96 Shares 9408 Views 1 Comments
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
17 shares7647 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9741 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Článek
5 shares2402 views

Souhrn událostí 7. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 17. února 2018

Dělá inflace radost ČNB, kdo další míří na Start, proč jsou české pojišťovny chudáci, kam pádí eurozóna, co trápí Uber, čím chce potěšit O2, co láká Warrena Buffetta nebo jak…

Jan Rosický (Invent Medical): Medicína nemusí jen bolet, umí být i sexy

Na Ostravsku se rodí nový technologický disruptor trhu s ortotiky a protetiky. Firma Invent Medical tiskne ortézy a protézy na míru. Díky digitální výrobě pomůcek má startup obrovský globální potenciál. „Jsme taková Tesla našeho oboru. Začínáme s prémiovými produkty, které primárně nabídneme na západních trzích. Postupně se posuneme k masovější cílové skupině,“ říká spoluzakladatel společnosti Jan Rosický.

Tým start-upu Invent Medical tvoří průkopníci medicíny budoucnosti, kteří věří, že zdravotní pomůcky musí pacientovi sedět nejen na míru anatomicky, ale i zapadat do jeho životního stylu. Při jejich výrobě proto vsadili na technologii 3D tisku.

„Pacientům, kteří se dostali do tíživé životní situace například po amputaci končetiny,  chceme poskytnout komplexní službu. Povzbudit jejich psychiku třeba i tím, že se stanou spoluautory designu jejich náhrady,“ říká Jan Rosický, spolumajitel Invent Medical.

Rosický je přesvědčen, že medicína 21. století nemusí bolet, ale může být i „sexy“. Pacienti by jejich ortézy a protézy měli přijímat jako módní doplňky.

Plně digitalizovaná výroba je obrovskou výhodou, která start-upu přisuzuje globální působnost. V kombinaci s náskokem v oblasti zpracování dat a klinických znalostí medicíny, které mají zakladatelé z paralelních podnikatelských angažmá, je možné považovat Invent Medical za disruptora světového formátu na trhu s ortotiky a protetiky, kterého čeká zářivá budoucnost.

Byznys staví na téměř 25leté zkušenosti s tradiční výrobou ortéz a protéz ve firmě ING Corporatin, kterou taktéž vlastní a na zkušenostech z provozu dvou klinik.

Co vlastně Invent Medical dělá? Podívejte se na start-up pitch ústy jeho spoluzakladatele.



O technologii 3D tisku v oblasti zdravotnictví se hodně mluví, jak daleko má ale do praxe? Jsme ve fázi testování a výroby prvních prototypů zdravotních pomůcek, nebo už jde skutečně masovou individualizovanou výrobu?  

Kolem 3D tisku byl – asi jako kolem každé populární technologie – velký rozruch. Lidé měli velká očekávání. Nakupovali domácí hobby 3D tiskárny a zažívali zklamání, že na nich nelze téměř nic tisknout. Měly nedostatečné rozlišení a použitý materiál často praskal. Zájem po těchto zkušenostech logicky trochu opadl.

Jan Rosický   

Jako první Čech získal prestižní mezinárodní ocenění Student Design Award ze soutěže, která hledá nejlepší mladé designéry na světě. Cenu získal za návrh šperku, se kterým se dá bezkontaktně platit, a doprovodné aplikace, která automaticky třídí výdaje a hlídá rozpočet. Jeho konceptem už se inspirovaly dvě banky. 

Rosický teď ale nejvíc času věnuje startupu Invent Medical. Ten rozjel se svým otcem Jiřím. Pomocí 3D tisku vyrábí zdravotní pomůcky a pracují na tištěných protézách končetin.

Tým Invent Medical za pomoci 3D tisk kompletně mění obor ortotiky a protetiky. Můžeme je označit za disruptory trhu, kteří mění zažité byznys modely. 

