Poslední vývoj americké inflace překvapil trhy a zřejmě i americkou centrální banku Fed. Pohyb vzhůru znamená, že se oddaluje termín…
- KOMENTÁŘ
Dalšího růstu sazeb v Česku se dočkáme, až se zahraničním ekonomikám povede lépe
K vyšším sazbám chce podle slov guvernéra Jiřího Rusnoka centrální banka přistoupit teprve tehdy, až se začnou zlepšovat výhledy v zahraničí. Podle analytika ČSOB Petra Dufka chce ČNB dál pokračovat se zvyšováním sazeb. Jen však čeká na vhodnou příležitost pro restart politiky zvyšování sazeb s cílem jejich postupné normalizace, uvádí ve svém komentáři.
Bankovní rada ČNB se rozhodla i v prosinci nepřekvapovat a ponechala úrokové sazby beze změny.
Stejně jako v září a v listopadu pro toto rozhodnutí hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco dva další preferovali zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních 5 let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Nezměnil se výsledek ani argumenty, které za ním stojí. Opět převážily důvody o přetrvávajících zahraničních rizicích a nejistotách, které nezměnil ani nadcházející brexit. A tak argumenty o vyšších domácích inflačních tlacích ani tentokrát nepřevážily.
Na první pohled vše při starém
Na první pohled tedy zůstalo vše při starém, nicméně něco se přece jen změnilo, nebo lépe řečeno vyjasnilo.
Proti platné prognóze se bankovní rada i tentokrát vymezila s tím, že rizika této prognózy jsou „vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb oproti prognóze v nejbližších čtvrtletích“.
Když vezmeme v úvahu, že prognóza v podstatě předpokládala dvojí zvýšení repo sazby na přelomu roku a následně její rychlé – celkem trojí – snížení v průběhu roku 2020, dala tímto rozhodnutím bankovní rada znovu najevo, že chce sazby spíš vyhlazovat než dramaticky a často měnit.
ČNB tedy nechce být příliš aktivistická a raději volí méně zásahů a nebojí se přitom ani nesouladu s vlastní prognózou, na což má bankovní rada plné právo.
Čekáme na zahraničí
K vyšším sazbám chce podle slov guvernéra centrální banka přistoupit teprve tehdy, až se začnou zlepšovat výhledy v zahraničí.
Znamená to tedy, že například růst (efektivní) eurozóny nebo tamní inflace vstupující do prognózy ČNB by se musely viditelně přepisovat směrem nahoru.
Když vezmeme v úvahu, že do prognózy vstupovalo očekávání tamního růstu ve výši 1 procenta, tak ČNB opravdu nemusí se zvyšováním sazeb zatím nijak pospíchat.
VÍCE K TÉMATU:
Proč si koruna nic nedělá z měnových jednání ČNB?
Sazby ČNB jsou nejvýše za 10 let. Proč se nemusíme bát zdražení úvěrů?
Snižování se nečeká
Pro finanční trhy, které si v posledním půlroce dost často pohrávaly s myšlenkou rychlého snižování úrokových sazeb, tím na druhou stranu ČNB dává najevo, že nic takového na stole nebylo, není a zřejmě ani hned tak nebude.
Centrální banka chce dál pokračovat se zvyšováním sazeb a jen čeká na vhodnou příležitost pro restart politiky zvyšování sazeb s cílem jejich postupné normalizace, nikoliv pro jeden jediný krok.
Domácí zhruba tříprocentní inflace sama o sobě však ve světle zahraničních faktorů k tomu stačit asi nebude. Zvlášť když na horizontu měnové politiky bude sama rychle klesat k měnovému cíli.
Petr Dufek
SPOLUPRACOVNÍCI REDAKCE