200 Shares 7291 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
17 shares7615 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9737 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Článek
5 shares2398 views

Souhrn událostí 7. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 17. února 2018

Dělá inflace radost ČNB, kdo další míří na Start, proč jsou české pojišťovny chudáci, kam pádí eurozóna, co trápí Uber, čím chce potěšit O2, co láká Warrena Buffetta nebo jak…

Tenhle czexit není pro mladý

Mladá generace Středoevropanů vnímá EU jako příležitost pro vlastní budoucnost a přeje si pokračování evropské integrace. Nijak se však neliší od starších generací ve vnímání klíčových rizik a problémů, ač netrpí vábením „starých dobrých časů“, kdy napětí spojené s migrační a ekonomickou krizí nebylo tak intenzivní. Naopak očekává, že EU bude schopna reformovat svou politiku a nalézt lepší řešení než osamocené státy mimo integrační struktury.

Zdeněk Kudrna 14. listopadu 2017
200 7292

Mladí voliči obvykle nechávají rozhodovat starší, kteří jsou disciplinovanější při chození k volebním urnám. Zároveň je to však generace, která se dokáže přes sociální sítě rychle zmobilizovat a změnit zaběhané chování. Pokud by i v Česku došlo k prosazení častějších referend v politickém rozhodovaní, stala by se z mladých voličů nejméně předvídatelná skupina s potenciálem rozhodnout o výsledku. I proto je důležité sledovat hodnoty mladé generace, zejména ve vztahu k evropské integraci.

Britská zkušenost

Mladí Britové si v referendu o brexitu nechali vyfouknout vítr z plachet. Přestože většinově podporovali setrvání v Evropské unii, jejich neochota hlasovat přispěla k nečekanému výsledku referenda.

V následných předčasných volbách se pokusili o reparát z občanské angažovanosti a jejich hlasy výrazně přispěly k nečekanému úspěchu levice. Výsledkem je však jen slabá vláda selhávající ve vyjednávání brexitu a rozčarovaná mladá generace, které se nečekaně zkomplikovala budoucnost.

Pohled do střední Evropy

Mladí ve střední Evropě sdílí s ostrovními vrstevníky pozitivní vnímání EU. Podle reprezentativního výzkumu Bertelsmannovy nadace většina 15 až 24letých u nás a v okolních zemích považuje členství v EU za správné (viz. Graf 1). Jen necelá pětina by podpořila odchod z EU jako nejlepší další krok. Nicméně přibližně dvě třetiny respondentů v každé zemi očekávají, že EU se bude dále reformovat (viz. Graf 2).


Graf 1: Považujete členství své země v EU za dobrou/špatnou věc? 

Zdroj: „Exit, voice or loyalty?” Young people on Europe and democracy

Ve srovnání se staršími průzkumy si mladí více cení schopnosti evropské integrace předejít násilným konfliktům mezi členskými státy. Dříve to vnímali jako samozřejmost, ale krize poslední dekády – od ekonomické, přes migrační až po války v nedalekých zemích – stačily k tomu, aby i mladá generace vzala tento úspěch na vědomí.

Další nejvíce vyzdvihované přínosy EU už zapadají do svobodného hedonismu mileniálů, kteří rádi cestují, pracují a studují v kontinentálním prostoru bez hranic. Náznak politického idealismu pak vyplývá z toho, že ochrana životního prostředí a prevence klimatických změn je vnímána jako třetí nejvýznamnější přínos EU.


Graf 2: Jaký je nejlepší další krok ve vztahu k EU?

Zdroj: „Exit, voice or loyalty?” Young people on Europe and democracy

Obavy mladých Středoevropanů

Klíčovou otázkou však je, jaké další reformy mladá generace od EU požaduje, neboť zklamaná očekávání mohou nahlodat podporující většinu. Témata lze vyčíst ze seznamu problémů, které považují za nedůležitější.

Hodnocení dominuje islámský fundamentalismus společně s přílivem uprchlíků. Sice platí, že v Rakousku a Německu, tedy v zemích, které byly migrační krizi vystaveny více, jsou obavy menší. Nicméně je zřejmé, že obnovit a udržet pocit bezpečí bude klíčové.

Stejně tak je potřeba pokračovat v integraci stávajících přistěhovalců, které vnímá jako ohrožení především euroskeptická menšina mezi mladými. Migrace je zjevně dominantním tématem napříč generacemi, se kterým budou členské státy i EU zápasit v příštích letech.

Lidé pod dvacet prožili polovinu života ve stínu ekonomické a finanční krize, proto není překvapivé, že nezaměstnanost a ekonomickou nestabilitu považují za ohrožení vlastní budoucnosti.

Obavy z globalizace jsou nejsilnější mezi těmi, kteří nedokáží využít jejich příležitostí a vnímají ji výhradně jako zdroj nejistoty, v čemž je krize, následná stagnace, ale i rostoucí ekonomická nerovnost, jen utvrdila. Očekávají proto ekonomické reformy, které zajistí návrat prosperity.

Ekonomické reformy jsou – na rozdíl od migrace – tradičním tématem evropské integrace. S nějaká formou stagnace se státy EU potýkaly v každé z posledních šesti dekád a integrace vždy dokázala nabídnout nové ekonomické impulzy.

Zpětný pohled zároveň ukazuje, že význam prosperity pro vnímání EU je stejně cyklický jako vývoj ekonomik. Proto je důležité, že se v posledním roce i nejpostiženější ekonomiky EU vrátily k růstu zaměstnanosti a životní úrovně. To zlepšuje vyhlídky začínajících zaměstnanců i podnikatelů a tím snižuje nároky a očekávání na další reformy.

Celkově mladá generace Středoevropanů vnímá EU jako příležitost pro vlastní budoucnost a přeje si pokračování evropské integrace. Nijak se však neliší od starších generací ve vnímání klíčových rizik a problémů, ač netrpí vábením „starých dobrých časů“, kdy napětí spojené s migrační a ekonomickou krizí nebylo tak intenzivní. Naopak očekává, že EU bude schopna reformovat své politiky a nalézt lepší řešení než osamocené státy mimo integrační struktury.

Mohlo by vás také zajímat

Komentář
17 shares7615 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9737 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Článek
5 shares2398 views

Souhrn událostí 7. týdne aneb co vám možná uniklo

Libor Akrman, Veronika Kudrnová - 17. února 2018

Dělá inflace radost ČNB, kdo další míří na Start, proč jsou české pojišťovny chudáci, kam pádí eurozóna, co trápí Uber, čím chce potěšit O2, co láká Warrena Buffetta nebo jak…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.