92 Shares 12208 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Volby v Česku aneb jak ošidné je věřit předvolebním průzkumům

Volební předpovědi mohou ovlivnit voliče a tak i výsledky voleb. Tyto předpovědi jsou však jen modelem a reálný výsledek často bývá jiný. Prošli jsme předvolební průzkumy v novém miléniu a porovnali je s výsledky voleb v Česku. Podívejte se, které strany jsme preferovali a komu jsme nakonec dali svůj hlas.

Je to jen měsíc, co vypukla poslední vážná vládní krize. Jejím výsledkem bylo odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí, kde ho nahradil Ivan Pilný (ANO). Nicméně pět měsíců před volbami se zdá, že přízeň veřejnosti má na své straně Babišovo hnutí a naopak preference spadly sociální demokracii.

Průzkum agentury Kantar TNS pro Českou televizi ukazuje, že odstup prvního hnutí ANO od dalších stran se zvětšil.

Babiše a spol. by nyní volilo přes 30 procent lidí, další strany – ODS, KSČM a ČSSD – se pohybují těsně nad deseti procenty. Mimochodem, sociální demokraté jsou až čtvrtí, což odborníci dávají za vinu právě zmíněné vládní krizi.


GRAF: Volební model – květen 2017

Pozn.: Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla agentura Kantar TNS. Sběr dat probíhal ve dnech 9. až 29. 5. 2017 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).

Zdroj: Kantar TNS


Oproti dubnu si nejvíce pohoršila ČSSD o celé dva procentní body. Naopak vzestup zaznamenala strana TOP 09 o 2,5 procenta a lidovci o 1,5 procenta.

Letošní volby budou unikátní v tom, že poprvé budou výdaje na kampaň omezeny, a to maximálně 90 milionů korun za každou stranu. To nahrává finančně slabším stranám a naopak limituje možnosti miliardáře Babiše a jeho hnutí ANO.

Je také otázka, jak se bude vyvíjet předvolební kampaň, která místy již nyní připomíná „všichni proti Babišovi“.

Pro připomenutí si pojďme projít volby za posledních 15 let a jejich výsledky. Zároveň jsme je porovnali s volebními modely.

Volby do sněmovny v roce 2002

Volby v roce 2002 proběhly v pátek a sobotu 14., respektive 15. června. O přízeň voličů, jejichž volební účast dosáhla 58 procent, soupeřilo 29 stran a hnutí.

Počet poslaneckých mandátů vzešlých z voleb v roce 2002
ČSSD 70
ODS 58
KSČM 41
KDU-ČSL, US-DEU 31

Nakonec zvítězila ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly. Ta následně sestavila vládu ve velmi těsné koalici s KDU-ČSL a US-DEU (měli 101 poslaneckých hlasů), která se umístila na pomyslném posledním místě postupujícím do sněmovny. ODS i KSČM tak zůstaly v opozici.

Stalo se tak i přes to, že v předvolebních průzkumech stranických preferencí agentury STEM půl roku před volbami byla ČSSD až na třetím místě.


GRAF: Srovnání předvolebních preferencí a výsledků voleb v roce 2002

Zdroj: ČSÚ, průzkumy STEM


Jak je patrné, tak ani jeden z předvolebních průzkumů neodpovídal pozdějším výsledkům voleb. Pojďme tedy o čtyři roky později.

Volby do sněmovny v roce 2006

Následující volby do Poslanecké sněmovny PČR se konaly v pátek a sobotu 2. a 3. června 2006. Výrazně si ve volbách polepšila ODS, která tentokrát pod vedením Mirka Topolánka zvítězila, když získala přes 35 procent hlasů.

Nově do Poslanecké sněmovny postoupila také Strana zelených (SZ) se ziskem 6,29 procenta hlasů, což jí vyneslo šest mandátů. Také volební účast byla výrazně vyšší, když platný hlas odevzdalo 5,39 milionu lidí při volební účasti 64,5 procenta.

Povolební vyjednávání ale dopadla patem. Obě vzniklé koalice, ODS, KDU-ČSL se SZ proti ČSSD s KSČM, získaly po 100 mandátech.

Počet poslaneckých mandátů vzešlých z voleb v roce 2006
ODS 81
ČSSD 74
KSČM 26
KDU-ČSL 13
Zelení 6

Nastala tak vládní krize provázená neúspěšnými vyjednáváními, trvající až do ledna roku 2007, kdy se vládě Mirka Topolánka podařilo získat důvěru Poslanecké sněmovny.

V případě těchto voleb se ale oba průzkumy stranických preferencí agentury STEM, a to jak půl roku, tak měsíc před volbami, ukázaly jako velice přesně odpovídající skutečnému výsledku.