Ostravský Invent Medical je firma s globálním potenciálem, která by do pěti let mohla mít klidně miliardový obrat

Ani ve zdravotnictví tomu nebylo jinak. Nyní se však pomocí 3D tisku v Americe zhotovuje většina rovnátek a naslouchátek a 3D tisk začíná pronikat pomalu i do našeho oboru ortotiky. Nejrozšířenější jsou zatím vložky do bot, které už v Americe i Evropě několik firem na míru tiskne, jelikož to nejsou moc komplikované produkty. Takže ano, nejsme daleko od toho, aby se 3D tisk ve zdravotnictví masivně rozšířil.

Co tomu tedy zatím brání?

Jedna věc je produkt vytisknout a druhá ho navrhnout. Příprava dat je jedním z velkých problémů a pak také vlastnosti materiálu do 3D tiskáren. Ty sice zvládnou vytisknout cokoli, když mají správná data, ale nejdéle na celém procesu trvá jejich návrh. Dnes se pomůcka modeluje v grafickém programu a její design zabere třeba i 12 hodin lidské práce.

Jak dlouho to trvá vám?

V Invent Medical se snažíme celý proces s využitím umělé inteligence zautomatizovat. Naše know-how kombinuje práci produktových designérů, konstruktérů, klinických pracovníků, lékařů, SW developerů a matematiků, jejichž výsledkem je on-line platforma a algoritmy, které jsou stejnou úlohu schopny zastat v řádu vteřin až minut.

Naše pomůcky už se testují

To vypadá na velkou revoluci v oblasti modelování ortéz a protéz, která by mohla ušetřit i nemalý díl práce zdravotních pracovníků. Kdy se tak stane?

V květnu na odborné konferenci v Lipsku představíme tři produktové řady, které letos chceme uvést na trh. Pacienti už naše pomůcky nějakou dobu testují. Teď jde především o jejich návrh, protože technologie konečně po letech, co se 3D tisku věnujeme, dohnala naše vize a očekávání.
S 3D tiskem začal totiž experimentovat můj táta ve firmě ING Corporation už před zhruba osmi lety. Až nyní jde drtivá část portfolia vyrobit touto metodou.

Zmínil jste, že jedním z limitů 3D tisku je také použitý materiál…

Ano, tiskárny, které používáme, pracují pouze s plastem (nylon). A ten má určité mechanické vlastnosti. Máme ale velmi šikovné designéry, kteří umí ony vlastnosti pomocí 2D a 3D struktury pozměnit. Někde vrstvu plastu ztenčí, aby se stal měkčí, jinde přidají žebrování či jinou strukturu tak, aby byl ohebný, pružný, či roztažný. V místech, kde je třeba končetinu fixovat navrhnou tlustší stěny, aby pomůcka správně fungovala a naopak v místech možných otoků dokáží vytvořit bioresponzivní vrstvu, která reaguje na objemové změny lidského těla. Dokáží navrhnout i funkční 3D tištěné zapínání či zip.

Díky propracovaným návrhům tak můžeme obcházet i tyto limity. Nicméně každý rok jde kvalita 3D tisk nahoru, je levnější, rychlejší a některé průmyslové modely tiskáren brzy budou umět kombinovat i více materiálů.

Naznačil jste, že v polovině roku uvedete na trh tři produktové řady. Medializovaná byla zatím jen 3D tištěná kraniální helma pro děti, které trpí vrozenou deformitou hlavy. Co dalšího nabídnete?

Právě již dříve zmíněné ortopedické vložky. Máme za to, že je to obrovský trh, na který můžeme vnést produkt s velkou přidanou hodnotu. Současné ortopedické vložky zabírají příliš místa v botě, jsou nepohodlné a 3D tisk je řešením. Chodidlo pacienta jednoduše naskenujeme 2D skenerem, změříme tlak chodidla při chůzi a ortoped pak díky on-line konfigurátoru na základě naměřených hodnot v 3D konfigurátoru přímo před pacientem vytvoří model vložky přesně podle jeho potřeb.

Například při léčbě plochých nohou vytvoří podpory a klínky tam, kde jsou optimálně potřeba. K nám pak putují digitální data, na jejichž základě vznikne algoritmický návrh, podle něhož tiskárna vložku vytiskne. Pracujeme také na zápěstních ortézách a dynamických kotníkových ortézách, které jsou určeny dětem po mozkové obrně nebo těm, které mají vážné vady chůze.

