Ekonomický strašák jménem Čína. Co čekat od transformace její ekonomiky?

Čínská ekonomika dlouhou dobu dosahovala pro rozvinuté země jen těžce představitelného růstu HDP. Nyní je situace jiná a růst čínské ekonomiky začíná zpomalovat, což začíná ovlivňovat trhy po celém světě. Čína však věří, že transformace, kterou rozjíždí, ji vrátí na „správnou cestu“.

Ekonomika Říše středu se zadrhává, což ostatně potvrzují i tvrdá čísla. Za rok 2015 dosáhla růstu 6,90 procent ročně, což odpovídá nejnižší hodnotě za 25 let a dle prognóz bude čínská ekonomika i nadále zpomalovat.

Aby Čína pokračovala v růstu vyšším než 7 procent ročně, není příliš reálné.

Podpora spotřeby, vznik měst duchů

Již nějakou dobu se pokouší o přechod z ekonomiky založené na investicích, exportu a výrobě, na ekonomiku stojící především na domácí spotřebě.

Čínská vláda se v minulosti spoléhala na masivní investice, které podporovaly rychlý růst HDP. Podíl investic na HDP dosáhl dokonce přibližně poloviny.

GRAF: Vývoj čínského HDP
Čtvrtletní údaje za posledních 10 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

S tím byla spojena také masivní výstavba měst duchů s miliony prázdných bytů, o které se nikdo nestará, ani v nich nemá zájem nikdo bydlet. Část těchto bytů nakoupili majetnější obyvatelé, kteří to brali jako kapitálovou investici.

Dle různých údajů mají tato města duchů celkovou kapacitu až čtvrt miliardy obyvatel.

Čínská vláda se také donedávna snažila podporovat „zombie podniky“, což jsou průmyslové prodělečné podniky upadajících odvětví, které se snaží držet při životě místní vlády, aby se vyhnuly úbytku pracovních míst.

Čínské město Ordos je považováno za jedno z největších tamních měst duchů. Zdroj: io9.gizmodo.com

Vládou řízené propouštění

Na konci února se však čínská vláda rozhodla, že postupně uzavře několik set těchto podniků. O práci tak přijde 1,3 milionů zaměstnanců v uhelném odvětví a půl milionu míst zanikne v ocelářství.

Celkový počet zaměstnanců v Číně přesahuje tři čtvrtě miliardy. Dá se však předpokládat, že vláda bude tyto podniky uzavírat postupně, aby nedošlo k příliš velkému šoku.

Celkový počet zaměstnanců v Číně přesahuje tři čtvrtě miliardy.

Během dalších dvou let má na tento proces a následné přesídlení zaměstnanců čínská vláda vyčleněno v přepočtu přibližně 380 miliard korun. Čína vyrábí polovinu světové produkce oceli a za rok 2015 vyvezla rekordních 112 milionů tun, což výrazně tlačí dolů ceny ocelářských výrobků v Evropské unii a ohrožuje pracovní místa v tomto odvětví.

Rozhodnutí vlády je signálem, že čínská vláda to s přechodem na ekonomiku zaměřenou na spotřebu skutečně myslí vážně.

Zatracená zadluženost

Dalším palčivým problémem je zadluženost. Celkový dluh Číny přesáhl podle ratingové agentury Fitch 260 procent HDP. Dluhy rostou abnormálním tempem, což nevěstí do budoucna nic dobrého.

GRAF: Vývoj celkového zadlužení Číny
Od roku 1995 do roku 2016, v procentech HDP.

Zdroj: Atlas.qz.com

S tím samozřejmě souvisí i nárůst nesplacených dluhů. Čínská vláda se snaží podpořit transformaci ekonomiky, ale zároveň stále podporuje úvěrovou expanzi a zvyšuje závislost na dluhovém financování. Zřejmě ze strachu z většího zpomalení růstu.

Odliv výroby z Číny

Země také pomalu, ale jistě ztrácí svou nákladovou konkurenceschopnost. Celý svět byl zvyklý na to, že průmyslová výroba byla koncentrována v Číně, a to především díky nízkým výrobním nákladům.

Celý svět byl zvyklý na to, že průmyslová výroba byla koncentrována v Číně.

Situace se však změnila a výrobní náklady v Číně rostly společně s růstem ekonomiky. Výroba se tak začala přesunovat do jiných zemí, což s sebou samozřejmě neslo i nemalé krátkodobé náklady.

Není však aktuální se domnívat, že díky tlakům vlády na nízký kurz by se začala ztracená výroba přesouvat zpět do Číny.

Nakolik jsou čínské statistiky správné?

Vládní představitelé si zřejmě naplno začali uvědomovat, že jejich trh je pro investory poměrně nedůvěryhodný a rizikový. Přímé zahraniční investice dokonce klesly meziročně o 60 procent.

Existují pochyby o správnosti výsledků hospodaření nejen společností, ale i jednotlivých provincií.

Dalším rizikem jsou masivní intervence a také možná značná míra insider tradingu. V tomto ohledu se zřejmě začne trend ubírat pozitivním směrem, protože čínský regulátor na konci srpna sdělil, že stáhne z trhu akcie společnosti Dandong Xintai Electric a je možné, že další budou následovat. Za tímto stažením je falšování dat a dokumentů při primárním úpisu akcií. Zatím se jednalo o vůbec první obvinění tohoto druhu.

Dá se předpokládat, že z čínského trhu se pomalu začne stávat do určité míry kvalitně fungující trh, a nikoliv trh, u kterého je hlavním cílem co nejvyšší výnos a objem.

Čína: globální riziko číslo 1?

Zpomalování růstu čínské ekonomiky, které s největší pravděpodobností bude pokračovat i v budoucnu, představuje významné riziko pro další vývoj světového obchodu.

Snížení poptávky po importovaném zboží by světovému obchodu příliš neprospělo. Pro Českou republiku by ale tento faktor neměl být zásadní.

A to navzdory tomu, že propojení české a čínské ekonomiky kvůli jejich zapojení do globálních dodavatelských řetězců je vyšší, než napovídají data o vzájemném zahraničním obchodu.

Proměna čínské ekonomiky

Transformace čínské ekonomiky by však mohla proběhnout poměrně hladce, a to za určitých podmínek.

Čínská vláda již prokázala, že je s touto problematikou seznámena, ale stále se snaží, aby transformace proběhla bez zpomalení ekonomického růstu. To by ale nakonec mohlo vyústit i ve vážnější ekonomické problémy, než je pokles růstu pod 7 procent ročně.

Čínská vláda se stále snaží, aby transformace ekonomiky proběhla bez zpomalení ekonomického růstu. To by ale nakonec mohlo vyústit i ve vážnější ekonomické problémy…

Vážným rizikem je i rychlost zadlužování. Nadměrný nárůst úvěrů by mohl signalizovat vyšší rizikovost. Roste také deficit státního rozpočtu a státní dluh. Nejvyšším tempem pak rostou firemní úvěry, jejichž objem vzrostl za poslední 2 roky o 220 procent a překonal tak hodnoty před globální finanční krizí.

Jistým rizikem do budoucnosti by mohl být také nastupující americký prezident Donald Trump a jeho zahraniční politika. Zejména třeba v kontextu nedávného telefonátu s Tchaj-wanem, což v Pekingu vyvolalo velkou nelibost.

Specifickým problémem je pak v této souvislosti otázka vypovídacích schopností čínských oficiálních statistik, které jsou mnohdy zpochybňovány a podle některých ekonomů by se růst čínské ekonomiky měl měřit pomocí alternativních metod a ukazatelů.