Volební průzkum v prosinci 2005 odhadl výsledné pořadí stran naprosto přesně. Měsíc před volbami, tedy v květnu 2006, předpověděl chybně pouze umístění SZ a KDU-ČSL.


GRAF: Srovnání předvolebních preferencí a výsledků voleb v roce 2006

Zdroj: ČSÚ, průzkumy STEM


Na rozdíl od předchozích voleb tak tentokrát průzkumy odpovídaly skutečnému výsledku a volby v roce 2006 v podstatě dopadly dle očekávání.

Volby do sněmovny v roce 2010

Poté, co předchozí volby v roce 2006 dopadly patem a vládě Mirka Topolánka se podařilo získat důvěru Poslanecké sněmovny až v lednu 2007, se opozice v čele s ČSSD a Jiřím Paroubkem několikrát pokusila vládu sesadit.

Nakonec se jim to podařilo až na pátý pokus a v březnu roku 2009 byla vládě vyslovena nedůvěra.

Po jednání došlo k dohodě mezi ODS, ČSSD a Stranou zelených na úřednické vládě v čele s Janem Fischerem. Ta měla vládnout až do předčasných voleb plánovaných na pátek a sobotu 9. a 10. října 2009.

Tyto předčasné volby však byly zrušeny a volby se následně uskutečnily až 28. a 29. května roku 2010. V těchto volbách se do Poslanecké sněmovny dostalo pět stran. KDU-ČSL tentokrát nepřekročila hranici pěti procent a poprvé v historii zůstala pod hranicí vstupu do sněmovny.

Počet poslaneckých mandátů vzešlých z voleb v roce 2010
ČSSD 56
ODS 51
TOP 09 41
KSČM 26
Věci veřejné 24

Na výsledek voleb reagovalo několik lídrů stran rezignací. Své funkce se vzdal tehdejší předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, dále rezignovalo vedení Strany zelených v čele s Ondřejem Liškou a odchod z vedení strany SPOZ ohlásil v té době také současný prezident Miloš Zeman.

Svoji rezignaci později oznámil také Jiří Paroubek, do té doby předseda vítězné strany ČSSD. Po jeho odstoupení se za stranu vyjadřoval Bohuslav Sobotka. Přestože ČSSD získala nejvíce hlasů, nedosahovala sama ani společně s KSČM na dostatek mandátů, aby měla většinu hlasů ve sněmovně. Zbylé postupující strany ODS, TOP 09 a Věci Veřejné (VV) získaly dohromady 118 mandátů.

Sobotka po prezidentovi požadoval, aby vítězná ČSSD byla v souladu se zvyklostmi pověřena jednáním o sestavení vlády. Nicméně Václav Klaus se přiklonil k tomu, že není dle jeho názoru jiná možnost než koalice tří stran s většinou ve sněmovně.

Nakonec v červnu 2010 pověřil sestavením vlády Petra Nečase a později téhož měsíce ho jmenoval i novým předsedou vlády.

V důsledku pozdější politické krize a vnitrostranických sporů ve Věcech veřejných se tato strana postupně rozpadla. Tehdejší místopředsedkyně vlády Karolína Peak po odchodu ze zmíněné strany založila nové politické uskupení LIDEM, které ve vládní koalici VV nahradilo.

Předvolební průzkumy stranických preferencí v tomto případě odpovídaly výsledkům voleb jen částečně. Půl roku před volbami, tedy v listopadu 2009, byly voličské preference poměrně odpovídající výsledku voleb v případě ČSSD a ODS, naopak u KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a VV se výsledek od průzkumu značně lišil.


GRAF: Srovnání předvolebních preferencí a výsledků voleb v roce 2010

Zdroj: ČSÚ, průzkumy STEM


Průzkumy stranických preferencí před volbami v roce 2010 tak výsledek voleb zčásti ukázaly správně, v něčem však volby dopadly rozdílně.

Volby do sněmovny v roce 2013

Jenže ani vláda Petra Nečase nedovládla do konce svého mandátu, neboť ji v červnu 2013 zničila aféra označovaná jako „kauza Nagyová“. V jejím centru byla tehdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky Jana Nagyová, nyní již Nečasová, která tehdy skončila ve vazbě.

Dalšími zatčenými byli poslanec Ivan Fuks, Petr Tluchoř, Roman Boček, Milan Kovanda, Ondrej Páleník nebo Lubomír Poul. Všichni byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby.


NOVINKA        –        Přihlaste se k odběru newsletteru        –        NOVINKA


Petr Nečas v reakci na tuto aféru podal 17. června demisi a rezignoval na post předsedy ODS. Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM se dohodla na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové.