Práce na designu kraniální helmy k léčbě deformit dětské lebky…

…a výsledný produkt vytištěný na 3D tiskárně.

V čem se tyto dětské ortézy liší od těch klasických, které se nyní vyrábí řemeslným způsobem?

Klasická dynamická kotníková ortéza je velmi těžká a nevejde se do boty. Musí se na ní lepit suché zipy a je nevzhledná, takže se s ní dětští pacienti těžko sžívají, či jim rovnou ztěžuje pohyb. Ortéza se stejnou funkcí vyhotovená na 3D tiskárně je o 80 procent lehčí, vzdušnější a méně objemná.
Navíc může být doplněna o různé dětské motivy a obrázky například superhrdinů, oblíbených postaviček nebo zvířátek. Měli jsme třeba případ chlapce, který ortézu odmítal až do chvíle, než jsme na ni vytiskli jeho oblíbeného geparda. Přijde mi, že se hodně podceňuje psychologický efekt zdravotních pomůcek.

Nejen pro zdraví, ale i pro krásu

V jednom z rozhovorů jste řekl, že zdravotní pomůcky mají být módním či designovým doplňkem. Myslel jste to tak, že díky tomu pacienti pomůcku lépe přijmou za svou?

Přesně tak, zdravotní firmy hodně zapomínají na psychický stav pacienta, že jde o mu poskytnout komplexní službu, která s sebou musí přinášet i pozitivní zážitek. Dnes už dokážeme udělat produkty přesně na míru anatomicky, ale i na míru životního stylu pacienta. Ten si může vybrat styl, barvu, motivy z oblíbených filmů a podobně. Nejen u dětí a u generace mileniálů je to hodně důležité. 3D tisk nám v tom dává úplnou volnost. Umožňuje kompletně změnit pohled na celý obor a vytvářet produkty, které bychom ve 21. století čekali.

V Invent Medical tisknou protézy na míru životnímu stylu pacienta.

To jsou všechno výhody 3D tisku na straně produktu, jaké jsou výhody na straně procesu jeho výroby? Jinými slovy, jak tato revoluční metoda mění zažité byznys modely?

Invent Medical stavíme na modelu vysokého škálování a globální působnosti. Díky 3D tisku dokážeme obsloužit klienty v celé Evropě, Americe na Blízkém Východě, jednoduše kdekoli na světě, protože digitální data nemají hranice. To je asi úplně největší změna.

Kdybychom měli v Česku obrovskou továrnu, z níž bychom produkty zasílali přes půlku světa, nebylo by to ekonomicky racionální. Nemohli bychom tak fungovat. Nejen proto, že by byla doprava drahá, zhotovení pomůcky by dlouho trvalo a ještě by se na ni vztahovalo clo. Tím, že je výroba zcela digitální, vše odpadá. Nám přijdou data na server, které zpracujeme a odesíláme zpět opět digitální soubor, podle kterého se pomůcka vytiskne na 3D tiskárně kdekoli na světě.

Zápěstní ortéza i jako módní doplněk.

Takže vaším cílem není vlastnit nejmodernější a nejvýkonnější 3D tiskárny…

Přesně tak. Jsou firmy, které se živí 3D tiskem na zakázku. Ty pro nás budou tisknout, protože pořízení vyhovující tiskárny je záležitostí nejméně deseti milionů korun. My opravdu nechceme investovat například půl miliardy do tiskového centra v době, kdy se 3D tiskárny rychle vyvíjejí a zastarávají. Zaměříme se na ten digitální návrh, budeme zlepšovat algoritmy, on-line konfigurátor, zapojíme umělou inteligenci a další technologie tak, aby byl návrh zdravotní pomůcky co nejvíce automatizovaný a tím pádem cenově dostupný.

Na této tiskárně vznikají prototypy tištěných zdravotnických pomůcek. Její pořízení stálo Invent Medical vyšší jednotky milionů korun.

Čím musí být vybavena taková ortopedická ordinace, aby s vámi mohla spolupracovat?

