Českou ekonomiku sužuje leccos, ale měnová krize jí nehrozí, shodují se odborníci

ANKETA PEAK VOICE

Hrozí Česku měnová krize, jak uvedla ve své listopadové analýze japonská finanční skupina Nomura Holdings?

Dominik Rusinko, analytik ČSOB

Pravdou je, že tuzemskou ekonomiku sužuje řada významných makroekonomických nerovnováh, což je situace, na kterou dlouhá léta nebyla zvyklá. Vedle vysoké inflace jde zejména o zhoršující se vnější pozici (běžný účet je v největším deficitu od roku 2011) a neutěšený stav veřejných financí, které se v post-pandemické éře dostaly do hlubokých (strukturálních) schodků.

Právě existence tzv. dvojího deficitu, tedy kombinace významně schodkové bilance běžného účtu a veřejných rozpočtů, finanční trhy tradičně znervózňuje, zvláště pak v případě rozvíjejících se ekonomik s rizikovějším profilem.

Na druhou stranu, přestože je výše zmíněná dynamika varovná, český vládní dluh je v poměru k HDP stále jeden z nejnižších v celé EU a běžný účet se dostal do deficitu – především v důsledku drahých dovážených komodit – poprvé po mnoha „přebytkových“ letech.

Ve vztahu ke kurzu koruny pak disponuje ČNB nadále velkou palebnou silou (devizové rezervy >50 % HDP), přičemž v posledních měsících intervenovala centrální banka ve prospěch koruny spíše sporadicky. Celkově v českém případě absentují typické zdroje měnové krize – chronický deficit na běžném účtu, vysoký podíl cizoměnových závazků vůči zahraničí a nedostatek devizových rezerv, to vše často v kombinaci s (neudržitelným) fixním kurzovým režimem.

Shrnuto, podtrženo, koruna čelí viditelně horším domácím fundamentům, kterým by odpovídala relativně slabší úroveň kurzu. To je ostatně v souladu s naším výhledem pro příští rok, kdy – za předpokladu, že ČNB rozvolní svůj závazek bránit konkrétní hladinu kurzu – očekáváme oslabení koruny nad 25 EUR/CZK. Měnová krize, která by vedla k dramatickému oslabení koruny, ale české ekonomice dle našeho názoru bezprostředně nehrozí.

VÍCE K TÉMATU:

Kdo vydělal na krizi balík, rád se podělí s ostatními? Jen vládní pohádka pro děti

Spořivé domácnosti posílají Česko na hranu recese. Průmysl se ale staví na nohy

Nový strašák českých domácností: strach z drahoty střídají obavy z propouštění

Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus

V principu lze souhlasit s tvrzením, že se česká ekonomika momentálně nachází ve významné nerovnováze. Nepřeceňoval bych ovšem urgenci, se kterou by hrozila měnová krize.

Česká národní banka (ČNB) má momentálně k dispozici dostatek nástrojů, jak hrozbu takového scénáře včas identifikovat a případně odvrátit. K jeho naplnění by mohlo dojít pouze za předpokladu, že by ČNB zcela rezignovala na plnění svých povinností, což v tuto chvíli nepředpokládám,

České koruně určitě hrozí v dohledné době oslabení, ovšem nikoli takové intenzity, aby bylo možné hovořit o měnové krizi. Navíc Česko má dostatek nástrojů, jak případné další zhoršení situace včas odvrátit.

(u názoru Víta Hradila bylo využito jeho vyjádření pro ČTK a částečně E15)

Vladimír Pikora, hlavní ekonom Comfort Finance Group

Nomura má bohužel pravdu v tom, že se veřejné finance v posledních letech výrazně zhoršují. Máme za sebou tři roky hlubokých schodků a nezdá se, že to bude vláda řešit. Ta, ačkoli mluví o úsporách, hodlá během svého vládního období zvýšit vládní dluh skoro o 40 %. Překvapivě ji k seškrtání rozpočtu nemusí donutit bezzubá opozice, ale finanční trhy a strach z měnové krize.

Problémem je kromě rychle rostoucího dluhu i vnější prostředí. Pro kurz koruny je důležité, jaký je o ni zájem, což ukazuje vývoj zahraničního obchodu. Poptávka po koruně koreluje s vývozem.  Pokud převyšuje dovoz, poptávka po koruně stoupá. Naopak když se víc dováží než vyváží, poptávka po koruně slábne a roste zájem o zahraniční měnu. Bohužel pohled na statistiky zahraničního obchodu je neúprosný. Od roku 2005, kam sahá aktuální metodika, nikdy nebyl klouzavý šestiměsíční průměr deficitnější. Jinými slovy, je zde rekordní tlak zahraničního obchodu na oslabení české koruny. Což potvrzuje i pohled na tzv. běžný účet platební bilance.

Česká národní banka (ČNB) už řadu měsíců intervenuje ve prospěch koruny a brání ji. Odhaduje se, že od května takto ČNB do koruny už investovala 25,5 miliard eur (zhruba 620 miliard Kč). To je na první pohled šílené číslo, ale ČNB má ohromné devizové rezervy. Tato částka odpovídá jen 16 % devizových rezerv z letošního dubna. Jinými slovy, ČNB může intervenovat ve prospěch koruny (tedy nakupovat korunu) ještě řadu měsíců. Jednoho dne však i ČNB dojdou peníze a intervence ustanou, v tu chvíli nastoupí na řadu úrokové sazby.

Pokud bude pokračovat tlak na oslabení koruny, ČNB zvýší své úrokové sazby, protože se bude bát vysoké inflace a nebezpečné fluktuace měny. Zvýšením úrokových sazeb zvýší poptávku po koruně a tlak na její oslabení skončí.

Teď jde jen o to, jak moc koruna oslabí a jak dlouho ji ČNB bude bránit. Úspěšně v tom může pokračovat ještě dlouho a je šance, že mezitím se nepříznivé vnější prostředí zlepší. Může skončit válka, klesnou ceny energií atd. Ale také to nastat nemusí. Největším problémem by bylo, kdyby mezi lidmi propukla panika a hromadně utíkali k cizím měnám.

Zranitelnost měn rozvíjejících se trhů se nyní podle zprávy Nomura Holdings nachází na nejvyšší úrovni za více než 20 let. Reálně tak hrozí, že nějaká zpráva ze světa trhy vyděsí a nastane ohromný výprodej aktiv ve východní Evropě. Takovým spouštěčem může být nejen ekonomická, ale politická událost. Podstatné je, že bude jedinečná. Bude to něco, co nikdo nečekal a není na to připravený.

Nicméně – jak píší Japonci – i kdyby k tomu došlo, koruna by nejspíš oslabila jen o pár procent a za několik měsíců by se situace zase usadila. Myslím, že není důvod k panice. Tlak na korunu tu sice bude – možná dočasně oslabí k 26 i 27 korunám za euro – ovšem není to důvod k tomu, aby se lidi báli a utíkali k cizím měnám. Takové kurzy jsme tu měli a žádné drama nenastalo.