Prezident Miloš Zeman však v červnu 2013 jmenoval premiérem úřednické vlády bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka. Jeho vláda byla jmenována 10. července. Následně došlo k několika pokusům o rozpuštění sněmovny.

Návrh na rozpuštění byl nakonec schválen až po několikadenním jednání sněmovny, pro hlasovalo 140 poslanců především z ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV. Poté Miloš Zeman sdělil, že hodlá vyhlásit předčasné volby na 25. a 26. října 2013, a tak se také stalo.

Tyto volby vyhrála ČSSD se ziskem zhruba pětiny hlasů, druhé se poměrně překvapivě umístilo zbrusu nové uskupení, za nímž stál a stojí podnikatel Andrej Babiš – hnutí ANO 2011. Dále se do sněmovny dostaly strany KSČM, TOP 09, ODS, opět KDU-ČSL a poprvé Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Počet poslaneckých mandátů vzešlých z voleb v roce 2013
ČSSD 50
Hnutí ANO 47
KSČM 33
TOP 09 26
ODS 16
Úsvit 14
KDU-ČSL 14

Z povolebních jednání vznikla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, která měla většinu 111 poslanců. Miloš Zeman jmenoval premiérem Bohuslava Sobotku 28. ledna 2014. Sněmovna následně vyjádřila důvěru vládě 18. února 2014.

Dle předvolebních průzkumů stranických preferencí nejvíce ve volbách překvapilo hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. V průzkumu půl roku před volbami, tedy v dubnu 2013, preferovalo hnutí ANO jen 0,5 procenta dotázaných.

Nicméně předvolební kampaň provázela velká nejistota a nepříliš velký zájem voličů. Nebylo tedy divu, že z v tomto průzkumu bylo téměř 20 procent potenciálních voličů nerozhodnuto, výrazně více než při předchozích volbách. Nakonec ale přišlo volit bezmála 60 procent lidí.

Ještě měsíc před volbami, tedy v září 2013, sice získávalo hnutí ANO na stále větší popularitě, ale nebylo jisté, zda do sněmovny pronikne – preference se pohybovaly těsně nad pěti potřebnými procenty. Ve volbách ale nakonec získalo téměř 19 procent.


GRAF: Srovnání předvolebních preferencí a výsledků voleb v roce 2013

Zdroj: ČSÚ, průzkumy STEM


Z průzkumů i výsledků voleb je patrné, že klesla především popularita ODS a přibývalo lidí, kteří nebyli rozhodnutí nebo nechtěli volit ani jednu z tradičních stran.

Letos?

Z výše uvedené analýzy je jasně patrné, že předvolební průzkumy jsou velmi často v souvislosti s výsledkem hlasování ošidné, a to i těsně před volbami.

Více k tématu:

Co u politických stran rozhoduje? Voliči, nebo peníze?

Sobotkův předvolební majstrštyk? Demise vlády půl roku před volbami

Dá se říci, že je tomu přesně tak, jak uvádí STEM u každého průzkumu: „Stranické preference nevyjadřují volební výsledek.“ Přesto je dobré udělat si obrázek, jak se (ne)strefovaly do reálných voleb.

Uvidíme tedy, jak moc se budou, či nebudou mýlit předvolební průzkumy letos (a zdali nějak politickými kartami zamíchají předvolební kampaně jednotlivých stran).

Mohlo by vás také zajímat

Článek
0 shares395 views

Souhrn událostí 38. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 23. září 2017

Kam akvizičně míří Google, co se děje v českém „taxisvětě“, kdo povede Prazdroj, co plánuje Liftago, trpí Amazon krátkozrakostí, co (zase) koupil Daniel Křetínský, uklidňuje se napětí mezi KLDR a USA…

Zaujalo nás
3 shares4318 views

Co se Česku vyplatí víc? Nové jaderné bloky, nebo obnovitelné zdroje?

Redakce - 22. září 2017

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku popudil příznivce obnovitelných zdrojů. Na nedávné konferenci prohlásil, že výstavba nových bloků je levnější než zelené zdroje. Naopak britský expert vysvětloval, proč je naopak horší…

Analýza
40 shares2438 views

S pracovitostí nejdál dojdeš. Platí to i pro Poslaneckou sněmovnu?

Martin Sklenský - 22. září 2017

Jak často chodí zákonodárci do práce a co tam dělají? Jak jsou aktivní při hlasování, vystupování v parlamentu nebo předkládání návrhů zákonů? Zkusíme vám pomoci při rozhodování, koho volit letos…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.