Musí mít vyhovující 3D skenery a také náš on-line interaktivní konfigurátor, který je velmi jednoduchý, vizuální a podstatně zjednodušuje práci lékaře nebo klinického pracovníka. Ten před očima pacienta tvoří obraz, jak bude budoucí pomůcka vypadat. Díky tomu se pacient stává aktivním článkem v procesu její tvorby, lékař mu vysvětluje jednotlivé kroky a jejich účel. Dále může přímo pacient rozhodnout například o její barvě a dalších vizuálních prvcích.

Cenově na úrovni klasických protéz

Jak si 3D tištěné zdravotní pomůcky stojí nákladově ve srovnání s těmi zhotovenými běžným řemeslným způsobem?

Ekonomicky nejvhodnější je 3D tisk pro malosériovou a individualizovanou výrobu. V množství do 50 tisíc kusů je 3D tisk ekonomicky výhodnější než vstřikolis. Společnost HP by tento limit  chtěla dostat na jeden milion kusů. Tím pádem se o 3D tisk začaly zajímat ve velkém i automobilky, velké farmaceutické firmy a letecký průmysl.

V našem případě ačkoli je samotná výroba zatím dražší, vysoká technologická produktivita a automatické zpracování návrhu naopak celý proces výroby ortéz a protéz zlevňuje. Nákladově proto vychází 3D tisk nyní stejně nebo mírně prémiově ve srovnání s jejich klasickou řemeslnou výrobou. Nicméně my si můžeme dovolit být mírně prémioví, protože naše produkty jsou násobně lepší než ty klasické.

Jak 3D tisk zrychluje výrobu takových pomůcek?

Konkrétně třeba standardních kraniálních helem pro děti, které jste zmiňovala, vyrobíme pět za den a potřebujeme na to tři pracovníky. Je to dáno jak počítačovou přípravou dat, tak především zdlouhavým výrobním procesem – například frézováním modelu, či natahováním plastu. Algoritmus však dokáže navrhnout takových helem za den více než stovku a jedna 3D tiskárna jich za 10 hodin dokáže vytisknout třeba i deset.

Důležité je že nejsme omezeni počtem tiskáren, jelikož tuto službu nakupujeme od partnerů v místě spotřeby. Helma je navíc lehčí, prodyšná, dítě se v ní nepotí a netrpí ekzémy. Touto produktivitou se dostáváme na ekonomiku škálování, která dlouhodobě bude umožňovat snižování cen.

On-line konfigurátor, který slouží k vizualizaci budoucí 3D tištěné pomůcky.

Nedá mi to, abych neparafrázovala ikonickou hlášku z filmu Pelíšky, kterou pronesla na adresu českých sklářů Stella Zázvorková: „A protetici nebudou mít co žrát…“

Lidská práce je drahá. V budoucnu tomu nebude jinak. V poměrech zdravotnictví se náklady hodně sledují a optimalizují. My se snažíme tento drahocenný čas protetikům ušetřit, tak aby jej mohli více věnovat samotným pacientům a ne výrobě. Cena 3D tisku a stejně tak i výpočetního výkonu, který spotřebováváme v rámci algoritmů, rok od roku klesá. Díky tomu můžeme v budoucnu dělat stále dokonalejší produkty za stále nižší ceny. Technologie jsou pokročilejší a levnější.

Jsme takovou Teslou v oboru ortotiky a protetiky. Tesla také začala s prémiovými vozy a až posléze zařadila cenově přijatelnější Model 3. My také chceme začít s prémiovými produkty, které primárně nabídneme na západních trzích a postupně naši nabídku posuneme do masovější cílové skupiny. Za pár let už můžeme působit globálně s tím, jak se technologie dál bude zlevňovat.

Sci-fi oddíl zapálených snílků

Konkrétně na které trhy zamíříte jako první? Už máte rozjednána nějaká firemní partnerství?

Ano, máme úzké partnerství s velkou sítí ortotických klinik ve Velké Británii, která bude odebírat naše produkty, ale také nás na daném trhu zastupovat. Jednáme i s ultramoderní nemocnicí v Kataru, která si vytyčila za cíl vytvořit zcela novou úroveň světové léčby žen a dětí. Obchodu se budeme věnovat od druhé poloviny roku, nyní naplno ladíme produktové řady, které na jaře představíme na už zmíněné konferenci v Lipsku. Věříme v úspěch zejména na německém trhu. Později bychom určitě chtěli dostat naše produkty i na americký nebo mexický trh.

Proč jste vlastně Invent Medical oddělili od ING Corporation, firmy, která staví na 25leté tradici výroby ortéz a protéz?

Z mnoha důvodů nešly aktivity Invent Medical držet pod jednou hlavičkou s ING Corporation. Kdybychom se nevydělili, tak by nás každodenní realita v zajeté firmě brzdila. Byli jsme moc pohlceni každodenní operativou, než abychom si mohli dovolit snít. Dovolili jsem si být odvážní a vyčlenili se. Stáhli jsme si pár šikovných lidí z původní firmy, například našeho šéfdesignera Aleše Grygara a najali nové. Vytvořili jsme si takový sci-fi oddíl zapálených snílků, ale samozřejmě dál s firmou i klinikami, které patří mému otci, spolupracujeme. Díky tomu se můžeme posouvat velmi rychle a tvořit tu snovou realitu.

Kolik lidí čítá tým Invet Medical?

Je nás jen sedm, ale spoustu věcí řešíme s univerzitami, externími partnery a dalšími subjekty. Jsme hi-tech společnost a k tomu, abychom mohli všechny naše vize dotáhnout, musíme zvládat plno oborů – medicínu, technologie, matematiku, umělou inteligenci a plno dalších. To bychom nikdy nezvládli sami, a proto jsme si pro sídlo vybrali Moravskoslezské inovační centrum. Je tu skvělý ekosystém. V areálu sídlí inovativní firmy, v blízkosti je fakultní nemocnice, univerzita i superpočítač, jehož tým nám s vývojem také pomáhá. Napříč tímto ekosystémem úzce spolupracujeme na našem projektu s dalšími desítkami lidí.

První zprava Jan Rosický, vedle něj jeho otec Jiří Rosický – spoluzakladatelé společnosti Invent Medical.

Myslíte, že jednou budou 3D tiskárny schopny tisknout třeba i bionické ruce?

Myslím, že ano, zcela jistě jednotlivé komponenty na míru, ale kompletní ruce se v následujících pěti letech tisknout ještě nebudou. 3D tisk hodně promění celkovou podobu produktů, i co se týče pokročilých elektronických zařízení.

Vaše zdravotní náhrady jsou zatím jen pasivní. Cestou bionických náhrad se nevydáte?

Zaměřujeme se na trh vrozených, pooperačních a poúrazových deformit. Je to trh, který nikdy nezmizí, a je na něm obrovský prostor ke zlepšení. Bionické náhrady jsou další komplexní oblastí a pokud bychom se do jejich výroby pustili, museli bychom najmout další stovku lidí. Místo toho chceme tvořit revoluci v pasivních a polopasivních pomůckách.

Další problém je, že bionické náhrady české zdravotnictví pacientům neproplácí, pokud jim nechybí více končetin. Na klinice ve Frýdku Místku máme však světově uznávané pracoviště, které se zaměřuje na anaplastologii. Vyrábíme náhrady, které vypadají skutečně jako reálná část lidského těla, včetně pigmentace a vrásek a pomáhají pacientům především se začlenit zpět do společnosti a lépe psychicky snášet daný deficit. Protézy v sobě mají zabudované mechanické prvky, které umožňují například adaptabilní úchop, takže v takové ruce lze udržet například sklenici vody. Jak vytvářet takové protézy jsme se učili v USA od člověka, který dělal silikonové masky pro CIA. No a nyní jezdí zase lidé z Německa, Izraele, či Saudské Arábie se učit k nám.

Ukázka polopasivní náhrady ruky s mechanickým úchopem.

Pomůcky budou chytřejší

Zvažujete propojení zatím pasivních pomůcek se světem IoT?

Rozhodně, pracujeme na vývoji různých aplikací a senzorů, které by kontrolovaly stav a postup léčby pacienta. Chceme jít cestou chytrých pomůcek. Třeba do našich kraniálních helem chceme zabudovat senzor, který vyvíjíme s katedrou biomedicíny na Vysoké škole Báňské. Ten bude sbírat data o průběhu léčby.

Máme poměrně vysokou úspěšnost léčby deformity lebky (přes 95%) a příčinou těch neúspěšných případů je většinou, že dítě nenosilo helmu předepsanou dobu a hlava mu rostla bez korekce. Do helmy umístíme senzor, který rodiče včas upozorní, že by mohlo dojít k tomuto nevyhovujícímu stavu a tím zvýšíme úspěšnost léčby.

Také bychom na základě sesbíraných dat mohli v reálném čase dokonce vyhodnocovat, na kolik procent už je deformita vyléčena. Obdobně to může fungovat i v případě zlomených rukou. Díky takovým senzorům by se léčba zefektivnila a předešlo by se mnoha nežádoucím stavům. Mohli bychom tak například jednou zabránit i amputaci končetiny.

Jak to myslíte?

Pracujeme na produktu pro pacienty trpící diabetickou nohou. Tato diagnóza vede často až k amputaci dolní končetiny. Vhodnou ortotickou pomůckou však lze amputaci v mnoha případech předejít. Jelikož mají tito pacienti velmi malou citlivost v chodidle a často necítí, zda je noha tlačí, senzory by vyhodnocovaly, zda je pomůcka správně navržena. Naší vizí je, že v případě ohrožení by senzory včas notifikovaly lékaře a pacienta.

Chceme být globální

Sci-fi, které se postupně stává realitou musí lákat řadu investorů. Dostáváte nabídky na jejich vstup?

Ano, ozývají se nám. Dostali jsem dokonce i nabídku na odkup firmy. Chtějí s námi spolupracovat i velké nadnárodní firmy z oboru, které se zaměřují na sériovou, nikoli individualizovanou výrobu. Investicím budeme letos otevřeni. Nakopnout firmu bude stát dost peněz, počítáme pár desítek milionů korun. Oproti jiným start-upům máme zatím výhodu zázemí skupiny našich firem.

Invent Medical potenciál zastínit – co se obratu týče – firmu ING Corporation vašeho otce?

Chceme být globální a vyrůst velmi rychle. Takže ano, doufáme, že nejdéle za pár let ji obratově přerosteme, s tím jsme do toho také šli. Zatím tržby negenerujeme. Jsme hi-tech firma, která v podstatě žije z počátečního vkladu a dva roky vyvíjí a testuje.

esto musíte mít byznys plán – počítá s exponenciálním růstem poté, co uvedete na trh produktové řady?

Tento rok v plusu ještě nebudeme. Děláme hodně disruptivní věc, takže exponenciálu očekáváme. Na začátku se sice budeme potýkat s tím, že hodně firem do toho s námi půjde až ve chvíli, kdy je dotlačí konkurence, takže budeme hledat inovátory a takzvané „early adopters“ (první osvojitele technologie – pozn. red.). Našim optimistickým cílem je se dostat na obrat jedné miliardy korun za nějakých pět let.

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
17 shares7647 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9741 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Článek
5 shares2402 views

Souhrn událostí 7. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 17. února 2018

Dělá inflace radost ČNB, kdo další míří na Start, proč jsou české pojišťovny chudáci, kam pádí eurozóna, co trápí Uber, čím chce potěšit O2, co láká Warrena Buffetta nebo jak…

1 Odpověď

  1. Pekný deň prajem.
    O možnostiach využitia počítačov, digitálnych technológiách, grafického a digitálneho modelovania ortéz a protéz som sníval už od prvého momentu, keď som pred 23 rokmi vstúpil do odvetvia Ortopedickej protetiky.
    V mojej práci ortopedického technika sa snažím vždy ísť cestou až za hranice možností v ortotickej starostlivosti o človeka.
    Technológia 3D tlače a vývoj rôznych digitálnych nástrojov nám tieto možnosti ponúka.
    Veľa úspechov prajem a veľa spokojných klientov.

    Odpovědět

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.